VIDEO: Vláda na Ukrajině nepadla. Napětí roste, dav jde na prezidenta

Kyjev - Ukrajinská vláda dnes poměrně hladce přestála pokus o vyslovení nedůvěry, v kyjevských ulicích ale dál čelí masovým protestům a ve finančních kruzích obavám z pádu do dluhové krize. Demonstranti okupující centrum Kyjeva žádají prezidenta Viktora Janukovyče, aby po neúspěšném parlamentním hlasování vládu sám odvolal. Kromě sídla vlády a kyjevské radnice chtějí blokovat i prezidentskou rezidenci, dokud jim Janukovyč nevyhoví.

V parlamentu opozici chybělo k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Mykoly Azarova 40 hlasů. Vládní Strana regionů s komunistickými spojenci odmítla zařadit návrh do jednacího programu a pokus o svržení kabinetu potlačila už v zárodku. 

Pro Azarova je podle kyjevských médií varováním, že většina poslanců vládního tábora nehlasovala nebo se hlasování zdržela. Podle parlamentního protokolu hlasovalo aktivně proti návrhu opozice jen pět poslanců. Novináři to označují za varování Azarovově vládě a jasný signál nespokojenosti.

Prezident Janukovyč dnes odletěl na čtyřdenní návštěvu Číny, aniž vyčkal výsledku parlamentního hlasování. Velký rozruch v ukrajinských médiích vyvolala informace premiéra Azarova o tom, že Janukovyč se cestou z Číny domů zastaví v Moskvě. 

Premiér Azarov se mezitím v parlamentu pokusil situaci uklidnit a omluvil se za sobotní zákrok policie proti demonstrantům, který si vyžádal desítky zraněných. "Jménem vlády bych rád požádal o odpuštění za akce bezpečnostních jednotek. Prezident a vláda zákroku hluboce litují," řekl premiér. 

Stoupenci ukrajinské opozice ale omluvu ignorovali a strávili i dnešní den na hlavním kyjevském náměstí. Po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry Azarovově vládě se demonstranti přesunuli k sídlu prezidenta Janukovyče, které chtějí rovněž zablokovat. Žádají, aby Janukovyč využil svých ústavních pravomocí a sám vládu odvolal. Dokud to neučiní, od prezidentské rezidence neodejdou.

Mezi zahraničními investory vyvolává politický neklid na Ukrajině obavy z pádu země do dluhové krize. Cena pojištění proti nesplacení ukrajinského státního dluhu se dnes vyšplhala až na maximum za téměř čtyři roky. Mnozí investoři se obávají, že Kyjevu by příští rok mohly dojít peníze na splátky,

České ministerstvo zahraničních věcí s velkým znepokojením zaznamenalo sobotní použití násilí, stojí na webu mzv.cz. Situaci česká diplomacie pečlivě sleduje a vyhodnocuje. Zaznamenali jsme, že prezident Janukovyč se od násilného zásahu následně distancoval. Doufáme, že svá slova myslel vážně, a že vládní složky budou v dalším postupovat podle pravidel demokratického právního státu a nesáhnou opět k nepřijatelným silovým metodám. Ukrajina v současnosti působí jako předsednická země OBSE. Věříme, že se nezpronevěří principům helsinského Závěrečného aktu a dalších zakládajících dokumentů této organizace.

Česká republika vždy vyjadřovala přesvědčení, že Ukrajina patří do rodiny evropských zemí a je i nadále připravena poskytovat Ukrajině všemožnou podporu na cestě přibližování se Evropské unii, při prohlubování demokracie a s reformami, které ovšem nebudou jednoduché.

Nová strategie EU?

"Brusel si, doufejme, vzal z ukrajinské otočky ponaučení. Pokud by se vzala v úvahu hospodářská a kulturní provázanost s Ruskem, vzepřel by se volbě buď-anebo možná i ne tak zkorumpovaný politik jako je prezident (Viktor) Janukovyč," napsal The Independent.

Evropa by proto měla změnit strategii, ale zároveň zůstat věrná svým zásadám. "Lékařská péče v Německu pro vězněnou někdejší premiérku Juliji Tymošenkovou byla součástí obchodu. Je štěstí, že Evropa zde zůstala zásadová. Tak tomu musí být i nadále," dodal britský deník.

"Ukrajina je pseudodemokratický stát, který je prolezlý korupcí a jehož hospodářství jde od desíti k pěti. Nynější demonstranti chtějí reformy, chtějí čistý, demokratický a evropský stát. EU musí Ukrajině dále nabízet partnerství," napsal francouzský list Le Monde.

Janukovyč musí reagovat na ekonomickou situaci země, která není v dobré kondici a z tohoto úhlu pohledu jsou jasné jeho kroky. Nejprve přislíbil spojenectví s EU, kdy mělo dojít 28.-29. listopadu ve Vilniusu k jeho podpisu, pak však toto odvolal a začal jednat s Ruskem s tím, že jednání s EU se odkládá na příští rok.

Do jednání mezi Ukrajinou a EU není vidět a existuje spekulace o tom, že Ukrajina požadovala od EU úvěr 160 miliard euro do roku 2017 na modernizaci své ekonomiky. Na tento požadavek měl negativně zareagovat unijní komisař pro rozšíření Štefan Füle, který uvedl, že tato částka, i když by se prodloužila na deset let transformace Ukrajiny, tak podle EU je nereálná, píšou literarky.cz.

Pod vlivem probíhající "revoluce" utichá další tah ukrajinských představitelů, a tím je výše zmíněná návštěva Janukovyče v Číně na pozvání prezidenta Si Ťin-pchinga. Ve svém prohlášení k této návštěvě ukrajinský prezident uvedl, že návštěvu očekává s velkou netrpělivostí a přeje si navázání politických vztahů na všech úrovních, což lze v diplomatické řeči rozumět, že si hodně od této návštěvy slibuje.

Půjde především o podpis smlouvy o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi na léta 2013-2017. Ukrajina s Čínou plánují velkou vojensko-technologickou spolupráci. Z toho všeho vyplývá poměrně jasná orientace Ukrajiny, aspoň současné vlády bez ohledu na demonstrace, na východní partnerství v zájmu záchrany země před ekonomickou katastrofou.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.
Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

Více souvisejících

Ukrajina Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 1 hodinou

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 3 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 5 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 6 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy