Kyjev - Ukrajinská vláda dnes poměrně hladce přestála pokus o vyslovení nedůvěry, v kyjevských ulicích ale dál čelí masovým protestům a ve finančních kruzích obavám z pádu do dluhové krize. Demonstranti okupující centrum Kyjeva žádají prezidenta Viktora Janukovyče, aby po neúspěšném parlamentním hlasování vládu sám odvolal. Kromě sídla vlády a kyjevské radnice chtějí blokovat i prezidentskou rezidenci, dokud jim Janukovyč nevyhoví.
V parlamentu opozici chybělo k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Mykoly Azarova 40 hlasů. Vládní Strana regionů s komunistickými spojenci odmítla zařadit návrh do jednacího programu a pokus o svržení kabinetu potlačila už v zárodku.
Pro Azarova je podle kyjevských médií varováním, že většina poslanců vládního tábora nehlasovala nebo se hlasování zdržela. Podle parlamentního protokolu hlasovalo aktivně proti návrhu opozice jen pět poslanců. Novináři to označují za varování Azarovově vládě a jasný signál nespokojenosti.
Prezident Janukovyč dnes odletěl na čtyřdenní návštěvu Číny, aniž vyčkal výsledku parlamentního hlasování. Velký rozruch v ukrajinských médiích vyvolala informace premiéra Azarova o tom, že Janukovyč se cestou z Číny domů zastaví v Moskvě.
Premiér Azarov se mezitím v parlamentu pokusil situaci uklidnit a omluvil se za sobotní zákrok policie proti demonstrantům, který si vyžádal desítky zraněných. "Jménem vlády bych rád požádal o odpuštění za akce bezpečnostních jednotek. Prezident a vláda zákroku hluboce litují," řekl premiér.
Stoupenci ukrajinské opozice ale omluvu ignorovali a strávili i dnešní den na hlavním kyjevském náměstí. Po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry Azarovově vládě se demonstranti přesunuli k sídlu prezidenta Janukovyče, které chtějí rovněž zablokovat. Žádají, aby Janukovyč využil svých ústavních pravomocí a sám vládu odvolal. Dokud to neučiní, od prezidentské rezidence neodejdou.
Mezi zahraničními investory vyvolává politický neklid na Ukrajině obavy z pádu země do dluhové krize. Cena pojištění proti nesplacení ukrajinského státního dluhu se dnes vyšplhala až na maximum za téměř čtyři roky. Mnozí investoři se obávají, že Kyjevu by příští rok mohly dojít peníze na splátky,
České ministerstvo zahraničních věcí s velkým znepokojením zaznamenalo sobotní použití násilí, stojí na webu mzv.cz. Situaci česká diplomacie pečlivě sleduje a vyhodnocuje. Zaznamenali jsme, že prezident Janukovyč se od násilného zásahu následně distancoval. Doufáme, že svá slova myslel vážně, a že vládní složky budou v dalším postupovat podle pravidel demokratického právního státu a nesáhnou opět k nepřijatelným silovým metodám. Ukrajina v současnosti působí jako předsednická země OBSE. Věříme, že se nezpronevěří principům helsinského Závěrečného aktu a dalších zakládajících dokumentů této organizace.
Česká republika vždy vyjadřovala přesvědčení, že Ukrajina patří do rodiny evropských zemí a je i nadále připravena poskytovat Ukrajině všemožnou podporu na cestě přibližování se Evropské unii, při prohlubování demokracie a s reformami, které ovšem nebudou jednoduché.
Nová strategie EU?
"Brusel si, doufejme, vzal z ukrajinské otočky ponaučení. Pokud by se vzala v úvahu hospodářská a kulturní provázanost s Ruskem, vzepřel by se volbě buď-anebo možná i ne tak zkorumpovaný politik jako je prezident (Viktor) Janukovyč," napsal The Independent.
Evropa by proto měla změnit strategii, ale zároveň zůstat věrná svým zásadám. "Lékařská péče v Německu pro vězněnou někdejší premiérku Juliji Tymošenkovou byla součástí obchodu. Je štěstí, že Evropa zde zůstala zásadová. Tak tomu musí být i nadále," dodal britský deník.
"Ukrajina je pseudodemokratický stát, který je prolezlý korupcí a jehož hospodářství jde od desíti k pěti. Nynější demonstranti chtějí reformy, chtějí čistý, demokratický a evropský stát. EU musí Ukrajině dále nabízet partnerství," napsal francouzský list Le Monde.
Janukovyč musí reagovat na ekonomickou situaci země, která není v dobré kondici a z tohoto úhlu pohledu jsou jasné jeho kroky. Nejprve přislíbil spojenectví s EU, kdy mělo dojít 28.-29. listopadu ve Vilniusu k jeho podpisu, pak však toto odvolal a začal jednat s Ruskem s tím, že jednání s EU se odkládá na příští rok.
Do jednání mezi Ukrajinou a EU není vidět a existuje spekulace o tom, že Ukrajina požadovala od EU úvěr 160 miliard euro do roku 2017 na modernizaci své ekonomiky. Na tento požadavek měl negativně zareagovat unijní komisař pro rozšíření Štefan Füle, který uvedl, že tato částka, i když by se prodloužila na deset let transformace Ukrajiny, tak podle EU je nereálná, píšou literarky.cz.
Pod vlivem probíhající "revoluce" utichá další tah ukrajinských představitelů, a tím je výše zmíněná návštěva Janukovyče v Číně na pozvání prezidenta Si Ťin-pchinga. Ve svém prohlášení k této návštěvě ukrajinský prezident uvedl, že návštěvu očekává s velkou netrpělivostí a přeje si navázání politických vztahů na všech úrovních, což lze v diplomatické řeči rozumět, že si hodně od této návštěvy slibuje.
Půjde především o podpis smlouvy o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi na léta 2013-2017. Ukrajina s Čínou plánují velkou vojensko-technologickou spolupráci. Z toho všeho vyplývá poměrně jasná orientace Ukrajiny, aspoň současné vlády bez ohledu na demonstrace, na východní partnerství v zájmu záchrany země před ekonomickou katastrofou.
Související
Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva
Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor
Ukrajina , Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka
před 1 hodinou
Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal
před 3 hodinami
„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo
před 4 hodinami
Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane
před 5 hodinami
Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců
před 6 hodinami
Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi
před 8 hodinami
Nebezpečné počasí nedá pokoj. Meteorologové opět varují před ledovkou
včera
Důchodci a slevy. Žádné speciální průkazy nevydáváme, upozornila ČSSZ
včera
Metro po víkendu přestane stavět v jedné ze stanic. Začne rekonstrukce
včera
Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113
včera
Nové pravidlo od února. Tuzemská IKEA upozornila zákazníky na změnu
včera
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
včera
Zimní počasí se vrátilo. Meteorologové odhalili, kde všude napadl sníh
včera
Policie hledá matku dvou chlapců. V pondělí odjela do Prahy a nevrátila se
včera
Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?
včera
Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik
včera
Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval
včera
Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva
včera
Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu
včera
Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?
Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.
Zdroj: Libor Novák