Napětí na Ukrajině: Opozice varuje Janukovyče před děsivými následky

Do jednání se s poradním hlasem zapojili exprezidenti Leonid Kučma, Leonid Kravčuk a Viktor Juščenko, opoziční tábor zastupují člen vedení strany Vlast Arsenij Jaceňuk, vůdce hnutí UDAR Vitalij Kličko a předseda strany Svoboda Oleh Ťahnybok. 

Janukovyč podle agentury Unian hned v úvodu schůzky odsoudil "radikální akce provokatérů" v centru města. Odpovědnost za napětí, které vyvolalo pozastavení integračních rozhovorů s Evropskou unií, mají podle hlavy státu jak demonstranti, tak i "nepatřičně" zasahující policisté. 

O požadavcích opozice na jednání promluvil Ťahnybok. Potvrdil, že opoziční strany žádají demisi Azarovovy vlády, osvobození zatčených a potrestání lidí odpovědných za bití demonstrantů. Na požadavek rezignace kabinetu Janukovyč reagoval zamítavě. 

Kličko prezidenta Janukovyče varoval, že případný další silový zásah v centru metropole by měl "děsivé následky" - jak pro celou zemi, tak i pro prezidenta osobně. "Nesete osobní zodpovědnost za situaci v zemi," varoval prezidenta Kličko. Jediným schůdným východiskem je podle něj "restart" státní moci. "Tato varianta je v nynější politické situaci pro Ukrajinu optimální," řekl Kličko.

Janukovyč prohlásil, že Ukrajina chce do března příštího roku ukončit vyjednávání s Bruselem o podmínkách přidružení "s přihlédnutím k zájmům ukrajinských výrobců". Premiér Azarov přítomným vysvětlil, že vláda chce s Evropskou unií dojednat "přechodné období", o jehož délce se blíže nezmínil. 

Prezident konstatoval, že při přípravě textu asociační smlouvy došlo z ukrajinské strany k závažným pochybením, která "ohrozila národní zájmy země". Tento postup nezůstane bez následků: lidé, kteří text z ukrajinské strany připravovali, budou "přinejmenším odstraněni z funkcí či přímo uvolněni z práce", řekl Janukovyč.

Kremlu jde o všechno

„Dění na Ukrajině je jednou ze tří zásadních geopolitických událostí v Eurasii na sklonku roku 2013. Jednou je pokrok Íránu k regionální hegemonii po frontových úspěších jeho šíitských spojenců v Sýrii a po americkém zmírnění sankcí na triumfální Teherán. Druhou je pokrok Číny v ,kapustové taktice' nanášení stále dalších vojensko-právních izolačních vrstev na sporná území poblíž svých námořních hranic (tentokrát ve Východočínském moři). A třetí je souboj o to, zda se Ukrajina rozhodným způsobem přikloní k Moskvě či k EU," vyjmenovává geopolitický analytik Walter Russell Mead jednotlivá geopolitická kolbiště současnosti. Napsal o tom server ceskapozice.cz.

„Kremlu jde o všechno. Půjde-li Ukrajina na Západ, je Putinovo prezidentství fiasko, neboť jeho strategie pro obnovu velmocenského postavení Ruska bude v koncích. Znamenalo by to, že Rusko jako světová mocnost neuspělo a nezadržitelně se zařadí do druhé divize světové mocenské ligy, po bok dalších bývalých imperiálních mocností, jako je Francie a Velká Británie," vysvětluje Mead urputnost Putinova odporu k ukrajinsko-unijní asociační dohodě.

„Pakliže centrální mocnosti (ČLR, Rusko, Írán) vyhrají všechny tři tyto zápasy, změní to světovou rovnováhu sil. Bude to vnímáno, jako že USA a jejich spojenci už nemají navrch a ztrácejí nervy; od Balkánu po jihovýchodní Asii, od Severního ledového oceánu po Bengálský záliv začnou menší hráči překalibrovávat svou zahraniční politiku. Mnozí se odkloní od zdánlivě poražené strany a přimknou se k mocnostem, které se jeví na vzestupu," vyložil Mead učebnicový příklad z teorie mezinárodních vztahů.