Volgograd - Jen necelých dvacet hodin po nedělní explozi na nádraží ve Volgogradu dnes ráno vyděsil milionové jihoruské město další teroristický útok. V troskách trolejbusu, který převážel desítky cestujících, zahynulo 14 lidí a přes 40 dalších bylo zraněno. Oba sebevražedné atentáty, připisované severokavkazským extremistům, si vyžádaly 31 mrtvých a téměř stovku zraněných. Volgograd ovládl strach, podle médií jsou exploze útokem na únorovou zimní olympiádu v Soči i osobně na jejího hlavního patrona Vladimira Putina.
Dnešní výbuch nálože o síle nejméně čtyř kilogramů klasické trhaviny byl tak silný, že z trolejbusu zůstala fakticky jen kostra. Tlaková vlna vyrazila okna v protější pětipodlažní budově, řidičku vozidla vymrštila exploze předním oknem, ale podle lékařů možná přežije. Policie nevylučuje, že teroristé vyrobili obě nálože v jednom místě. Každopádně si místo a čas obou útoků vybrali tak, aby způsobili co nejvíce obětí.
Atentátníkem byl v dnešní ranní špičce s největší pravděpodobností muž, stejně jako při nedělním výbuchu na volgogradském nádraží. Tam podle bezpečnostních složek odpálil na svém těle nálož někdejší zdravotník Pavel Pečonkin, údajně od loňského roku člen jedné z teroristických skupin působící v Dagestánu na severním Kavkazu. Totožnost původce dnešního útoku v trolejbusu má odhalit analýza DNA.
Fotogalerie: OBRAZEM: Další výbuch ve Volgogradu, v trolejbusu zemřelo nejméně deset lidíMezi 27 hospitalizovanými je i těžce zraněné nemluvně, jehož věk experti odhadli na osm měsíců. Podle vicepremiérky Olgy Goloděcové kromě tohoto dítěte, jehož rodiče nejspíše zahynuli, jsou v kritickém stavu ještě další dva pacienti. "Bojujeme doslova o život každého člověka," řekla televizi Rossija 24. "Musíme překonat žal. Nesmíme dopustit, aby nás (teroristé) zastrašili," dodala.
Na volgogradském nádraží v neděli vybuchla podle vyšetřovatelů nálož o síle nejméně deseti kilogramů TNT, která zabila 17 lidí a více než čtyři desítky dalších zranila, pět z nich je v kritickém stavu.
Nedělní útok podle agentury Interfax, která se odvolává na zdroj z bezpečnostních složek, patrně spáchal někdejší zdravotník Pavel Pečenkin z Marijské autonomní republiky, údajně od loňského roku člen jedné z teroristických skupin působící v Dagestánu na severním Kavkaze. S definitivní identifikací atentátníka se čeká na analýzu DNA.
V obou případech byla podle Markina nálož prošpikována díly zvyšujícími ničivý účinek, a to "potvrzuje vyšetřovací verzi o spojitosti obou útoků". Podle mluvčího je možné, že teroristé vyrobili obě nálože v jednom místě. Každopádně si místo a čas obou útoků vybrali tak, aby způsobili co nejvíce obětí.
Ve federálním parlamentu zároveň sílí hlasy po odvolání volgogradského gubernátora Sergeje Boženova a po obnově trestu smrti. Prezident Vladimir Putin nařídil posílit bezpečnost v celé zemi, bezpečnostní složky uvedl do zvýšené pohotovosti a ředitele ruské kontrarozvědky (FSB) Alexandra Bortnikova odeslal do Volgogradu. O pomoci obětem jednal také s premiérem Dmitrijem Medveděvem. Samotné útoky teroristů Putin zatím nekomentoval.
Oba výbuchy oživily v Rusku obavy z terorismu před zimními olympijskými hrami, které se v únoru mají konat v Soči. Volgograd leží asi 650 kilometrů severovýchodně od místa olympiády.
Svět je už dostatečně poučen z útoku palestinských teroristů na olympiádě v Mnichově v roce 1972. Tehdy zahynulo při únosu a následné nepodařené policejní osvobozovací akci 11 izraelských sportovců a jeden německý policista.
Teroristickým útokem byla částečně poznamenána i atmosféra olympiády v americké Atlantě v roce 1996. Výbuch bomby tehdy v olympijském parku zabil jednoho člověka a 110 lidí zranil.
Olympiáda v Rusku, které má na svém jihu několik oblastí, kde operují islámští radikálové, je samozřejmě lákavým cílem. Jakékoli bezpečnostní problémy by byly ale obrovským problémem pro prezidenta Putina, který se osobně zaručil za hladký průběh olympiády (dokonce kdysi slíbil, že bude v každém případě i sníh, takže skutečně bude, protože je připraven už dnes ve velkých mrazírenských hangárech). Dá se proto očekávat, že ze Soči se stane nedobytná pevnost. Bude to mít samozřejmě velmi nepříjemné důsledky pro samotné sportovce, jejich trenéry i diváky, protože kontroly budou důsledné a budou na každém rohu, napsal Reflex.cz.
Související
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Rakušané potrestali mladíka, který chtěl útočit na koncertech Taylor Swift
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák