Je Remek špatná volba? Funkce velvyslance v Rusku se ujme 16. ledna

"Ruská strana potvrdila, že pan velvyslanec předá pověřovací listiny 16. ledna odpoledne v Kremlu do rukou prezidenta Vladimira Putina, a tím se ujme funkce," řekl diplomat v telefonickém rozhovoru. Remek je podle něj již v Moskvě. Remek donedávna působil jako poslanec KSČM v Evropském parlamentu.

Český velvyslanec v Rusku chybí jeden rok. Posledním byl od roku 2010 Petr Kolář, který byl odvolán na vlastní žádost k 31. prosinci 2012. Kolář pak z diplomacie zcela odešel.

Ministerstvo zahraničí ČR nedávno uvedlo, že by chtělo, aby se Remek funkce ujal ještě před únorovým zahájením zimních olympijských her v Soči a plánovanou účastí prezidenta Miloše Zemana na slavnostní recepci k zahájení olympiády, která se chystá 7. února.

Mediální obraz se zdá jasný. Remek je komunista, navíc jmenovaný prezidentem, který si dělá, co chce, a ignoruje osudy utlačovaných lidí ve prospěch průmyslové lobby. Zároveň má nový velvyslanec zkušenosti s dřívějším působením na postu obchodního rady v Moskvě, čímž jasně spadá do darebného tábora cynických kritiků „pussyriotismu" a „dalajlámismu". Dá se tak prý očekávat, že naše zahraniční politika se bude ubírat zcela novou cestou, napsal Ondřej Šlechta pro server revuepolitika.cz.

Hlavní otázka vůbec nemusí být ve smyslu, kolik ekonomického pragmatismu v zahraniční politice je již přes čáru. V ideálním případě by zahraniční a obchodní politika měly být dvě sice doplňující se, ale do značné míry volně operující složky. Ministerstvo zahraničního obchodu zde již bylo.

:V našem případě by existence takového ministerstva znamenala další kompetenční chaos a byrokratickou zátěž. Přesto je nutné uvítat nedávnou dohodu mezi ministerstvy zahraničí a průmyslu a obchodu, jež mimo jiné umožňuje zástupcům MPO vytvářet po domluvě s MZV své zahraniční kanceláře nebo ve výjimečných případech být diplomaty příslušné české ambasády. Odblokuje se tak dlouhodobější spor mezi oběma resorty, kdy exportéři neměli jasno, kdo jim bude v zahraničí nápomocen s pronikáním na trhy. Na druhou stranu je dohodu nutné považovat spíše za dočasné operativní řešení vyplývající z toho, že ministři Kohout a Cienciala se na rozdíl od ministrů Schwarzenberga a Kuby dokázali dohodnout," myslí si Šlechta.

A dodal: "Pravicoví politici a novináři zcela pochopitelně napadají kroky Miloše Zemana jak v domácí, tak v zahraniční politice. Neměli by ale skákat na laciné špeky. Česká diplomacie se nehodlá plazit před diktátory, jak mnozí straší. Jen si potřebuje uvědomit, co skutečně chce. Jistě to není stav, kdy nás západní přátelé na konferencích vychválí a ocení za filantropii, aby pak s kritizovanými diktátory sami šli uzavřít milionové kontrakty."