Remek už velvyslancuje, předání listin Putinovi bylo majestátní

Pověřovací listiny předávali dnes v Kremlu noví velvyslanci téměř dvou desítek zemí. Tyto ceremonie se v Alexandrovském sále Velkého kremelského paláce odehrávají několikrát do roka a diplomaté musejí občas i několik měsíců čekat. Ceremonii vysílal v přímém přenosu zpravodajská televize Rossija 24.

Remkův předchůdce v Moskvě Petr Kolář svého času charakterizoval ceremoniál v Kremlu jako "vznešený". Neodmyslitelné doplňky totiž představuje špalír stráží v historických uniformách na kremelském schodišti, fanfára vojenského orchestru, pozlacený Alexandrovský sál zářící v lesku křišťálových lustrů, projev prezidenta, provázeného šéfem diplomacie a poradcem pro zahraniční politiku, a nakonec přípitek šampaňským.

Prioritou bude podpora ekonomických zájmů ČR

Sám Remek v rozhovoru pro ČTK za svou "prioritu číslo jedna" v roli velvyslance označil "podporu ekonomických zájmů České republiky a ekonomických aktivit českých společností a podniků". Hodlá při tom využít i svých dřívějších znalostí Ruska a kontaktů s Rusy.

Dvě Putinovy věty na českou adresu pochopil jako pobídku chopit se příležitostí ve spolupráci, a to i v jaderné energetice, kde si Česko dokázalo zachovat i vývojové a výrobní kapacity. Jako "naprosto předčasné" však odmítl dohady ohledně případné ruské reakce, pokud by dostavba Temelína nedopadla podle ruských představ.

Z ceremonie z Kremlu si odnesl "veskrze dobré" dojmy, a to tím spíše, že pověřovací listiny předával "poprvé a pravděpodobně naposledy" a "při vší skromnosti" si je vědom odpovědnosti, kterou tím převzal.

O Remkově jmenování na diplomatický post do Ruska hovořil prezident Miloš Zeman už krátce po svém zvolení hlavou státu. Možnost vyslat Remka jako českého velvyslance tehdy nevyloučil ani bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Předseda TOP 09 se ale později dostal se Zemanem do ostrého kompetenčního sporu ohledně obsazování velvyslaneckých míst. Cesta ke jmenování Remka ambasadorem v Rusku se tak odblokovala až s červencovým nástupem nové vlády premiéra Jiřího Rusnoka.

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích (Jihočeský kraj, ČR), matka byla Češka, otec Slovák, generál vojenského letectva ČSLA.

V roce 1966, po maturitě na střední škole v Čáslavi, byl přijat do Vyššího leteckého učiliště v Košicích. Zde létal na cvičných letounech L-29 Delfín. Po jeho absolvování v roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích.

V Československé (později České) armádě prošel od roku 1970 postupně funkcemi od stíhacího pilota až po zástupce velitele letecké divize.

O dva roky později byl vybrán ke studiu na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě, které zahájil v roce 1972. Po jeho absolvování v roce 1976 se krátce vrátil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. Na podzim 1976 prošel spolu s O.Pelčákem, M.Vondrouškem a L.Klímou výběrem kandidátů kosmického letu. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat spolu s O.Pelčákem a ostatními kandidáty z Polska a NDR, a absolvoval r. 1978 výcvik ke kosmickému letu.

Vladimír Remek v hodnosti kapitána byl nominován do funkce kosmonauta-výzkumníka v posádce kosmické lodi Sojuz 28, která byla první mezinárodní posádkou v rámci programu Interkosmos. Velitelem letu byl sovětský kosmonaut plukovník Alexej Gubarev. Let se uskutečnil od 2. do 10. března 1978. Posádka pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s jeho základní posádkou, kterou tvořili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Celková délka letu činila 190 hodin a 18 minut.

Vladimír Remek se stal občanem třetího státu (po kosmonautech tehdejšího SSSR a astronautech USA), který vzlétl do kosmu a tehdy celkově 87. kosmonautem světa.

Po návratu do vlasti působil Vladimír Remek jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích v r. 1978 - 1985. Absolvoval Vojenskou akademii Generálního štábu SSSR v Moskvě v letech 1985 - 1988. Do r. 1990 byl zaměstnán jako vojenský pilot ČSLA. V letech 1990 - 1995 byl ředitelem ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. V červnu 1995 odešel z armády.

Po odchodu do zálohy v hodnosti plukovníka se stal obchodním zástupcem ČZ Strakonice, a.s. v Ruské federaci. Byl mimo jiné generálním ředitelem společného podniku CZ-Turbo-GAZ v Nižném Novgorodu a v Moskvě, kde působil od roku 2001 jako ředitel zastoupení. V letech 2002 až 2004 byl obchodním radou a vedoucím obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Moskvě. Byl členem KSČ, v roce 1990 musel jako voják členství ve straně podle zákona ukončit, informuje web vladimirremek.cz.

V červnu 2004 byl ve volbách zvolen poslancem do Evropského parlamentu jako nezávislý kandidát za KSČM.