Papež přijal české biskupy, řeč byla i o majetku: Restituce jsou spravedlivé

František přivítal delegaci biskupů v čele s kardinály Dukou a Miloslavem Vlkem už ve středu, kdy během generální audience požehnal korunky ke staroboleslavskému mariánskému reliéfu Palladium země české a korunu pro sochu olešnické Panny Marie.

Dnes se konalo uzavřené jednání, které bylo prvním oficiálním setkáním biskupů s novým papežem, zvoleným loni v březnu. Naposledy se česká delegace takto s papežem setkala v roce 2005.

"Zatímco po dlouhý čas církev ve vaší zemi utlačovaly režimy založené na ideologiích popírajících lidskou důstojnost a svobodu, dnes se musíte vypořádávat s jinými nástrahami, kupříkladu se sekularismem a relativismem," uvedl papež ve své dnešní promluvě. František se v závěru své řeči zmínil také o majetkových otázkách, když zdůraznil, že materiální prostředky mají být určeny výlučně k duchovnímu poslání církve a že majetek má být spravován "uvážlivě a transparentně, aby byl chráněn a zachován, a to také za pomoci důvěryhodných a kompetentních laiků".

Že dnes byla ve Vatikánu řeč také o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, potvrdil v rozhovoru pro ČT olomoucký arcibiskup Jan Graubner. "Papežův postoj byl velmi jednoduchý a jasný: co je ukradeno, má se vrátit, to je záležitost spravedlnosti," popsal Graubner. 

O podrobnostech a nastavení církevních restitucí se ale podle něj nehovořilo. "(Papež) počítá s tím, že to, co jsme nějakým způsobem dohodli, je stejně už z naší strany velký ústupek, velká vstřícnost vůči státu. A jen akcentuje zodpovědnost vůči dalším generacím," řekl arcibiskup, podle nějž bylo setkání s papežem "odzbrojující".

Kardinála Vlka údajně překvapilo že papež nemluvil o chudobě církve. "Chce, abychom využili prostředky ve prospěch dobra, školství nebo charity," řekl Vlk podle ČT.

Církve poprvé přišla o majetky už za husitů

„To už přichází v době husitských bouří, v počátku 15.století, po smrti Jana Husa. Tehdy se stává církev terčem ostrých útoků hlavně ze strany aristokracie, která se vymezuje vůči katolické církvi nejen z toho ideového hlediska, ale také z hlediska ekonomického, protože velká část pozemkového majetku klášterů nebo církevních institucí spadá v době husitských válek do aristokratické držby. To je takový první velký zlom v historii nakládání s církevním majetkem, kdy se ta držba přesouvá do rukou aristokracie," řekl Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie pro radio.cz.

„Doba josefinismu je samozřejmě další velký zlom, po husitství ta druhá doba, kdy tedy spousta církevního majetku byla zestátněna a kdy se mění i církevní poměry ve vztahu k vlastnictví. Tehdy se vytváří fond, náboženská matice, z níž jsou církve podporovány. Ten fond ovšem vzniká ze jmění, které bylo zestátněno hlavně ze zrušených klášterů. Snahou Josefa II. je také zefektivnit církevní správu, takže síť farností, která vzniká v době Josefa II., v podstatě funguje až do současnosti. A tyto farnosti byly dotovány právě z toho fondu náboženské matice. Takže to je zásah do církevního vlastnictví, dá se říci, že tím církev přichází o tu pozici toho zcela suverénního vlastníka, ale nikdy nepřestala být vlastníkem zcela, to je třeba říci. To se stalo až v době komunismu, kdy byl církevní majetek úplně zestátněn," pokračuje historik.

A dodal: "Já si myslím, že bude s restituovaným majetkem velký problém, bude třeba, aby se našli zodpovědní hospodáři, kteří se budou o ten nově nabytý majetek starat. To myslím není vůbec jednoduché, protože v současné době nemá církev dostatek odborníků. To je, myslím si, ta výzva, která bude před církvemi stát, aby transparentně nakládaly s majetkem a aby s ním nakládaly zodpovědně jako skuteční hospodáři."