Kyjevem zní výhrůžky: Na režim platí jen zápalné lahve. Konec smíru?

Sídlo magistrátu hlavního města protestující vyklidili nedlouho před začátkem dalšího velkého shromáždění stoupenců opozice na náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva. Na akci, která začala s malým zpožděním po poledni (po 11:00 SEČ), se opět očekávaly desítky tisíc lidí.

Začátek je ale rozpačitý, podle záběrů z videokamer se jich zatím sešlo jen několik tisíc lidí. Opoziční ústupky podle agentury AFP vyvolaly mezi demonstranty zklamání, a tak jich přišlo méně, než před týdnem, kdy se sešlo na 70.000 lidí.

"Co získala opozice od začátku protestů, během jednání s prezidentem a v parlamentu? Nic! Mám podezření, že vede dvojí hru. Vyklizení radnice je špatné rozhodnutí," řekl kyjevský lingvista Anatolij Dacenko. "Čekám plán akcí. Nechci, aby se opakovaly hořící pneumatiky a zápalné lahve, ale zdá se, že jsou to jediné argumenty, kterým režim rozumí," dodala další demonstrantka.

"Vyklizení radnice vyvolalo spory, ale skoro tři stovky aktivistů vyšly na svobodu. To je velice důležité. Budeme dál tlačit na režim," řekl jeden z opozičních předáků Vitalij Kličko. Ten dnes v Dněpropetrovsku podle agentury Unian oznámil, že se zřekl povolení k trvalému pobytu v Německu, což by mohla být překážka jeho kandidatury na ukrajinského prezidenta.

Na kyjevském náměstí Nezávislosti další opoziční předáci Arsenij Jaceňuk a předseda nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťahnybok ohlásili "pokojnou ofenzívu", která má parlament přimět k tomu, aby příští týden schválil návrat k ústavě z roku 2004, a tak omezil pravomoce hlavy státu. Jaceňuk se zapřisáhl, že se "nenechá koupit" nabídkou premiérského křesla a že opozice vytvoří vlastní vládu, která podepíše dohodu s Evropskou unií. Požadoval také, aby úřady zastavily stíhání dvou tisíc opozičních aktivistů.Generální prokurátor Viktor Pšonka již v pátek informoval o propuštění 234 zadržovaných demonstrantů, ale jejich stíhání zastaveno nebylo. Podmínkou bylo právě to, že demonstranti opustí obsazené vládní budovy. Dnes generální prokuratura oznámila, že zákon o amnestii pro účastníky protestů vstoupí v platnost od pondělka 17. února, protože protestující fakticky splnili požadované podmínky.

Zcestná studenoválečná logika

Zatímco Juščenko a Timošenková společně dokázali kontrolovat opoziční síly, současná opozice je mnohem roztříštěnější. Vedle Jaceňuka a Klička, kteří zastupují parlamentní strany, zde najdeme občanské aktivisty, ale také extremisty, kteří nepřijímají autoritu stávajících parlamentních politiků. Není vůbec jasné, kdo má v posledních dnech v ukrajinské opozici navrch a jak by se její jednotlivé části zachovaly v případě Janukovyčova odchodu.

Na druhé straně, Janukovyč dnes není pouze neúspěšným prezidentským kandidátem, nýbrž dobře zabydleným prezidentem, který může proti opozici nasadit významnou část represivní moci státu a který by se v případě krajní nouze mohl opřít o podporu Ruska.

V diskusích o vztazích s Ukrajinou se postupně prosadila představa, že Západ s Ruskem vede na Ukrajině boj o výlučnou sféru vlivu. V této zcestné, studenoválečné logice bude Ukrajina buď ruská, nebo západní, přičemž není žádná třetí možnost. Část Západu chce na Ukrajině zadržovat ruský vliv, Rusko zde chce čelit vlivu západnímu. Zatímco někteří představitelé Západu, včetně českých diplomatů, mluvili za Juščenka o tom, jak Ukrajina jednou vstoupí do NATO, Rusko si v prosinci Ukrajinu exkluzivní smlouvou s vyloučením ostatních ekonomicky připoutalo. Pokud sousedé Ukrajinu staví před volbu mezi Ruskem a Evropou, ničí ji a sami kromě potíží nic nezískají.

"Ukrajina potřebuje zdravé a intenzivní vztahy s Ruskem, s nímž ji pojí ekonomické, historické, kulturní a jazykové vazby. Právě tak však potřebuje zdravé a intenzivní vztahy s Evropou, s níž ji pojí civilizační aspirace, potřeba modernizace i ekonomické vazby. Ani Rusko ani EU by neměly Ukrajinu tlačit do dohod, které vylučují toho druhého. Nelze však všechno svádět na sousedy," napsal prof. ing. Petr Drulák, Ph.D., odborník z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.

"Hlavní odpovědnost za osud Ukrajiny nesou Ukrajinci se svými ekonomickými a politickými elitami. Selhání současných vládců je evidentní. Nerespektovali proevropskou orientaci významné části ukrajinské společnosti, podcenili klesající toleranci vůči politické korupci a přecenili svoji schopnost zastrašit odpůrce demonstrací síly," dodal Drulák.