Rozpad Ukrajiny? Může se to zvrtnout, země má dvě centra

Ukrajina se nyní nachází v "nanejvýš křehkém" stavu, uvedl šéf německé diplomacie. "Dohoda není žádnou garancí mírového vývoje Ukrajiny s politickou budoucností, která by zemi udržela pohromadě," dodal.

Podle něj teď záleží na tom, zda budou obě strany střetu - jak protivládní síly, tak vládní představitelé - dohodnuté podmínky dodržovat. "Je to možná poslední šance, aby se Ukrajina mohla vydat mírovou cestou a vyvarovala se rozdělení."

Dvě města - dva směry

Dvě největší ukrajinská města se dnes vydala opačným směrem a stala se místem, kde se může rozhodnout o budoucnosti země. Zatímco v kyjevském parlamentu poslanci likvidují kritizované zákony z éry Janukovyče a hlasují o složení přechodné vlády, v Charkově na východě poslanci ruskojazyčných regionů označili kyjevské vzbouřence za vrahy a teroristy a rozhodli se převzít odpovědnost za "ústavní pořádek" do svých rukou. Své stoupence povolali do zbraně.Už dopoledne parlament zahájil radikální obměnu klíčových postů, z nichž poslanci odvolali prezidentovy věrné. Novém šéfem sněmovny se stal poslanec strany Vlast Oleksandr Turčynov, novým ministrem vnitra byl jmenován opozičník Arsen Avakov. Loajalitu novému šéfovi přišli velitelé hlavních bezpečnostních složek vyjádřit přímo do parlamentu. O místo přišel generální prokurátor Viktor Pšonka, ministr obrany Pavlo Lebeděv na odvolání nečekal a prchl na poloostrov Krym.

Poslanci také schválili zákon, který umožnil propustit vězněnou expremiérku Tymošenkovou bez souhlasu prezidenta. Několik hodin poté opustila Tymošenková charkovskou věznici, kde si odpykala dva a půl roku ze svého sedmiletého trestu za údajné zneužití pravomocí. V prvním prohlášení na svobodě oznámila, že chce kandidovat na prezidentku a dnešek označila za pád diktatury na Ukrajině. Po příletu do Kyjeva pak vyjádřila přesvědčení, že Ukrajina v blízké budoucnosti vstoupí do Evropské unie.

Rázné kroky Majdanu (centra protivládních demonstrací v Kyjevě) a jeho zástupců ve sněmovně nezůstaly bez reakce. Proruští poslanci je důrazně odsoudili na svém sjezdu v Charkově, po dvou dnech mlčení se ozvala i Moskva.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dal průchod svému rozhořčení nad vzniklou situací v telefonickém rozhovoru s partnery z Berlína, Varšavy a Paříže. Právě oni totiž zprostředkovali páteční dohodu Janukovyče s opozicí, kterou podle Lavrova povstalci nedodržují. Místo konsolidace a uklidnění se v Kyjevě "ozbrojení extremisté" dopouštějí pogromů a ohrožují svrchovanost Ukrajiny. Západ by měl využít svého vlivu a zasáhnout, konstatoval Lavrov, který v podobném duchu mluvil i s americkým protějškem Johnem Kerrym. Bílý dům však vývoj hodnotí optimisticky.

Plán B?

Podle mnoha náznaků začal po prohře Janukovyčova křídla v Kyjevě "plán B", který počítá s nějakou formou rozpadu Ukrajiny. Podle vzoru, který sovětské a pak v ně přetvořené ruské tajné služby uplatnily v několika různých teritoriích bývalého Sovětského svazu, informuje iDnes.cz.

Od Moldávie se v devadesátých letech odtrhlo Podněstří (teď to zkouší Gagauzie), fakticky dodnes ovládané důstojníky tam v té době dislokovaných jednotek bývalé sovětské armády, na několik etap se za pomoci Moskvy odtrhávaly od Gruzie Abcházie a Jižní Osetie, za pomoci sovětské KGB a s následnou podporou Moskvy se ve válku změnilo už na konci let osmdesátých etnické napětí mezi Armény a Azery, které na jižním Kavkaze vytvořilo stále nevyřešený spor o Náhorní Karabach.

Ukrajina je samozřejmě daleko větší sousto. Zdejší stále více než statisícová armáda má za sebou plno bojových zkušeností a dvě desítky let spolupráce s NATO, kam chtěla Ukrajina reálně ještě před deseti lety vstoupit a po Oranžové revoluci nebyla od členství daleko.

"Západ, především Evropská unie, která se stala garantem uzavřených dohod, musí vědět, že na Ukrajině není ještě zdaleka vyhráno. Že jen začíná další a možná ještě nebezpečnější kolo tohoto, jak napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, dosud největšího geopolitického střetu mezi Východem a Západem. Střetu, ve kterém si mnohem silnější, ale mnohem opatrnější Evropská unie a NATO nemohou dovolit s Ruskem znovu prohrát," uzavírá svoji analýzu Luboš palata pro iDnes.cz.