Moskva - Rusko necítí potřebu použít na Krymu ozbrojené síly, i když taková krajní možnost existuje. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin v první besedě s novináři po vpádu ruských vojsk na Krym. Rusko si podle něj vyhrazuje právo využít všech prostředků k ochraně ruských obyvatel nejen na Krymu, ale i v ruskojazyčných regionech na východě Ukrajiny. Separatistické nálady prý ale Rusko vyvolávat nebude.
Putin prohlásil, že na Krymském poloostrově neoperují ruští vojáci, ale "ozbrojené síly sebeobrany". Moskva podle něj zatím necítí potřebu povolat na Krym své vojenské jednotky, i když taková krajní možnost existuje. O pomoc ruské armády při zajištění bezpečnosti obyvatel Ukrajiny podle Putina požádal legitimní ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
Pokud k nezákonnostem dojde i na východě Ukrajiny, použije také tam Rusko veškeré prostředky, které má k dispozici, řekl Putin. Obyvatelé Ukrajiny mají podle něj právo rozhodnout nejen o osudu své země, ale i svého regionu. Nové vedení v Kyjevě podle ruského prezidenta nemá mandát rozhodovat o budoucnosti země. "Jedni podvodníci teď na Ukrajině nahradili podvodníky jiné," poznamenal Putin.
Putin dodal, že běžní Ukrajinci trpěli od počátku vzniku samostatné Ukrajiny, nehledě na to, kdo byl v čele státu. Korupce na Ukrajině prý dosáhla takových měřítek, že si to v Rusku nikdo neumí ani představit. Ukrajinští oligarchové navíc disponují nesrovnatelně větší mocí než ti ruští.
"Na Ukrajině proběhla revoluce, takže je tu nový stát a staré dohody neplatí," myslí si také Putin v souvislosti s Budapešťským memorandem. To v roce 1994 podepsalo Rusko, Ukrajina, USA a Velká Británie. V dokumentu se Ukrajina zavázala Rusku vrátit sovětské jaderné zbraně na oplátku za bezpečnostní záruky, na příklad také územní celistvost. "Rusko neuzná výsledky nadcházejících prezidentských voleb, pokud bude pokračovat současný 'teror'," vyjádřil se Putin, uvedl server iHned.cz.
Ruský prezident se ohradil proti kritice, kterou jeho postup na ukrajinském Krymu vyvolal. Veškeré hrozby adresované Moskvě jsou podle něj škodlivé a kontraproduktivní. Šéf Kremlu v této souvislosti komentoval chystaný summit skupiny G8, který má hostit jihoruské Soči a který chce Západ bojkotovat. Jestliže "západní státníci přijet nechtějí, nemusejí", řekl Putin.
Krize na Krymu zasahuje i do vědy. Profesor historie Andrej Zubov dostal vyhazov ze Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) poté, co pro list Vedomosti napsal text odsuzující okupaci Krymu ruskými vojáky:
"Přátelé. Historie se opakuje. Na Krymu opravdu žijí Rusové. Ale cožpak je tam někdo utlačoval, byli tam snad občany druhé kategorie, bez nároku na jazyk a pravoslavnou víru? Před kým je musí chránit vojáci ruské armády? Kdo je napadl? Vstup cizích vojsk na území jiného státu bez jeho souhlasu – je agrese. Obsazení parlamentu osobami v uniformách neoznačených – to je nehoráznost. Jakákoliv rozhodnutí krymského parlamentu jsou za těchto okolností fraškou. Napřed obsadili parlament, premiéra nahradili proruským a pak tento nový premiér požádal Rusko o pomoc, když pomocníci již jsou zde a již celý den ovládají poloostrov... Jako vejce vejci podobné anšlusu v roce 1938," napsal mimo jiné historik. Plné znění článku otiskl server iHned.cz.
Související
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
před 1 hodinou
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
před 2 hodinami
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
před 4 hodinami
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
před 5 hodinami
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
před 6 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
před 7 hodinami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 8 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 10 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 11 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 12 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.
Zdroj: Libor Novák