Talin/Moskva/Kyjev - Ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a severských a pobaltských států dnes na schůzce v Estonsku odsoudili vojenskou intervenci Ruska na Ukrajině a plánované referendum o připojení Krymu k Rusku. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinská média dnes dále upozorňují na roli oligarchů, kteří podle některých komentátorů mohou být klíčem k uklidnění konfrontace ve východoukrajinských ruskojazyčných regionech.
"Severské a pobaltské země a ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny dnes odsoudili... útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Odsoudili také ilegální referendum o připojení Krymu k Rusku," uvádí se ve společném prohlášení schváleném na závěr schůzky v estonské Narvě u hranic s Ruskem. Za ČR se jí zúčastnil první náměstek ministra Petr Drulák.
"Nynější situace na Ukrajině znamená návrat staré politiky typické pro 19. století, která byla založena na argumentech síly," prohlásil podle agentury PAP polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. "Jsem rád, že EU a USA obratem reagovaly na ukrajinský vývoj," dodal. Příměr 19. století v souvislosti s ruským zásahem na Ukrajině již počátkem března použil americký ministr zahraničí John Kerry.
"Vývoj na Krymu je pro nás varování, že bychom měli urychlit také projekty v oblasti energetiky," řekl Sikorski.
Na Krymu sílí napětí kolem objektů, kde ruské ozbrojené síly obklíčily ukrajinské vojáky. Ti čekají, že pokud nesloží zbraně, Rusové na ně zaútočí. Předsedkyně ruské horní komory (Rady federace) Valentina Matvijenková prohlásila, že krymské úřady mají právo uspořádat v polovině března referendum o odtržení od Ukrajiny.
Dále prohlásila, že Krym se stane součástí Ruské federace jako její absolutně rovnoprávný subjekt, pokud to schválí obyvatelé Krymu a pokud s tím Rusko bude souhlasit. Krym prý bude mít daleko vyšší stupeň autonomie, než má dnes v rámci Ukrajiny. Obyvatelé Krymu by měli stejná práva jako občané Ruské federace. Budou mít také stejné platy, důchody i sociální ochranu, uvedl Rozhlas.cz.
Oligarchové na scénu
Ukrajinská média dnes upozorňují na roli oligarchů, kteří podle některých komentátorů mohou být klíčem k uklidnění konfrontace ve východoukrajinských ruskojazyčných regionech.
Oleksandr Turčynov, který po pádu prezidenta Viktora Janukovyče vykonává pravomoci hlavy státu, minulý týden překvapivě dva z oligarchů jmenoval do gubernátorských funkcí. Hlavou neklidné Doněcké oblasti se stal šestnáctý nejbohatší Ukrajinec Serhij Taruta, do čela Dněpropetrovské oblasti postavil Turčynov miliardáře Ihora Kolomojského, který je v žebříčku ukrajinských boháčů na třetím místě.
Podle komentáře listu Segodňa mohou tato jmenování situaci uklidnit, protože oligarchové nejsou s novou vládní garniturou přímo spojeni a v ruskojazyčných regionech mají silné pozice. Taruta i Kolomojskyj mají vazby na Západ a změnu poměrů v Kyjevě přinejmenším tolerují.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, majitel špičkového fotbalového týmu Šachtar Doněck, se důrazně vyslovil proti rozdělení Ukrajiny na prozápadní a proruskou část.
Exodus se nekoná
Rusko nezaznamenalo zvýšený počet azylantů z Ukrajiny a neregistruje ani větší množství ukrajinských žádostí o trvalý pobyt. Agentuře ITAR-TASS to dnes řekl místopředseda ruské imigrační služby Anatolij Fomenko.
Ruské noviny plní informace o hrozících pogromech, výhrůžkách smrtí a chystaných teroristických útocích, jimž mají být vystaveni ruskojazyční Ukrajinci. Ochranou ohrožených etnických Rusů žijících na Krymu zdůvodňuje Moskva svou nynější vojenskou invazi na poloostrově.
Počet žádostí o trvalý pobyt v Rusko dosahuje od počátku roku zhruba 1500, což je na stejné úrovni, jako ve stejném období loni, řekl Fomenko. O azyl za leden a únor v Rusku požádalo 82 Ukrajinců. Uprchlické tábory, které ruské oblasti spěšně budují při hranicích s Ukrajinou, tak zůstávají prázdné.
Ruská ekonomika nevzkvétá
Kreml si sice minulý rok naplánoval růst 3,5 procenta, nakonec ale HDP dosáhl mírně nad jedno procento a dále hrozí stagnace. A přestože nerostné bohatství pomohlo splatit dluhy, modernizaci Ruska brzdí státní giganty.
"Musíme přiznat, že Putin ekonomiku pozvedl. Ale Rusko má obrovské problémy strukturálního a investičního charakteru, měna je problematická atd... Rusko je méně soběstačná ekonomika, takže oproti bývalému Sovětskému svazu je na tom trochu hůře. Ale zase je pozitivní, že ji více táhnou spotřebitelé než v minulosti," říká ekonom Martin Janíčko z Moody's Analytics.
"Za den dokážeme vytěžit 4,9 milionů barelů ropy (BOE), což je zdaleka nejvíce na světě," říká viceprezident Rosněftu Svjatoslav Slavinskij. Také v těžbě plynu je celé Rusko světovou jedničkou. Zda je to skutečná výhra, ale mnozí pochybují. Propad tamního HDP má z velké části na svědomí právě pokles cen energetických surovin v minulých letech, vysvětlil v pořadu Ekonomika ČT24 hlavní ekonom BH Securities Vojtěch Benda.
"Dnes je Rusko integrované do globální ekonomiky. A hrozbu sankcí by si měl Kreml dvakrát rozmyslet," myslí si výkonný viceprezident Atlantické rady Damon Wilson. Sankce (zmrazená víza či účty) by zasáhly především ruské boháče, kteří už roky vyvážejí své úspory za hranice. Trpěly by ovšem i běžné domácnosti: Polovina zboží, které Rusové nakupují, pochází z ciziny.
Související
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
Ukrajina , Rusko , Ministerstvo vnitra
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák