Klíč k vyřešení krize? Kyjev nasadil na Krym oligarchy

Talin/Moskva/Kyjev - Ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a severských a pobaltských států dnes na schůzce v Estonsku odsoudili vojenskou intervenci Ruska na Ukrajině a plánované referendum o připojení Krymu k Rusku. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinská média dnes dále upozorňují na roli oligarchů, kteří podle některých komentátorů mohou být klíčem k uklidnění konfrontace ve východoukrajinských ruskojazyčných regionech.

"Severské a pobaltské země a ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny dnes odsoudili... útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Odsoudili také ilegální referendum o připojení Krymu k Rusku," uvádí se ve společném prohlášení schváleném na závěr schůzky v estonské Narvě u hranic s Ruskem. Za ČR se jí zúčastnil první náměstek ministra Petr Drulák.

"Nynější situace na Ukrajině znamená návrat staré politiky typické pro 19. století, která byla založena na argumentech síly," prohlásil podle agentury PAP polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. "Jsem rád, že EU a USA obratem reagovaly na ukrajinský vývoj," dodal. Příměr 19. století v souvislosti s ruským zásahem na Ukrajině již počátkem března použil americký ministr zahraničí John Kerry.

"Vývoj na Krymu je pro nás varování, že bychom měli urychlit také projekty v oblasti energetiky," řekl Sikorski.

Na Krymu sílí napětí kolem objektů, kde ruské ozbrojené síly obklíčily ukrajinské vojáky. Ti čekají, že pokud nesloží zbraně, Rusové na ně zaútočí. Předsedkyně ruské horní komory (Rady federace) Valentina Matvijenková prohlásila, že krymské úřady mají právo uspořádat v polovině března referendum o odtržení od Ukrajiny.

Dále prohlásila, že Krym se stane součástí Ruské federace jako její absolutně rovnoprávný subjekt, pokud to schválí obyvatelé Krymu a pokud s tím Rusko bude souhlasit. Krym prý bude mít daleko vyšší stupeň autonomie, než má dnes v rámci Ukrajiny. Obyvatelé Krymu by měli stejná práva jako občané Ruské federace. Budou mít také stejné platy, důchody i sociální ochranu, uvedl Rozhlas.cz.

Oligarchové na scénu

Ukrajinská média dnes upozorňují na roli oligarchů, kteří podle některých komentátorů mohou být klíčem k uklidnění konfrontace ve východoukrajinských ruskojazyčných regionech.

Oleksandr Turčynov, který po pádu prezidenta Viktora Janukovyče vykonává pravomoci hlavy státu, minulý týden překvapivě dva z oligarchů jmenoval do gubernátorských funkcí. Hlavou neklidné Doněcké oblasti se stal šestnáctý nejbohatší Ukrajinec Serhij Taruta, do čela Dněpropetrovské oblasti postavil Turčynov miliardáře Ihora Kolomojského, který je v žebříčku ukrajinských boháčů na třetím místě.

Podle komentáře listu Segodňa mohou tato jmenování situaci uklidnit, protože oligarchové nejsou s novou vládní garniturou přímo spojeni a v ruskojazyčných regionech mají silné pozice. Taruta i Kolomojskyj mají vazby na Západ a změnu poměrů v Kyjevě přinejmenším tolerují.

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, majitel špičkového fotbalového týmu Šachtar Doněck, se důrazně vyslovil proti rozdělení Ukrajiny na prozápadní a proruskou část.

Exodus se nekoná

Rusko nezaznamenalo zvýšený počet azylantů z Ukrajiny a neregistruje ani větší množství ukrajinských žádostí o trvalý pobyt. Agentuře ITAR-TASS to dnes řekl místopředseda ruské imigrační služby Anatolij Fomenko.

Ruské noviny plní informace o hrozících pogromech, výhrůžkách smrtí a chystaných teroristických útocích, jimž mají být vystaveni ruskojazyční Ukrajinci. Ochranou ohrožených etnických Rusů žijících na Krymu zdůvodňuje Moskva svou nynější vojenskou invazi na poloostrově.

Počet žádostí o trvalý pobyt v Rusko dosahuje od počátku roku zhruba 1500, což je na stejné úrovni, jako ve stejném období loni, řekl Fomenko. O azyl za leden a únor v Rusku požádalo 82 Ukrajinců. Uprchlické tábory, které ruské oblasti spěšně budují při hranicích s Ukrajinou, tak zůstávají prázdné.

Ruská ekonomika nevzkvétá 

Kreml si sice minulý rok naplánoval růst 3,5 procenta, nakonec ale HDP dosáhl mírně nad jedno procento a dále hrozí stagnace. A přestože nerostné bohatství pomohlo splatit dluhy, modernizaci Ruska brzdí státní giganty.

"Musíme přiznat, že Putin ekonomiku pozvedl. Ale Rusko má obrovské problémy strukturálního a investičního charakteru, měna je problematická atd... Rusko je méně soběstačná ekonomika, takže oproti bývalému Sovětskému svazu je na tom trochu hůře. Ale zase je pozitivní, že ji více táhnou spotřebitelé než v minulosti," říká ekonom Martin Janíčko z Moody's Analytics.

"Za den dokážeme vytěžit 4,9 milionů barelů ropy (BOE), což je zdaleka nejvíce na světě," říká viceprezident Rosněftu Svjatoslav Slavinskij. Také v těžbě plynu je celé Rusko světovou jedničkou. Zda je to skutečná výhra, ale mnozí pochybují. Propad tamního HDP má z velké části na svědomí právě pokles cen energetických surovin v minulých letech, vysvětlil v pořadu Ekonomika ČT24 hlavní ekonom BH Securities Vojtěch Benda.

"Dnes je Rusko integrované do globální ekonomiky. A hrozbu sankcí by si měl Kreml dvakrát rozmyslet," myslí si výkonný viceprezident Atlantické rady Damon Wilson. Sankce (zmrazená víza či účty) by zasáhly především ruské boháče, kteří už roky vyvážejí své úspory za hranice. Trpěly by ovšem i běžné domácnosti: Polovina zboží, které Rusové nakupují, pochází z ciziny.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Rusko Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

před 9 hodinami

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

před 9 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

před 10 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

před 11 hodinami

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

před 13 hodinami

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

před 14 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

před 14 hodinami

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

před 16 hodinami

před 23 hodinami

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

včera

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy