Talin/Moskva/Kyjev - Ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a severských a pobaltských států dnes na schůzce v Estonsku odsoudili vojenskou intervenci Ruska na Ukrajině a plánované referendum o připojení Krymu k Rusku. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinská média dnes dále upozorňují na roli oligarchů, kteří podle některých komentátorů mohou být klíčem k uklidnění konfrontace ve východoukrajinských ruskojazyčných regionech.
"Severské a pobaltské země a ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny dnes odsoudili... útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Odsoudili také ilegální referendum o připojení Krymu k Rusku," uvádí se ve společném prohlášení schváleném na závěr schůzky v estonské Narvě u hranic s Ruskem. Za ČR se jí zúčastnil první náměstek ministra Petr Drulák.
"Nynější situace na Ukrajině znamená návrat staré politiky typické pro 19. století, která byla založena na argumentech síly," prohlásil podle agentury PAP polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. "Jsem rád, že EU a USA obratem reagovaly na ukrajinský vývoj," dodal. Příměr 19. století v souvislosti s ruským zásahem na Ukrajině již počátkem března použil americký ministr zahraničí John Kerry.
"Vývoj na Krymu je pro nás varování, že bychom měli urychlit také projekty v oblasti energetiky," řekl Sikorski.
Na Krymu sílí napětí kolem objektů, kde ruské ozbrojené síly obklíčily ukrajinské vojáky. Ti čekají, že pokud nesloží zbraně, Rusové na ně zaútočí. Předsedkyně ruské horní komory (Rady federace) Valentina Matvijenková prohlásila, že krymské úřady mají právo uspořádat v polovině března referendum o odtržení od Ukrajiny.
Dále prohlásila, že Krym se stane součástí Ruské federace jako její absolutně rovnoprávný subjekt, pokud to schválí obyvatelé Krymu a pokud s tím Rusko bude souhlasit. Krym prý bude mít daleko vyšší stupeň autonomie, než má dnes v rámci Ukrajiny. Obyvatelé Krymu by měli stejná práva jako občané Ruské federace. Budou mít také stejné platy, důchody i sociální ochranu, uvedl Rozhlas.cz.
Oligarchové na scénu
Ukrajinská média dnes upozorňují na roli oligarchů, kteří podle některých komentátorů mohou být klíčem k uklidnění konfrontace ve východoukrajinských ruskojazyčných regionech.
Oleksandr Turčynov, který po pádu prezidenta Viktora Janukovyče vykonává pravomoci hlavy státu, minulý týden překvapivě dva z oligarchů jmenoval do gubernátorských funkcí. Hlavou neklidné Doněcké oblasti se stal šestnáctý nejbohatší Ukrajinec Serhij Taruta, do čela Dněpropetrovské oblasti postavil Turčynov miliardáře Ihora Kolomojského, který je v žebříčku ukrajinských boháčů na třetím místě.
Podle komentáře listu Segodňa mohou tato jmenování situaci uklidnit, protože oligarchové nejsou s novou vládní garniturou přímo spojeni a v ruskojazyčných regionech mají silné pozice. Taruta i Kolomojskyj mají vazby na Západ a změnu poměrů v Kyjevě přinejmenším tolerují.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, majitel špičkového fotbalového týmu Šachtar Doněck, se důrazně vyslovil proti rozdělení Ukrajiny na prozápadní a proruskou část.
Exodus se nekoná
Rusko nezaznamenalo zvýšený počet azylantů z Ukrajiny a neregistruje ani větší množství ukrajinských žádostí o trvalý pobyt. Agentuře ITAR-TASS to dnes řekl místopředseda ruské imigrační služby Anatolij Fomenko.
Ruské noviny plní informace o hrozících pogromech, výhrůžkách smrtí a chystaných teroristických útocích, jimž mají být vystaveni ruskojazyční Ukrajinci. Ochranou ohrožených etnických Rusů žijících na Krymu zdůvodňuje Moskva svou nynější vojenskou invazi na poloostrově.
Počet žádostí o trvalý pobyt v Rusko dosahuje od počátku roku zhruba 1500, což je na stejné úrovni, jako ve stejném období loni, řekl Fomenko. O azyl za leden a únor v Rusku požádalo 82 Ukrajinců. Uprchlické tábory, které ruské oblasti spěšně budují při hranicích s Ukrajinou, tak zůstávají prázdné.
Ruská ekonomika nevzkvétá
Kreml si sice minulý rok naplánoval růst 3,5 procenta, nakonec ale HDP dosáhl mírně nad jedno procento a dále hrozí stagnace. A přestože nerostné bohatství pomohlo splatit dluhy, modernizaci Ruska brzdí státní giganty.
"Musíme přiznat, že Putin ekonomiku pozvedl. Ale Rusko má obrovské problémy strukturálního a investičního charakteru, měna je problematická atd... Rusko je méně soběstačná ekonomika, takže oproti bývalému Sovětskému svazu je na tom trochu hůře. Ale zase je pozitivní, že ji více táhnou spotřebitelé než v minulosti," říká ekonom Martin Janíčko z Moody's Analytics.
"Za den dokážeme vytěžit 4,9 milionů barelů ropy (BOE), což je zdaleka nejvíce na světě," říká viceprezident Rosněftu Svjatoslav Slavinskij. Také v těžbě plynu je celé Rusko světovou jedničkou. Zda je to skutečná výhra, ale mnozí pochybují. Propad tamního HDP má z velké části na svědomí právě pokles cen energetických surovin v minulých letech, vysvětlil v pořadu Ekonomika ČT24 hlavní ekonom BH Securities Vojtěch Benda.
"Dnes je Rusko integrované do globální ekonomiky. A hrozbu sankcí by si měl Kreml dvakrát rozmyslet," myslí si výkonný viceprezident Atlantické rady Damon Wilson. Sankce (zmrazená víza či účty) by zasáhly především ruské boháče, kteří už roky vyvážejí své úspory za hranice. Trpěly by ovšem i běžné domácnosti: Polovina zboží, které Rusové nakupují, pochází z ciziny.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
Ukrajina , Rusko , Ministerstvo vnitra
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
před 2 hodinami
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
před 3 hodinami
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
před 4 hodinami
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
před 4 hodinami
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
před 5 hodinami
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
před 6 hodinami
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
před 7 hodinami
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
před 8 hodinami
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
před 9 hodinami
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
před 9 hodinami
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
před 10 hodinami
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
před 11 hodinami
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
před 12 hodinami
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
před 13 hodinami
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
před 14 hodinami
Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů
před 14 hodinami
Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli
před 16 hodinami
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
před 23 hodinami
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
včera
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů.
Zdroj: Jan Hrabě