Kyjev/Moskva - Zatímco Západ pečlivě hledá formulace pro kritiku ruského vpádu na Krym, Moskva na okupovaném poloostrově zvyšuje stav invazních vojsk a otevřeně chystá anexi. Počet ruských vojáků na Krymu se podle ukrajinských pohraničníků od začátku zdvojnásobil a dosahuje 30.000.
Ukrajinský odhad zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokované na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod. Smlouva o pronájmu sevastopolské základny, platná do roku 2042, předpokládá přítomnost 11 000 ruských vojáků, píšou Lidovky.cz.
V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16 000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení. Ruští vojáci obsadili několik ukrajinských posádek, základny, které odmítají složit zbraně, Rusové blokují. K vážnějším ozbrojeným incidentům na Krymu zatím nedošlo.
"Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," reagoval dnes na sankce EU stálý ruský delegát v Bruselu Vladimir Čižov. Jeho slova v Moskvě potvrdila i šéfka horní ruské komory Valentina Matvijenková. Rada federace podle ní podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících.
Svůj bleskový postup krymské úřady podle západních diplomatů pečlivě koordinují s Kremlem. S jeho šéfem Vladimirem Putinem v noci na dnešek hodinu telefonicky hovořil americký prezident Barack Obama ve snaze nalézt cestu k diplomatickému řešení krize. Rusko má podle Obamy na Krymu stáhnout jednotky na základny, umožnit činnost mezinárodním pozorovatelům a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.
Žádnou z těchto tří žádostí Putin očividně splnit nehodlá. Počet jednotek na Krymu se naopak zvyšuje, mise vojenských pozorovatelů se na Krym nedostala a ukrajinské pokusy o kontakt s Moskvou zůstávají bez odpovědi.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. Rusku byla adresována žádost o pomoc a Moskva prý takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl Putinův mluvčí.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Berlíně po jednání s německým partnerem Frankem-Walterem Steinmeierem varoval, že pasivní přístup Evropy k ukrajinské krizi by mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. "Teď si myslím, že už je podobná pasivita vyloučena a jsem přesvědčen, že už nedovolíme věcem dojít tak daleko, jako to došlo tehdy," uvedl dále Zaorálek.
Zdroj: YouTubeUkrajina několik trumfů má
Po vojenské stránce Ukrajina nemůže dělat prakticky nic. Naopak se snaží konfrontaci nevyprovokovat, protože její jednotky na poloostrově jsou obklíčené a v početní nevýhodě. Navíc proti nim stojí elita ruské armády. Podle Českého rozhlasu má ale Kyjev v rukávu jiný trumf. Tím je ekonomická závislost Krymu na Ukrajině.
Na poloostrov se dováží většina energií i jídla a dalšího zboží a služeb, například telekomunikace. Telefonické a internetové spojení se světem na Krymu už vázne, protože obě strany bojují i na virtuálním poli.
Proruští ozbrojenci několikrát přerušili optický kabel vedoucí z pevniny na Krym, takže dochází k výpadkům. Pokud by Ukrajina odpojila Krym úplně, musel by se prozatím uchýlit k satelitnímu spojení, které je dražší a pomalejší. To by byl ale jen začátek problémů.
Z pevniny se na poloostrov dováží třeba 65 procent plynu a 80 procent elektřiny. Krym disponuje jen několika solárními a větrnými elektrárnami. A co je nejdůležitější, dováží se i 80 procent vody. Ta je na Krymu prakticky na příděl, lidem teče třeba jen několik dní v týdnu.
Psali jsme: Putin čelí kritice: Co to Kreml dělá? Rusko si Krym odskáčeNesoběstačnost Krymu a potřeba jeho obnovy po druhé světové válce byly hlavním důvodem, proč v roce 1954 Nikita Chruščov Krym předal Ukrajině. Moskva se tak o nic nemusela starat, vše měl na starosti Kyjev, který to i financoval. A nyní z toho může těžit.
Ruská média upozorňují na negativní dopady invaze na Krym pro ruskou zahraniční politiku i pro ruské hospodářství. Integrace Krymu podle komentátorů zatíží ruský rozpočet, prohloubí obavy z Ruska jako nepředvídatelného partnera a zvýší nedůvěru postsovětských států.
Související
Tragédie v Kyjevě. Muž zastřelil několik lidí, zlikvidovala ho policejní zásahovka
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
Ukrajina , Ruská armáda , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
včera
StarDance nevynechá ani tentokrát. Prágr je posledním potvrzeným účastníkem
včera
Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest
včera
Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května
včera
Primátorka Vaňková po volbách nebude pokračovat. Musela na několik operací
včera
S diskařem Bugárem se loučili Šebrle, Kratochvílová či Fibingerová
včera
Pátrání po exmanželce bývalého prince Andrewa je u konce. Našli ji v zahraničí
včera
Klempíř prozradil, co si myslí o StarDance v ČT. Argumenty ministra ale pokulhávají
včera
Trumpovi dochází trpělivost. Írán opět varoval před ničivými americkými útoky
včera
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
včera
Nebezpečná výživa je i v Česku, přiznala firma. Hygienici varovali rodiče
včera
Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Dva tankery se přes Íránce nedostaly
včera
Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda
včera
V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku
včera
Šestá osoba je ve vazbě kvůli teroristickému útoku v Pardubicích
včera
Tragédie v Kyjevě. Muž zastřelil několik lidí, zlikvidovala ho policejní zásahovka
včera
Nedělní počasí bude deštivé i bouřlivé, upozornili meteorologové
včera
Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán
Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
18. dubna 2026 20:17
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
18. dubna 2026 19:04
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.
Zdroj: David Holub