Anexe Krymu? Rusko zvyšuje stav vojsk, Kyjev má jiné "zbraně"

Kyjev/Moskva - Zatímco Západ pečlivě hledá formulace pro kritiku ruského vpádu na Krym, Moskva na okupovaném poloostrově zvyšuje stav invazních vojsk a otevřeně chystá anexi. Počet ruských vojáků na Krymu se podle ukrajinských pohraničníků od začátku zdvojnásobil a dosahuje 30.000.

Ukrajinský odhad zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokované na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod. Smlouva o pronájmu sevastopolské základny, platná do roku 2042, předpokládá přítomnost 11 000 ruských vojáků, píšou Lidovky.cz.

V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16 000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení. Ruští vojáci obsadili několik ukrajinských posádek, základny, které odmítají složit zbraně, Rusové blokují. K vážnějším ozbrojeným incidentům na Krymu zatím nedošlo.

"Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," reagoval dnes na sankce EU stálý ruský delegát v Bruselu Vladimir Čižov. Jeho slova v Moskvě potvrdila i šéfka horní ruské komory Valentina Matvijenková. Rada federace podle ní podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících.

Svůj bleskový postup krymské úřady podle západních diplomatů pečlivě koordinují s Kremlem. S jeho šéfem Vladimirem Putinem v noci na dnešek hodinu telefonicky hovořil americký prezident Barack Obama ve snaze nalézt cestu k diplomatickému řešení krize. Rusko má podle Obamy na Krymu stáhnout jednotky na základny, umožnit činnost mezinárodním pozorovatelům a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.

Žádnou z těchto tří žádostí Putin očividně splnit nehodlá. Počet jednotek na Krymu se naopak zvyšuje, mise vojenských pozorovatelů se na Krym nedostala a ukrajinské pokusy o kontakt s Moskvou zůstávají bez odpovědi.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. Rusku byla adresována žádost o pomoc a Moskva prý takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl Putinův mluvčí.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Berlíně po jednání s německým partnerem Frankem-Walterem Steinmeierem varoval, že pasivní přístup Evropy k ukrajinské krizi by mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. "Teď si myslím, že už je podobná pasivita vyloučena a jsem přesvědčen, že už nedovolíme věcem dojít tak daleko, jako to došlo tehdy," uvedl dále Zaorálek.

Zdroj: YouTube

Ukrajina několik trumfů má

Po vojenské stránce Ukrajina nemůže dělat prakticky nic. Naopak se snaží konfrontaci nevyprovokovat, protože její jednotky na poloostrově jsou obklíčené a v početní nevýhodě. Navíc proti nim stojí elita ruské armády. Podle Českého rozhlasu má ale Kyjev v rukávu jiný trumf. Tím je ekonomická závislost Krymu na Ukrajině.

Na poloostrov se dováží většina energií i jídla a dalšího zboží a služeb, například telekomunikace. Telefonické a internetové spojení se světem na Krymu už vázne, protože obě strany bojují i na virtuálním poli.

Proruští ozbrojenci několikrát přerušili optický kabel vedoucí z pevniny na Krym, takže dochází k výpadkům. Pokud by Ukrajina odpojila Krym úplně, musel by se prozatím uchýlit k satelitnímu spojení, které je dražší a pomalejší. To by byl ale jen začátek problémů.

Z pevniny se na poloostrov dováží třeba 65 procent plynu a 80 procent elektřiny. Krym disponuje jen několika solárními a větrnými elektrárnami. A co je nejdůležitější, dováží se i 80 procent vody. Ta je na Krymu prakticky na příděl, lidem teče třeba jen několik dní v týdnu.

Psali jsme: Putin čelí kritice: Co to Kreml dělá? Rusko si Krym odskáče  

Nesoběstačnost Krymu a potřeba jeho obnovy po druhé světové válce byly hlavním důvodem, proč v roce 1954 Nikita Chruščov Krym předal Ukrajině. Moskva se tak o nic nemusela starat, vše měl na starosti Kyjev, který to i financoval. A nyní z toho může těžit.

Ruská média upozorňují na negativní dopady invaze na Krym pro ruskou zahraniční politiku i pro ruské hospodářství. Integrace Krymu podle komentátorů zatíží ruský rozpočet, prohloubí obavy z Ruska jako nepředvídatelného partnera a zvýší nedůvěru postsovětských států.

Související

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 
Zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci

Rusko pohrozilo zahájením nové vlny systematických úderů na Kyjev, k čemuž přistoupilo jen několik dní poté, co na ukrajinské hlavní město podniklo jeden z největších útoků od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení specifikovalo, že tyto nové útoky budou cílit na rozhodovací centra a velitelská stanoviště a rovněž na zařízení sloužící k výrobě bezpilotních letounů přímo ve městě. Moskva v této souvislosti vyzvala cizí státní příslušníky a diplomaty, aby opustili Kyjev co nejdříve, a zároveň varovala tamní občany, aby se nezdržovali v blízkosti administrativních a vojenských budov.

Více souvisejících

Ukrajina Ruská armáda Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 2 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 3 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 5 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 7 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy