Anexe Krymu? Rusko zvyšuje stav vojsk, Kyjev má jiné "zbraně"

Kyjev/Moskva - Zatímco Západ pečlivě hledá formulace pro kritiku ruského vpádu na Krym, Moskva na okupovaném poloostrově zvyšuje stav invazních vojsk a otevřeně chystá anexi. Počet ruských vojáků na Krymu se podle ukrajinských pohraničníků od začátku zdvojnásobil a dosahuje 30.000.

Ukrajinský odhad zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokované na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod. Smlouva o pronájmu sevastopolské základny, platná do roku 2042, předpokládá přítomnost 11 000 ruských vojáků, píšou Lidovky.cz.

V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16 000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení. Ruští vojáci obsadili několik ukrajinských posádek, základny, které odmítají složit zbraně, Rusové blokují. K vážnějším ozbrojeným incidentům na Krymu zatím nedošlo.

"Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," reagoval dnes na sankce EU stálý ruský delegát v Bruselu Vladimir Čižov. Jeho slova v Moskvě potvrdila i šéfka horní ruské komory Valentina Matvijenková. Rada federace podle ní podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících.

Svůj bleskový postup krymské úřady podle západních diplomatů pečlivě koordinují s Kremlem. S jeho šéfem Vladimirem Putinem v noci na dnešek hodinu telefonicky hovořil americký prezident Barack Obama ve snaze nalézt cestu k diplomatickému řešení krize. Rusko má podle Obamy na Krymu stáhnout jednotky na základny, umožnit činnost mezinárodním pozorovatelům a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.

Žádnou z těchto tří žádostí Putin očividně splnit nehodlá. Počet jednotek na Krymu se naopak zvyšuje, mise vojenských pozorovatelů se na Krym nedostala a ukrajinské pokusy o kontakt s Moskvou zůstávají bez odpovědi.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. Rusku byla adresována žádost o pomoc a Moskva prý takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl Putinův mluvčí.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Berlíně po jednání s německým partnerem Frankem-Walterem Steinmeierem varoval, že pasivní přístup Evropy k ukrajinské krizi by mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. "Teď si myslím, že už je podobná pasivita vyloučena a jsem přesvědčen, že už nedovolíme věcem dojít tak daleko, jako to došlo tehdy," uvedl dále Zaorálek.

Zdroj: YouTube

Ukrajina několik trumfů má

Po vojenské stránce Ukrajina nemůže dělat prakticky nic. Naopak se snaží konfrontaci nevyprovokovat, protože její jednotky na poloostrově jsou obklíčené a v početní nevýhodě. Navíc proti nim stojí elita ruské armády. Podle Českého rozhlasu má ale Kyjev v rukávu jiný trumf. Tím je ekonomická závislost Krymu na Ukrajině.

Na poloostrov se dováží většina energií i jídla a dalšího zboží a služeb, například telekomunikace. Telefonické a internetové spojení se světem na Krymu už vázne, protože obě strany bojují i na virtuálním poli.

Proruští ozbrojenci několikrát přerušili optický kabel vedoucí z pevniny na Krym, takže dochází k výpadkům. Pokud by Ukrajina odpojila Krym úplně, musel by se prozatím uchýlit k satelitnímu spojení, které je dražší a pomalejší. To by byl ale jen začátek problémů.

Z pevniny se na poloostrov dováží třeba 65 procent plynu a 80 procent elektřiny. Krym disponuje jen několika solárními a větrnými elektrárnami. A co je nejdůležitější, dováží se i 80 procent vody. Ta je na Krymu prakticky na příděl, lidem teče třeba jen několik dní v týdnu.

Psali jsme: Putin čelí kritice: Co to Kreml dělá? Rusko si Krym odskáče  

Nesoběstačnost Krymu a potřeba jeho obnovy po druhé světové válce byly hlavním důvodem, proč v roce 1954 Nikita Chruščov Krym předal Ukrajině. Moskva se tak o nic nemusela starat, vše měl na starosti Kyjev, který to i financoval. A nyní z toho může těžit.

Ruská média upozorňují na negativní dopady invaze na Krym pro ruskou zahraniční politiku i pro ruské hospodářství. Integrace Krymu podle komentátorů zatíží ruský rozpočet, prohloubí obavy z Ruska jako nepředvídatelného partnera a zvýší nedůvěru postsovětských států.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Ruská armáda Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy