Kyjev/Moskva - Zatímco Západ pečlivě hledá formulace pro kritiku ruského vpádu na Krym, Moskva na okupovaném poloostrově zvyšuje stav invazních vojsk a otevřeně chystá anexi. Počet ruských vojáků na Krymu se podle ukrajinských pohraničníků od začátku zdvojnásobil a dosahuje 30.000.
Ukrajinský odhad zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokované na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod. Smlouva o pronájmu sevastopolské základny, platná do roku 2042, předpokládá přítomnost 11 000 ruských vojáků, píšou Lidovky.cz.
V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16 000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení. Ruští vojáci obsadili několik ukrajinských posádek, základny, které odmítají složit zbraně, Rusové blokují. K vážnějším ozbrojeným incidentům na Krymu zatím nedošlo.
"Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," reagoval dnes na sankce EU stálý ruský delegát v Bruselu Vladimir Čižov. Jeho slova v Moskvě potvrdila i šéfka horní ruské komory Valentina Matvijenková. Rada federace podle ní podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících.
Svůj bleskový postup krymské úřady podle západních diplomatů pečlivě koordinují s Kremlem. S jeho šéfem Vladimirem Putinem v noci na dnešek hodinu telefonicky hovořil americký prezident Barack Obama ve snaze nalézt cestu k diplomatickému řešení krize. Rusko má podle Obamy na Krymu stáhnout jednotky na základny, umožnit činnost mezinárodním pozorovatelům a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.
Žádnou z těchto tří žádostí Putin očividně splnit nehodlá. Počet jednotek na Krymu se naopak zvyšuje, mise vojenských pozorovatelů se na Krym nedostala a ukrajinské pokusy o kontakt s Moskvou zůstávají bez odpovědi.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. Rusku byla adresována žádost o pomoc a Moskva prý takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl Putinův mluvčí.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Berlíně po jednání s německým partnerem Frankem-Walterem Steinmeierem varoval, že pasivní přístup Evropy k ukrajinské krizi by mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. "Teď si myslím, že už je podobná pasivita vyloučena a jsem přesvědčen, že už nedovolíme věcem dojít tak daleko, jako to došlo tehdy," uvedl dále Zaorálek.
Zdroj: YouTubeUkrajina několik trumfů má
Po vojenské stránce Ukrajina nemůže dělat prakticky nic. Naopak se snaží konfrontaci nevyprovokovat, protože její jednotky na poloostrově jsou obklíčené a v početní nevýhodě. Navíc proti nim stojí elita ruské armády. Podle Českého rozhlasu má ale Kyjev v rukávu jiný trumf. Tím je ekonomická závislost Krymu na Ukrajině.
Na poloostrov se dováží většina energií i jídla a dalšího zboží a služeb, například telekomunikace. Telefonické a internetové spojení se světem na Krymu už vázne, protože obě strany bojují i na virtuálním poli.
Proruští ozbrojenci několikrát přerušili optický kabel vedoucí z pevniny na Krym, takže dochází k výpadkům. Pokud by Ukrajina odpojila Krym úplně, musel by se prozatím uchýlit k satelitnímu spojení, které je dražší a pomalejší. To by byl ale jen začátek problémů.
Z pevniny se na poloostrov dováží třeba 65 procent plynu a 80 procent elektřiny. Krym disponuje jen několika solárními a větrnými elektrárnami. A co je nejdůležitější, dováží se i 80 procent vody. Ta je na Krymu prakticky na příděl, lidem teče třeba jen několik dní v týdnu.
Psali jsme: Putin čelí kritice: Co to Kreml dělá? Rusko si Krym odskáčeNesoběstačnost Krymu a potřeba jeho obnovy po druhé světové válce byly hlavním důvodem, proč v roce 1954 Nikita Chruščov Krym předal Ukrajině. Moskva se tak o nic nemusela starat, vše měl na starosti Kyjev, který to i financoval. A nyní z toho může těžit.
Ruská média upozorňují na negativní dopady invaze na Krym pro ruskou zahraniční politiku i pro ruské hospodářství. Integrace Krymu podle komentátorů zatíží ruský rozpočet, prohloubí obavy z Ruska jako nepředvídatelného partnera a zvýší nedůvěru postsovětských států.
Související
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
Ukrajina , Ruská armáda , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák