Putin chystá projev: Krymsko-ruská smlouva o připojení je na spadnutí

Pro rezoluci podporující výsledky krymského referenda hlasovalo 441 poslanců, jeden se hlasování zdržel. Dokument vítá "svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem". 

Na schůzi Státní dumy má v poledne SEČ navázat slavnostní společná schůze obou parlamentních komor, jejímž vyvrcholením bude projev prezidenta Vladimira Putina. Ruská média spekulují, že hlava státu během projevu v Georgijevském sále podepíše krymsko-ruskou smlouvu o připojení poloostrova k Ruské federaci. Putin v pondělí uznal nezávislost Krymu a dnes schválil návrh textu smlouvy o připojení s doporučením, aby dokument byl parafován.

Poslanci dnes podle agentury ITAR-TASS jednomyslně schválili prohlášení, které reaguje na sankční seznamy USA a EU schválené v pondělí. Na soupisech jsou Rusové a Ukrajinci včetně několika členů vedení dolní i horní komory ruského parlamentu - na unijním seznamu je 21 osob, americké sankce se týkají jedenácti lidí.

Podle návrhu prohlášení je Moskva udivena, že sankce vyhlásily země, které vždy deklarovaly svou oddanost demokracii a sebeurčení národů.  Poslanci se zvlášť podivují nad sankcemi proti poslankyni Jeleně Mizulinové, která je předsedkyní výboru Státní dumy pro rodinu. "Hysterii Západu" podle nich nejspíš vyvolal fakt, že Mizulinová byla loni navrhovatelkou zákona o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží, který západní státy kritizují. 

Mizulinová byla spolu s poslancem Sergejem Mironovem spoluautorkou návrhu zákona, který zmocňoval ruského prezidenta připojit k Ruské federaci jakékoli cizí území bez souhlasu státu, jemuž dosud náleželo.

Zákon, který by podle právních expertů popřel základní zásady mezinárodního právního systému, byl nakonec z programu jednání parlamentu stažen. Kreml se rozhodl osud Krymu řešit mezistátní smlouvou mezi Moskvou a krymským vedením, které mezitím jednostranně vyhlásilo nezávislost na Ukrajině.

Psali jsme: Nová studená válka? Rus hrozí jaderným útokem +VIDEO Rusko píše pro Ukrajinu ústavu: To je ultimátum? bouří se Kyjev  

Putin od počátku ukrajinské krize obhajuje kroky ruských vojsk a odmítá obvinění, že vstup armádních jednotek na Krym je nezákonný. Ruskou operaci na Ukrajině označuje za humanitární misi. Z násilností viní ukrajinské radikály.

Putin také prohlásil, že nepoužije na Ukrajině vojenskou sílu, pokud to nebude nutné. „Pokud nastane bezpráví třeba i na východě země a lidé požádají o pomoc, vyhrazujeme si právo použít všechny možnosti k jejich ochraně," uvedl Putin. Mezi ukrajinskými a ruskými vojáky na Krymu teď platí příměří. Vyprší tento pátek, informuje Rozhlas.cz.

"Krym může být také labutí píseň prezidenta Putina," upozornil v ČT Michal Kořan z Ústavu mezinárodních vztahů. Putinovi se podle něj nepodařilo udržet Ukrajinu ve sféře svého vlivu a geopolitické i ekonomické motivy ho nutí snažit se svůj vliv na Ukrajině získat zpět. "Je jasné, že mu tato strategie nevychází," poukázal ale Kořán. Možným scénářem podle něj je neutralita Ukrajiny, která by sice jednala s Evropskou unií, Rusko by se ale těchto jednání účastnilo také.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se Rusko uznáním nedělního refrenda dostalo do izolace. "Rusko se ve velké míře izolovalo, když uznalo toto takzvané referendum," poznamenal kanléřčin mluvčí Steffen Seibert a připomněl, že v sobotu 13 z 15 členů Rady bezpečnosti OSN referendum odmítlo. Čína se zdržela hlasování a Rusko využilo při hlasování právo veta.