Tymošenková ostře: Putin s "fašistickým přístupem" je nepřítel číslo jedna

Tymošenková, která se tento týden vrátila do Kyjeva z berlínské nemocnice, v talk show Ukrajincům připomněla, že "celý svět bedlivě sleduje pronikání Ruska na Ukrajinu". Je přesvědčena, že pouze revoluce takzvaného Euromajdanu utlumila Putinovy plány na invazi na pevninskou Ukrajinu.

"Putin zkrátka chce změnit a přetvořit světový pořádek," řekla Tymošenková. Anexe Krymu, která se podle ní uskutečnila pod falešnou záminkou ochrany etnických Rusů, je "začátkem konce Putinova režimu", soudí bývalá šéfka ukrajinské vlády.

"Nyní je Putin pro Ukrajinu nepřítelem číslo jedna a já musím připustit, že v uplynulých měsících Ukrajinu nadobro ztratil, navzdory svévolné politice, kterou v naší zemi prováděl v uplynulých 20 letech," prohlásila Tymošenková. Putin podle ní není prvním diktátorem s "fašistickým přístupem" a vyjádřila přesvědčení, že světoví vůdcové ho nebudou ignorovat.

"Jsem si jistá, že se nám podaří získat Krym zpátky, jakkoli Rusko posiluje vojenskou přítomnost podél celé ukrajinské hranice více než 100.000 vojáky a spoustou vojenských vozidel," řekla Tymošenková. "Pokud Putin hranici překročí, Ukrajina a celý svět zareagují," dodala politička. Varovala však, že Západ své vojáky na pomoc Ukrajině nepošle.

Západ - mix prázdných frází

Rusko v devadesátých letech minulého století těžce neslo události v Jugoslávii, kde na ně Západ nebral ohled, i barevné revoluce v zemích na ruské periferii, které přinesly prozápadní vlády. Po vnitropolitické konsolidaci začal Putin obnovovat velmocenské postavení Ruska a jeho obvyklé sféry vlivu.

Trend šíření západního vlivu na ruské periferii poprvé Putin zvrátil v roce 2008 intervencí v Gruzii, která usilovala o členství v Evropské unii a NATO. Tehdy poslal Gruzíncům a ostatním postsovětským republikám jasný a účinný vzkaz – Rusko je zpět a Západ vám navzdory všem garancím nepomůže, píše Česká pozice.

Historická zkušenost Rusku velí považovat mezinárodní vztahy za takzvanou zero game – hru s nulovým součtem. Putin pokračuje v politice svých komunistických i carských předchůdců a obnovuje nárazníkovou zónu okolo ruských hranic, kterou chápe jako stěžejní zájem své země. A provádí tradiční mocenskou politiku založenou na bezskrupulózním sledování ruských zájmů.

"Putin ví, že pokud by velmoci měly dělat zahraniční politiku podle oblíbenosti u mezinárodního společenství a veřejnosti, nikdy by se jimi nestaly. Vedle toho EU se svými nepružnými, právně administrativními postupy ani Západ obecně, který přestal chápat zahraniční politiku jako ryze specifickou činnost odlišnou od té domácí a redukoval ji na mix prázdných frází o demokracii a lidských právech bez strategické vize, neobstojí," uvedl pro Českou pozici Andrej Duhan.