Jak okecat Krym? Diktátor Lukašenko v koncích, potřebuje Rusko i Ukrajinu

Běloruský vůdce se k připojení Krymu k Rusku vyjádřil poprvé a jeho prohlášení odráží náročnou diplomatickou situaci, v níž se nyní Minsk nachází. Lukašenko je na jedné straně velkým spojencem Moskvy, na druhé straně ale musí udržovat dobré vztahy se sousední Ukrajinou.

"Krym není nebezpečný v tom smyslu, že se stal součástí Ruska, ale spíš proto, že nastavil špatný precedent," řekl Lukašenko novinářům.

Tuto kritiku Moskvy ale vzápětí zmírnil tvrzením, že Krym už je de facto ruským územím. "Můžete to uznat, nebo neuznat. Nic to ale nezmění," dodal běloruský prezident.

V letech 1991–1994 byl Lukačenko poslancem Nejvyššího sovětu, proslul nemilosrdným bojem s opravdovou i imaginární korupcí ve vrcholných funkcích. V červenci 1994 byl zvolen prezidentem Běloruska. V prvním kole předstihl stoupence nezávislosti: Stanislava Šuškeviče a Zenona Pazňaka, ve druhém porazil premiéra Vjačeslava Kebiče. Zchudlou část běloruské společnosti si získal příslibem ukončení tzv. zlodějské privatizace, zúčtování s ekonomickými aférami z let 1991–1994 a utužení politických a ekonomických vztahů s Ruskem.

Krátce po svém zvolení prezidentem nechal zrušil Lukašenko historické státní symboly a nahradil je státnímy symboly z dob Sovětského Svazu.

Z pozice prezidenta Lukašenko tvrdě potlačuje jakoukoli opozici, jak demokratickou, tak komunistickou. Díky jeho tvrdému postupu proti jakémukoli náznaku politického odporu je Lukašenko nazýván posledním diktátorem v Evropě. Ve své funkci se chová absolutisticky a zpočátku též velmi prorusky (tento jeho postoj se v poslední době obrací, protože Lukašenko z Ruska cítí nebezpečí, které by ho mohlo připravit o jeho moc), informuje svobodne-belorusko.wz.cz.