Další referendum na Krymu? Ozvali se Tataři

Jedním z hlavních témat sobotního sjezdu bude podle Džemileva sebeurčení krymských Tatarů. O konání referenda dosud nebylo rozhodnuto, jisté je, že na rozdíl od nedávného krymského referenda nebude v rozporu s ukrajinskými zákony, řekl Džemilev.

"Otázka územní příslušnosti se projednávat nebude, půjde spíš o formu národní existence v nových podmínkách. Na výsledcích referenda budou záviset naše další akce," řekl tatarský předák na tiskové konferenci.

Krymské Tatary podle Džemileva trápí otázka, jak dlouho bude ruská okupace trvat a co podnikne ukrajinská vláda, aby poloostrov zbavila agresorů. "Je-li hlavním projevem vlastenectví zpěv ukrajinské hymny a hrdý odchod vojáků z Krymu, pak to znamená, že jsme tváří v tvář okupantům zůstali sami," řekl Džemilev. 

Tataři (Tatarlar) jsou národ obývající různé oblasti Eurasie a hovořící turkickým jazykem. Většina Tatarů žije v Tatarstánu – zemi rozkládající se takřka na samém východě Evropy na soutoku řek Volhy a Kamy, ale velká diaspora se nachází v okolních ruských oblastech, v Baškortostánu, na Sibiři, na Krymu a ve Střední Asii, zejména v Kazachstánu a Uzbekistánu. S tatarskou menšinou se však setkáme také v Polsku, Litvě, Bulharsku, Rumunsku, Finsku, Turecku nebo Číně. Ke konci 20. století byl celkový počet Tatarů odhadován na více než 8 milionů. Většina Tatarů jsou sunnitští muslimové, zvláštní nábožensko-etnickou skupinu tvoří tzv. Krjašeni (Kerəşenler), kteří vyznávají pravoslaví, informuje server tatar.cz.

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát, jenž se již v roce 1475 stal osmanským vazalem. Chanát, ovládaný dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. Teprve po porážce Osmanů v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. Krymská válka v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka.

Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě 1917. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v Simferopolu (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988.

Dnes, kdy je poloostrov součástí Ukrajiny, žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova.