VIDEO: Hrozí druhý Krym? Východ Ukrajiny vře, dav volá Rusko a Čínu

Podle agentury Unian odpoledne nad doněckou oblastní správou zavlály ruské vlajky a prapor takzvané Doněcké republiky, kterou chtějí vyhlásit radikální promoskevské organizace. V okupované budově se podle televizních záběrů pohybují hloučky mladíků ozbrojených holemi a s ruskými státními symboly na klopách.

Zdroj: YouTube

Napětí dnes zavládlo také v asi 150 kilometrů vzdáleném Luhansku, kde proruská opozice zorganizovala několikatisícový mítink. Kolona osobních aut s ruskými vlajkami projíždí městem, lidé na hlavním náměstí skandují protiukrajinská hesla. Akci zorganizovaly hnutí Luhanská garda a Ruská jednota, které společně vytvořila Lidovou koordinační radu jako alternativní orgán místní správy.

Bojovně naladění demonstranti žádali osvobození předáka Luhanské gardy Alexandra Charitonova, jehož v polovině března ukrajinská policie zadržela a obvinila z ohrožování ústavního pořádku. Dav radikálních aktivistů pronikl do místních kanceláří tajné služby SBU a pokusil se objekt zapálit.

Podle agentury Unian v Luhansku útočníci nakonec dosáhli příslibu, že se Charitonov a pět dalších zadržených aktivistů dostanou na svobodu. Útoky na centrální správní budovy prý po jejich osvobození ustanou.Proruská demonstrace za účasti několika set lidí se dnes uskutečnila i v Dněpropetrovsku, kde demonstranti pálili vlajky Evropské unie a žádali referendum o federalizaci. Nedaleko se sešli stoupenci proevropské orientace, policistům se ale oba mítinky podařilo oddělit.

S požadavkem referenda o federalizaci Ukrajiny se sešli proruští demonstranti v Charkově. Akce byla podle listu Ukrajinska pravda nepočetná a policie nemusela zasahovat. Na centrálním charkovském náměstí zavlály vlajky s komunistickými symboly srpem a kladivem a rudé prapory bývalého Sovětského svazu. 

Psali jsme: VIDEO: Východ Ukrajiny volá Rusko na pomoc, Kyjev překazil puč  

Ve městě Čerkasy jihovýchodně od Kyjeva podle listu Segodňa policie vyšetřuje smrt reportéra Vasyla Serhijenka, člena novinářského štábu protiruské nacionalistické strany Svoboda. Jeho tělo, na němž byly patrné známky mučení, našli policisté u obce Korsuň-Ševčenkivskyj.

Hrozí druhý Krym?

"Cílem Ruska je nyní spíše udržovat nestabilitu, která v regionu panuje, a podlamovat pozice kyjevské vlády. Bezpochyby má připravených několik scénářů pro různé možnosti dalšího vývoje a věřím, že vojenský scénář může být mezi nimi, ale hrozbu vojenské intervence na východě Ukrajiny zatím nevidím, přesněji řečeno – nikoli v nejbližší době. Rusko chce slabou ukrajinskou vládu a posilovat svůj vliv v oblasti. Nemusím asi dodávat, že tato politika Moskvy se bohužel netýká zdaleka jen Ukrajiny, ale i dalších zemí jako pobaltské republiky, Bělorusko," říká pro Lidovky.cz rusista Marek Příhoda.

A pokračuje: "Podle mého názoru byl ten krymský scénář možný jen na Krymu. Krymský poloostrov byl součástí Ukrajiny teprve od roku 1954, do té doby byla jeho vazba na Ukrajinu nulová. Oproti tomu na východě Ukrajiny je podobná masivní podpora vstupu ruské armády a separátního referenda dost obtížně představitelná. Obával bych se spíš ruského požadavku na federalizaci Ukrajiny."

"V navrhovaných podmínkách by spíše než federace vznikla konfederace, tedy spojení vyšších celků přesahujících jednotlivé oblasti a města, jež by měly právo nejen rozhodovat o svém osudu, ale například také právo na samostatnou zahraniční politiku. V budoucnu by tak mohly samy rozhodnout o svém postavení – ať už v rámci Ukrajiny, nebo bez ní. Je ovšem otázka, pokud by to hlasování nebylo realizováno ve stylu Krymu, ale za normálních okolností, zda by dopadlo ve prospěch Ruska. Osobně o tom upřímně pochybuji," dodal Příhoda.