Moskva - Východoukrajinské regiony mají právo na sebeurčení a v případě přímého ohrožení životů a bezpečnosti lidí žijících v oblasti je pomoc ruské armády možná. Takové je podle agentury RIA Novosti mínění ruských politiků a politologů na dramatický vývoj na východě Ukrajiny z posledních dnů. Doporučují ruskojazyčným Ukrajincům, aby před odtržením nejprve usilovali o federalizaci.
Podle šéfa ruského Střediska pro zbrojní analýzu Igora Korotčenka už jednotná Ukrajina fakticky přestala existovat v důsledku státního převratu, který proběhl v Kyjevě. "Jihovýchod má plné právo samostatně rozhodnout o své budoucí politické existenci v souladu s normami mezinárodního práva," řekl analytik. "Pokud jde o možný vstup ruského mírového kontingentu, pak příslušné rozhodnutí může padnout jen v případě ohrožení životů a bezpečnosti obyvatel východoukrajinských oblastí," dodal.
Ruský senátor Nikolaj Maksjuta poradil východoukrajinským povstalcům, aby před tlakem na připojení k Rusku dali nejprve přednost úsilí o federalizaci. Pokud se budou odtržení dožadovat už nyní, mohou se podle poslance dostat do ozbrojeného konfliktu s Kyjevem. "Nejdřív musí mít Doněcká oblast svůj vlastní status v rámci Ukrajiny. Pánové sedící v Kyjevě se hned tak nevzdají," konstatoval Maksjuta.
Ředitel Střediska politické konjunktury Sergej Michejev podle agentury RIA Novosti varoval, že "pokusy umlčet nespokojence na východě Ukrajiny povedou k rozpadu země a ke katastrofě".
"Šance na politické řešení v Doněcké oblasti ještě jsou, ale není vyloučeno, že Rusko místnímu obyvatelstvu poskytne vojenskou pomoc," řekl Vjačeslav Nikonov, člen nejužšího vedení kremelské strany Jednotné Rusko.
Přirozenou geografickou hranicí, která druhou největší evropskou zemi (přes 603.000 km2) a šestou nejlidnatější (asi 45 milionů lidí) na starém kontinentu přibližně rozděluje na východní a západní část, je řeka Dněpr. Protéká ze severu metropolí Kyjevem, točí se na jihovýchod k Záporoží a vtéká do Černého moře. Historicky se východní části Ukrajiny říkalo „levý břeh" a západní části „pravý břeh". Tomuto rozdělení přibližně odpovídá i současné rozdělení země na prozápadní a proruské regiony.
Vztah k Rusku rozděluje Ukrajinu přinejmenším od roku 1654, kdy byla levobřežní Ukrajina připojena k Rusku. Pravobřežní Ukrajina byla k Rusku připojena až po dělení Polska (1793 a 1795), připomíná server e15.cz.
Proruské a ruskojazyčné obyvatelstvo žije především na průmyslovém východě země, který je Janukovyčovou domácí půdou, a na jihu, převážně na Krymu. Tyto oblasti podporují integraci s Ruskem. Z Doněcké oblasti, která je hlavním tahounem těžkého průmyslu, pochází i Janukovyč. Toho Krymský autonomní parlament již v lednu vyzval, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav, a na Krymském poloostrově, který byl do roku 1954 součástí Ruska, se nyní šíří návrhy na „sebeurčení" či na připojení k Rusku.
Převážně agrární, chudší a nacionalističtější západ Ukrajiny vidí svou budoucnost v integraci s Evropou. Právě odtud se rekrutují davy „gastarbeiterů", pracující v zemích EU. Také počet lidí, kteří ovládají ukrajinštinu, je v západní části Ukrajiny daleko vyšší. Převážně do těchto oblastí se z Kyjeva postupně rozšířily protesty proti vládě a dnes poslanci v západoukrajinské Lvovské oblasti například vyhlásili nezávislost na oficiální vládě.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Ruská armáda , Rusko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák