Na Ukrajině teče krev, stěžuje si Rusko na informační blokádu Západu

Ruská propaganda se ve zpravodajství z Ukrajiny ocitla v izolaci, když verze Moskvy o vyostření sporu na východě Ukrajiny západní média ignorují nebo citují s odstupem a v uvozovkách.

Redakce ruských novin informují čtenáře o zahraničních reakcích příznivých Moskvě, domácí tisk šíří informace o solidaritě s bojujícími krajany na Ukrajině a bezvýhradné podpoře prezidenta Vladimira Putina.

Zprávy ruské státní televize či tiskové agentury hovoří o fašistických a nacistických pogromech řízených ukrajinskými ultranacionalisty. Podle agentury ITAR-TASS se "kyjevská klika" svýma rukama po lokty topí v krvi a pokojné obyvatelstvo je nuceno vzít do ruky zbraň, aby ochránilo holé životy.

Podle agentury AFP je zřejmé, že ruská média se stále více noří do rétoriky z druhé světové války. Oděský požár začala ruská televize označovat za druhou Chatyň, což je běloruská obec, jejíž obyvatele v roce 1943 nacisté zaživa upálili ve stodole obložené slámou. Jeden prokremelský poslanec neváhal incident přirovnat k vraždění lidí v koncentračním táboře v Osvětimi.

Informace ukrajinských, ale i západních médií naproti tomu hovoří o operacích po zuby ozbrojených a dobře vycvičených proruských radikálů.

Informace dle Moskvy

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin například v březnu v projevu v Radě bezpečnosti OSN mluvil o ohrožení etnických Rusů a sí­lících útocích fašistů na pravoslavné koste­ly. Jako důkaz zmínil zprávu o útoku na jes­kynní klášter v Kyjevě (Kyjevskopečerskou lávru), která se hojně objevovala v ruských médiích. V době, kdy o ní referoval, už ale na webových stránkách kláštera viselo de­menti s opačným vyzněním, podle něhož ak­tivisté Euromajdanu přišli klášter na zákla­dě zvěstí o rabování chránit.

Při líčení humanitární katastrofy, která měla legitimizovat ochranu etnických Rusů ohrožovaných fašisty ze západu Ukrajiny, použili ruští politici opakovaně zprávu o útěku 675 tisíc Ukrajinců do Rus­ka (První kanál, Rossija-24, Hlas Ruska a další), dokud se neukázalo, že záběry po­cházejí z hraničního přechodu mezi Ukraji­nou a Polskem a dokud zprávu nedementoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Počty běženců následně ruská média snížila na 143 tisíc uprchlíků, z ni­chž nakonec - podle zpráv celníků - zbylo 5 osob.

Vzdor opakovaným prohlášením ukra­jinských židovských organizací i představi­telů židovské obce o „ruských antisemit­ských provokacích" referují ruská média vytrvale o antisemitských útocích západoukrajinských extremistů. Hákový kříž, kte­rý se 28. února objevil na dveřích synago­gy v krymském Simferopolu a začal se šířit sociálními sítěmi, odkud ho převzala ruská média, patřil podle všeho k jedněm z nich.

„Nemyslím si, že za tím stál Pravý sektor. Spíš myslím, že někdo použil jejich logo, aby destabilizoval situaci na Krymu," řekl v rozhovoru pro Svobodnou Evropu pře­dák místní židovské obce Oleksandr Hendin. Vrchní ukrajinský rabín Yaakov Dov Bleich pak na tiskové konferenci přirovnal inscenování antisemitských útoků Rusy k chování nacistů, které předcházelo anšlusu Rakouska v roce 1938.

Přes 90% ruských médií vykresluje kyjevské demonstranty striktně jako fašisty, teroristy a pouliční rusofobní lůzu, vycvičenou Západem a NATO. Rus­ký ministr zahraničí Lavrov obvinil západ­ní politiky a média, že zkreslují realitu a za­vírají oči nad „nacionalistickým a neofašistickým sentimentem v západních oblas­tech Ukrajiny".

Ultrapravicová strana Svoboda ovšem zasedala v opozičních lavicích už za prezi­denta Janukovyče (sic!) a ve volbách v roce 2010 dostala přes 10% hlasů. Její dnešní preference se podle průzkumu z po­čátku března pohybovaly kolem 6% a její předseda Oleh Ťahnybok jako kandidát na prezidenta by podle volební­ho modelu obdržel 3,6% hlasu. Kandidát za Pravý sektor Dmytro Jaroš pak 2,3%. Vzdor skutečnosti jsou v ruských médiích tito ultrapravicoví vůd­ci zobrazováni jako hlavní hvězdy aktuál­ního dění a Euromajdan jako fašistický převrat, uvedl server sinagl.cz.