Tvrdé boje o Slavjansk a hodně krve: Nálety a zbraně velkého kalibru, nejméně 20 mrtvých

"Vpádu protivníků do města jsme dokázali zabránit s velkým úsilím. Na naší straně je mnoho mrtvých, možná více než 20 lidí," oznámili podle ruských webů separatisté. O těžkých bojích hovořil i ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podle ministra proti armádě stojí asi 800 ozbrojenců, kteří mají k dispozici zbraně velkého kalibru a granátomety.

Palbou z velkorážného kulometu dnes u Slavjanska vzbouřenci sestřelili vrtulník ukrajinské armády Mi-24. Stroj se podle agentury Unian zřítil do řeky. Posádka pád přežila a je údajně v bezpečí. Ztracený stroj je už čtvrtým, který v posledních dnech povstalci na severu Doněcké oblasti zničili.

Ukrajinské ministerstvo obrany informovalo, že jiný bojový vrtulník dnes raketovým útokem zlikvidoval nedaleko Slavjanska nákladní vlak, který chtěli povstalci přestavět na obrněnec a nasadit v bojích o město.

Povstalci prý přes noc ve vagonech určených pro přepravu uhlí prořezávali střílny a boky zpevňovali železnými traverzami. O případných obětech na životech při náletu na vlakovou soupravu se ministerstvo obrany nezmínilo.

Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že během dnešních bojů u Slavjanska ztratila armáda další čtyři muže a 30 vojáků bylo zraněno. Vojenské jednotky a příslušníci Národní gardy podle ukrajinské tiskové agentury Unian postupují, během bojů bylo údajně zraněno i několik přihlížejících civilistů.

Na jedné ze slavjanských výpadovek dnes náhodná střela zasáhla benzínovou čerpací stanici, která explodovala. Informace o následcích výbuchu nejsou k dispozici.

Ve městě Horlivka dnes skupina separatistů obsadila administrativní budovu státní těžební společnosti Artemvuhil. Podle listu Ukrajinska pravda je nebezpečí, že útočníci se v objektu zmocní výbušnin. Podle jiných médií je okupace budovy pomstou separatistů za to, že je horníci donbaské uhelné pánve aktivně nepodporují. Většina horníků, kteří tvoří významnou sociální skupinu regionu, je podle ukrajinských novinářů pro zachování jednotné Ukrajiny.

Zdroj: YouTube

Problém se Ženevskou dohodou

"Aby Rusko dohody dodržovalo, muselo by přiznat, že kontroluje separatisty na východní Ukrajině. Moskva stále argumentuje tím, že to nejsou jejich lidé. Tak mohou odpovídat i na ženevskou dohodu. Poukazují naopak na závazek ukrajinské vlády, která má odzbrojit všechny nelegálně ozbrojené skupiny včetně těch, které se zúčastnily Majdanu a revoluce, tedy Pravého sektoru," řekl pro EurActiv.cz ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba.

"To je velmi delikátní moment a také určitý nedostatek ženevské dohody, protože není jasný vztah mezi Ruskem a separatisty na východní Ukrajině. Kdybychom chtěli Rusko žádat, aby situaci dále neeskalovalo, je možné to vztáhnout na vojenské cvičení na hranici s Ukrajinou. Ale ženevská dohoda, nebo to alespoň tak chápu, ho nezavazuje k odvolání ozbrojenců na východní Ukrajině, protože Moskva tvrdí, že je neřídí," myslí se odborník.

"Na tomto místě bych rád připomněl iniciativu nového gubernátora Doněcké oblasti Serhije Taruty z 20. března na vytvoření fóra národní jednoty. To by souhlasilo s ženevskými dohodami o tom, že na Ukrajině začne institucionalizovaný politický proces, ze kterého vzejde nová moc a plán na uspořádání vnitropolitických věcí země. Jenže současná vláda tento návrh odmítla," pokračuje Duleba.

A dodal: "Mělo se jednat o fórum složené z poslanců parlamentních stran a zároveň poslanců všech regionálních parlamentů Ukrajiny. Mělo mít dva cíle – dohodnout se na zásadách ústavní reformy a na reformě politického systému, která by upravila postavení regionů a zohlednila politickou realitu posledních dvaceti let. Tedy že regionální elity jsou významnými politickými hráči a měly by se podílet na centrální moci, ať už prostřednictvím horní komory parlamentu, nebo díky možnosti kontrolovat vládu a podobně. Druhým cílem byla rekonstrukce vlády. Myslím si, že to byl právě důvod, proč prozatímní vláda návrh odmítla."