Stop vulgarismům: Putin podepsal přísný zákon, "Jen počkej, zajíci" má namále

Vysoké pokuty a zákaz činnosti až na tři měsíce hrozí každému, kdo připustí šíření vulgarit, jejichž seznam dal podle agentury ITAR-TASS dohromady nezávislý panel odborníků. Podle některých ruských médií seznam takových slov Roskomnadzor rozeslal ruským filmovým a televizním studiím, divadlům, vydavatelům a médiím. Nový zákon, který má chránit hlavně děti, vstoupí v platnost 1. června.

Putinův zákon doplňuje některé dřívější sporné právní normy, zejména zákon ze září 2012. Ten má chránit nezletilce před informacemi, jež mohou ohrozit jejich zdravý vývoj. Jeho obětí se mimo jiné podle ruských odborných časopisů staly některé dětské kreslené filmy, které se rázem ocitly v kategorii nepřístupných. Nevhodné dětské filmy se mohou vysílat a promítat až hodinu před půlnocí.

Stigma zakázané podívané se dostalo i některým dílům kresleného filmu "Jen počkej, zajíci" ruského režiséra Gennadije Sokolského, které znají i čeští diváci. Zajíc, který je dodnes zřejmě nejpopulárnější kreslenou postavou ruských dětí, si totiž v některých dílech nespisovně uleví a jeho věčný soupeř vlk kouří či dokonce pije pivo.

Nebezpečí údajně hrozí pohádkovému krokodýlovi Genovi, který v jednom z kreslených filmů kouří dýmku. Kandidáty zákazu jsou i postavy pohádky bratří Grimmů Brémští muzikanti. Jejich píseň "Naše střecha je modré nebe" je prý možné chápat jako chválu bezdomovců. Zákaz hrozí i populárnímu kreslenému seriálu Tom a Jerry, údajně kvůli násilnickým scénám.

Zdroj: YouTube

Dějiny cenzury nezačaly v novodobé ruské historii nástupem prezidenta Putina, ale datují se od dob jeho předchůdce Borise Jelcina. Právě vlivu médií vděčil Jelcin za své znovuzvolení v r. 1996, kdy mu televize Borise Berezovského a Vladimíra Gusinského vytvořily pozitivní mediální obraz, o jehož úspěchu se nakonec všichni přesvědčili, když jej diváci napodruhé usadili do prezidentského křesla.

V současném Rusku má cenzura, ať předběžná či následná, povahu jednorázových zásahů nebo častěji strukturních a institucionálních opatření. Jednorázové zásahy jsou často preventivní povahy a může jít o neudělení či odebrání akreditace (novinářům americké ABC, jež odvysílala rozhovor s Šamilem Basajevem, nebyla prodloužena akreditace), napadení novinářů (otrávení A. Politkovské na cestě do Beslanu, zatýkání a šikanování) či jednotlivé zákazy (ruská rádia dostala zákaz přebírat zprávy Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky) aj.

Strukturními a institucionálními opatřeními mohou být zákony a nařízení (vyhlášení území Čečenska teritoriem, kde probíhají protiteroristické operace), jindy instrukce (pravidla pro reportáže související s terorismem) či obecnější zásady novinářské práce (noviny Gazeta např. uvedly, že vedení rádia Russkaja služba novostěj má jakousi „černou listinu" opozičních politiků, kteří se nesmějí do pořadů zvát, a naopak se prosazuje mediální podpora strany Jednotné Rusko). Restriktivní opatření se tímto ale zdaleka nevyčerpávají – dalšími nástroji jsou finanční kontroly, zabavování nákladů apod.

Pozvolné upravování pravidel pro fungování médií (v pořadí: televize, tisk, rádio a internet) spolu s několika věhlasnými případy vedlo jejich provozovatele, ale hlavně novináře k autocenzuře. Jde o internalizaci norem a postupů, které mají zamezit nepříznivému ohlasu z Kremlu. Putin vždy veřejně prohlašoval, že média mají být nezávislá, prostor pro jeho kritiku v nich však není. Zatímco v obecné rovině lze např. v novinách kritizovat prezidenta a jeho vládu, vyvodit konkrétní odpovědnost politika za jeho činy znamená ohrozit existenci podniku, uvedl server ruskodnes.cz.