Kramatorsk má svou mučednici: Dav oplakává zdravotní sestru (†21)

"Řidič si myslel, že je v bezvědomí," řekla její blízká přítelkyně Lena. "Ale když dorazili do nemocnice, vynesli ji mrtvou."

Podle příbuzných a přátel mrtvé ženy ji do zad zasáhla střela velké ráže odpálená z kolony ukrajinských obrněných vozidel, když jela autem po setmění mezi městy drženými povstalci. 

Přestože se za svého života na konfliktu nijak nepodílela, její otevřená rakev se objevila na centrálním náměstí Kramatorsku. Umístěna byla před radnicí kontrolovanou proruskými ozbrojenci, kteří tvrdí, že se raději odtrhnou od Ukrajiny, než aby žili pod vládou v Kyjevě, která dala přednost Evropě před Ruskem.

Před rakví se shromáždily stovky lidí, aby vyprovodily Izotovovou na poslední cestu. Událost připomněla podobné výjevy z konce února v centru Kyjeva, kde se nad davy objevovaly otevřené rakve obětí přestřelek s policií bránící tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

"Střílejí po nás. Proč? Protože nechceme žít s fašisty?" ptal se 58letý Sergej Forminskij, který se živí focením snímků do osobních dokladů. "Nejsme otroci, nebudeme před nikým klečet," dodal, zatímco šel s manželkou v davu truchlících.

Zdroj: YouTube

Druhá Ženeva? Rusko to vidí bledě

Německé ministerstvo zahraničí zveřejnilo na svých internetových stránkách varování všem německým občanům, kteří se pohybují v místech, kde v těchto dnech eskalují boje. Důrazně varuje před cestami do těchto rizikových oblastí, informuje Rozhlas.cz.

Týká se to především novinářů, kterým hrozí mimořádné riziko, že upadnou na Ukrajině do zajetí separatistických sil. Po anexi Krymu nemohou německé úřady zajistit svým občanům konzulární ochranu. Německý ministr zahraničí Steinmeier mezitím zopakoval svůj návrh co nejrychleji uspořádat druhou mírovou konferenci.

"Uspořádání nové konference v Ženevě k ukrajinské krizi by nemělo smysl, neboť dosud nebyla uvedena do praxe ujednání z předchozí dubnové ženevské schůzky," prohlásil ale dnes ve Vídni ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov.

Zmíněné ujednání z Ženevy, kde se v polovině dubna ministři zahraničí Ruska, EU, USA a Ukrajiny dohodli na poklidném vyřešení krize, počítá mimo jiné s tím, že všichni ozbrojenci složí zbraně a stáhnou se z okupovaných úřadů a veřejných prostranství. Západ tvrdí, že Rusko dohodu neplní. Moskva kritiku odmítá a obviňuje Západ i Kyjev z toho, že ujednané podmínky překroutily.

Lavrov po jednání Rady Evropy také kritizoval záměr ukrajinské vlády uspořádat 25. května předčasné prezidentské volby. Podle ruského ministra by bylo "neobvyklé" hlasování uskutečnit v době, kdy jsou v zemi proti civilistům rozmístěni vojáci.

Politolog Karel Svoboda k situaci pro Lidovky.cz říká: "Rusové by byli sami proti sobě, pokud by na východě Ukrajiny vojensky zasáhli. S tím, jak jsou nyní rozdané karty, jim stačí neustále zdůrazňovat neschopnost kyjevské vlády a doplňovat to omíláním té své pohádky o fašistech a neonacistech. Mimochodem, k tomu ruskému vztahu k neonacistům: stačí se podívat, kdo jel jako pozorovatel na krymské referendum. To byli skuteční fašisté – vezměte si například Luca Michela (belgický krajně pravicový politik, předseda extremistické organizace Parti communautaire national-européen, pozn. Red.), to je zcela nepokrytý neonacista."

"Nehledě na to, že východ Ukrajiny není Krym, kde snadno uzavřete hranice a kde už tak jako tak máte 15 000 vojáků, takže jen navýšíte počty a rázem máte obsazené území. Doněck je přece jen trochu větší oblast. Takže ten vojenský zásah se mi nejeví jako pravděpodobný. Byť musím poznamenat, že v poslední době si pomalu zvykám na to, že vyloučit nelze nic. A to, že Rusové tvrdí, že tento scénář nepřipravují... oni - a nejen oni - toho již během současné krize tvrdili spoustu," dodal.