Na Krym se vrací napětí, Putin se snaží odvrátit konflikt s Tatary

V dekretu o zákazu veřejných shromáždění Aksjonov napsal, že z jihovýchodu Ukrajiny mohou na Krym pronikat "extremisté" a vyvolávat mezi obyvatelstvem provokace. "Abychom zabránili škodám v lázeňské sezóně, jsou zakázány masové akce na území Krymské republiky do 6. června," uvedl předseda krymské vlády.

Podle informací ruských a ukrajinských médií připravují krymští Tataři na neděli velké shromáždění v Simferopolu při příležitosti 70. výročí zahájení stalinských deportací. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988.

Dnes, kdy je poloostrov součástí Ukrajiny, žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická je také jejich integrace do společnosti.

Podle tatarských aktivistů se očekávalo, že na shromáždění v Simferopolu přijde v neděli až 40.000 lidí. V ulicích města se už nyní údajně objevují zesílené hlídky policie, tanky a policejní autobusy. 

Odvrátit hrozící konflikt se dnes v Moskvě snažil prezident Vladimir Putin, který v Kremlu přijal skupinu krymských Tatarů. Podle agentury ITAR-TASS označil stalinské deportace Tatarů za nelidský čin a vyslovil se pro jejich "kulturní, hospodářskou a politickou rehabilitaci". Slíbil svým hostům pomoc v nápravě vlastnických vztahů k půdě a plné obnově národních práv.

"V žádném případě ale nedopustíme, aby se krymskotatarský národ stal rukojmím sporů včetně těch mezistátních, například sporů mezi Ruskem a Ukrajinou," konstatoval Putin. Zájmy krymských Tatarů jsou podle šéfa Kremlu nyní spojeny s Ruskem, zájmy "třetích zemí" by prý krymští Tataři hájit neměli. Kdo krymské Tatary na schůze v Kremlu zastupoval, ruská agentura neoznámila.

Dnešní zpráva OSN konstatuje zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na východě země, kde se množí případy únosů a zabíjení politických představitelů ukrajinských vládních stran. Na druhé straně pokračují i operace ukrajinské zpravodajské služby SBU, v jejichž rámci příslušníci ozbrojených sil zatýkají čelné představitele proruských aktivistů, informuje Rozhlas.cz.

Obětmi násilí se ale stávají i úplně nevinní lidé. Například nedávno jedna rodina, která převážela do Ruska svůj majetek, nezastavila na kontrolním stanovišti a separatisté její členy postříleli. Přibývají také případy vykrádání domů, bytů čí bank.