Zemřel Dobrica Ćosić (†92), první prezident zbytku Jugoslávie

Prezidentský úřad Ćosić zastával pouze rok. Parlamentní většina věrná Slobodanu Miloševičovi, jehož politiku Ćosić kritizoval, ho sesadila v květnu 1993.

Naposledy Ćosić upoutal pozornost srbské veřejnosti letos v dubnu, když prohlásil, že "kosovská otázka je vyřešena", protože už není jihosrbskou provincií. Mladším generacím vzkázal, aby už kvůli Kosovu neplýtvali energií.

Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům.

Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat na porušování práv srbských a černohorských obyvatel v této autonomní provincii. Ke konci 80. let se podepsal pod memorandum SANU, které nacionalistické snahy v Srbsku akcelerovalo. Ćosić také Tita veřejně v tisku kritizoval.

Ćosić, jako spisovatel, vstoupil na scénu již roku 1951 románem "Daleko je sunce", (Slunce je daleko) ve kterém popsal své zkušenosti z bojů druhé světové války a pokusil se vykreslit krizi lidskosti ve válečném konfliktu. Obraz nezdolných partyzánů je zde narušen; bojovníci jsou v obklíčení nepřítelem a vykreslováni jako váhající a nejistí přemýšlí, zda bojovat dále, či nikoliv. V pozdějších letech pracoval na dalších románech, kde se dotkl i dějin Srbska, konkrétně 19. století.