Ukrajina bojuje o budoucnost, Rusko může všechno zmařit

Kyjev - Za nejvýznamnější volby v historii nezávislé Ukrajiny označuje americké ministerstvo zahraničí nedělní první kolo hlasování o budoucí ukrajinské hlavě státu. Podle ruské diplomacie jde o volby nejproblematičtější, podle ukrajinské nejobtížnější. Spíš než na jejich vlastní průběh bude pozornost politiků i médií zaměřena do regionů, kde se hlasovat podle všeho nebude.

Volební bojkot, který na východě ohlásili proruští separatisté, může poskytnout argument Moskvě, aby hlasování neuznala. Naděje na stabilizaci a vnitropolitický smír může ruské odmítnutí zmařit, uznání výsledku by naopak oslabilo pozice separatistů, kteří kyjevské vedení neuznávají. Rusko se k volbám zatím vyjadřuje vyhýbavě, západní státy v případě tlaku Ruska na ukrajinské voliče hrozí dalšími sankcemi.

V neklidných východoukrajinských oblastech se místo sčítacích komisařů na hlasování připravují pohraničníci a armáda. Podle ukrajinské agentury Unian se prý ostraha hranic s Ruskem po dobu voleb "zvýší desetinásobně". Ve volební den bude zmobilizováno přes 55.000 policistů a dalších 20.000 dobrovolníků. 

Kritici vnitropolitických poměrů tvrdí, že na Ukrajině nebyly v posledních dvaceti letech žádné volby úplně regulérní. Země proslula volebními podvody, zejména skupováním volebních lístků. Kyjevská centrální volební komise ale žádné větší problémy neočekává, ovšem s výjimkou Doněcké a Luhanské oblasti. Tam podle přiznání Kyjeva volby nic dobrého nečeká. 

Hlavním favoritem voleb je ukrajinský podnikatel a politik Petro Porošenko, umírněný pragmatik s instinktem pro kompromis, který si vzhledem ke svému potravinářskému impériu vysloužil mediální přezdívku "čokoládový král". 

S odstupem je na druhém místě bývalá premiérka Julija Tymošenková, která má šanci na zhruba deset procent hlasů. Daleko za ní jsou Michail Dobkin, proruský kandidát Strany regionů, a Dmytro Jaroš, který chce kandidovat za ultranacionalisty z Pravého sektoru.

Ukrajinské úřady nedoporučují, aby do neklidných oblastí na východě země vycestovali volební pozorovatelé, kterých ze zahraničí přijely na Ukrajinu téměř tři tisíce. Podle agentury Unian by pohyb pozorovatelů v některých oblastech mohl znamenat přímé ohrožení bezpečnosti, ale i lidských životů. V rámci pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) budou volby "hlídat" i čeští zákonodárci Marek Ženíšek (TOP 09) a Milan Šarapatka (Úsvit) a senátor Jaromír Štětina (za TOP 09).

Volební místnosti se otevřou v 07:00 SELČ a uzavřou se o dvanáct hodin později. První průběžné výsledky lze údajně očekávat ještě v neděli večer.

Východoukrajinští separatisté chtějí v sobotu na sjezdu v Doněcku založit "Svaz nezávislých republik". Ukrajinské televizi Espreso to řekl vůdce luhanských vzbouřenců Valerij Bolotov. Ten naznačil, že nový politický útvar má být zárodkem Nového Ruska, jak východ Ukrajiny v jednom ze svých projevů označil ruský prezident Vladimir Putin. "Nové Rusko – to je Svaz nezávislých republik," zdůraznil Bolotov. "Pokud to lid podpoří, proč ne? V sobotu se o tom rozhodne," dodal.

Putin ve svém prohlášení z poloviny dubna uvedl, že "Novorossija" v carských dobách nebyla součástí Ukrajiny, předána byla Kyjevu až sovětskou vládou. Do Nového Ruska podle něj Kreml počítá Charkovskou, Luhanskou, Doněckou, Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast, uvádí web CT24.

Pojem "Nové Rusko" se po Putinově projevu stal součástí politického slovníku východoukrajinských separatistů. "Lidový gubernátor" Doněcké oblasti Pavel Gubarev například nedávno založil stejnojmennou politickou stranu. Jejími členy se podle něj mohou stát jen "skuteční vlastenci a obránci své domoviny".

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Valerij Bolotov (Luhansko) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 3 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy