Makedonci jsou zklamáni: Chtěli by do EU, ta však jednání protahuje

Konflikt mezi Řeckem a Makedonií trvá již dlouhá léta. Řecká diplomacie si v roce 1993 krátce po osamostatnění země, která byla do té doby součástí Jugoslávie, vynutila, aby ji do OSN přijali pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, ji ale uznávají pod názvem Makedonská republika. Řekům vadí, že by se stát měl jmenovat stejně jako severořecký region, který má podle nich na označení Makedonie větší nárok.

Loni v říjnu doporučila Evropská komise ve své hodnotící zprávě zahájení přístupových rozhovorů již popáté. Ocenila sladění místní legislativy s evropskou, poukázala ale na vysokou míru korupce. "Snažíme se naše standardy sladit s Evropskou unií. Je to v zájmu našich občanů, bude to pro ně znamenat lepší život, přiláká to více investorů. I proto jsme neustále odhodlaní pokračovat v reformách, i když frustrace sílí," říká makedonská ministryně vnitra. "Navzdory všem argumentům, i na mezinárodní scéně, je pozice řecké vlády stále stejná. My se ale nevzdáváme," dodává. 

Pokud jde o resort vnitra, který má Jankuloská na starosti, i v něm jsou podle ní vidět pokroky. Je si ale vědoma, že zejména v boji s organizovaným zločinem a korupcí je třeba i nadále pokračovat. Kromě toho se nově zabývá i jiným tématem, které poslední dobou řeší i další evropské země - zapojením místních občanů do války v Sýrii. "Je těžké říci, kolik tam bojuje našich občanů. Jsme si ale vědomi, že je to problém a jsme kvůli tomu v kontaktu i s ostatními evropskými zeměmi," uvádí makedonská ministryně.

Nominálně zůstává vládní prioritou integrace do EU a NATO a v ekonomické oblasti zvýšení objemu FDI a konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. Praxe to ne vždy potvrzuje – hodnotící zprávy Evropské komise opakovaně poukazují, že „hlavní nedostatky přetrvávají" a „mimořádné znepokojení vyvolávají oblasti svobody projevu a tisku, oblast soudnictví a korupce". Na zhoršující se vnitropolitickou situaci poukazují i další mezinárodní pozorovatelé.

Tzv. demokratický index sestavený zpravodajským oddělením The Economist zařadil Makedonii v r. 2011 na 73. místo ze 167 hodnocených zemí, což ji staví na pomezí „zemí s nedostatečnou demokracií a zemí s hybridními režimy". Ještě horší je pozice Makedonie v žebříčku svobody tisku sestavovaném renomovanou mezinárodní organizací Reporters Without Borders. Zde se Makedonie propadla až na 96. pozici a od r. 2009 klesla o 60 míst.

Dlouhodobou vnitropolitickou zátěží zůstávají mezietnické vztahy, především mezi dvěma hlavními etniky – slovanskými Makedonci a Albánci. V r. 2011 si země připomínala desáté výročí krvavého konfliktu z r. 2001 i podpisu Ochridské rámcové dohody, která tento konflikt ukončila. Bilancování ukázalo, že implementace Ochridské dohody má značné nedostatky a „nacionalistická orientace dominantní politické strany VMRO-DPMNE radikalizuje situaci". Neschopnost uspořádat řádné sčítání lidu (jen v r. 2011 bylo dvakrát odloženo) ilustruje vzájemnou nedůvěru mezi hlavními etniky, informuje mzv.cz.