Zajali jsme žoldnéře z Česka, hlásí povstalci v Doněcku. Nové informace

Kyjev/Praha - Proruští rebelové na východě Ukrajiny prý zajali mnoho zahraničních žoldnéřů, mezi kterými jsou údajně i čeští občané. Řekl to jeden z předáků proruských povstalců na východě Ukrajiny Miroslav Ruděnko agentuře Interfax-Ukrajina. Tvrzení nebylo možné ověřit z jiných zdrojů, české úřady o žádných českých zajatcích nevědí.

"Slyším něco takového poprvé, a tedy takovou mediální informaci nemohu potvrdit ani komentovat," řekla ČTK mluvčí české diplomacie Johana Grohová. "Nemáme žádné takové informace. K vyjádřením pana Ruděnka se nebudeme vyjadřovat," řekla ČTK mluvčí českého velvyslanectví v Kyjevě Zdeňka Caisová. Ani české ministerstvo obrany o údajně zajatých Češích nic neví. Podle mluvčího resortu Jana Pejška se momentálně žádný Čech neúčastní na Ukrajině pozorovatelské mise.Ani česká kontrarozvědka nemá informace o případných českých žoldnéřích na Ukrajině. "Naší prioritou je starat se o bezpečnost ČR. Předvídat rizika, která by mohla vznikat u nás a mohla ohrozit náš stát. O tom, že by nějací Češi opouštěli republiku s viditelným jasným záměrem účastnit se bojů na Ukrajině, nemáme informace," řekl ČTK mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubrt. "Nicméně, do hlavy nikomu nevidite. Pokud by se někdo k tomu rozhodl, nemluvil o tom a nebyl z ničeho podezřelý, nelze jeho výjezd do zahraničí, aniž by k tomu existovaly zákonné důvody, nijak zastavit," dodal."Mezi zajatci byli muži afrického vzezření, mnoho bylo občanů Česka a Polska, byli také zajati velitelé žoldnéřů, kterými se ukázali být polští občané," tvrdil Ruděnko, který se označuje za místopředsedu vlády nikým neuznané Doněcké lidové republiky. Dodal však, že mu osud zajatých cizinců není znám, prý asi stále mohou být uvězněni, protože o výměně zajatců už dávno neslyšel.Doněcký gubernátor Serhij Taruta v pátek podle Interfaxu uvedl, že rebelové drží v zajetí více než 200 lidí, včetně občanů řady zemí, a že o propuštění těchto rukojmích se jedná.Ukrajinské úřady už mnohokrát popřely tvrzení rebelů, že vládní síly používají služeb zahraničních žoldnéřů k potlačení povstání."Přítomnost českých žoldáků na Ukrajině by mě nijak nepřekvapila, ale žádné informace o ní nemám. Určitě je mnoho lidí, kteří dřív působili ve speciálních silách, poté odešli do zálohy nebo k bezpečnostním agenturám. Ti se pak mohli na Ukrajinu vydat jako dobrovolníci, to je samozřejmě na rozhodnutí každého individuálně. V Sýrii je 12.000 bojovníků ze zahraničí, takže jistě mohou být i na Ukrajině," řekl ČTK bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Ándor Šándor.Z Ukrajiny v minulých týdnech přišlo několik zpráv o zadržení účastníků zahraničních pozorovatelských misí. Proruští ozbrojenci ve východoukrajinském Slavjansku zadrželi 25. dubna sedm pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mezi nimiž byl i podplukovník české armády Josef Přerovský. Ze zdravotních důvodů byl nejprve propuštěn zadržovaný Švéd, ostatní unesení byli propuštěni 3. května. Po návratu do vlasti Přerovský řekl, že jemu ani kolegům z Německa, Polska a Dánska únosci fyzicky neubližovali, ani je netrápili hlady.Různé povstalecké skupiny mezitím zadržely další zahraniční pozorovatele. Aktuálně OBSE podle ukrajinských médií pohřešuje dva své týmy. Jedna skupina, ve které je čtveřice pozorovatelů ze Švýcarska, Estonska, Turecka a Dánska, zmizela v Doněcké oblasti 26. května, druhý tým působící v Luhanské oblasti je nezvěstný od 29. května.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize ,  Doněck (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy