Zajali jsme žoldnéře z Česka, hlásí povstalci v Doněcku. Nové informace

Kyjev/Praha - Proruští rebelové na východě Ukrajiny prý zajali mnoho zahraničních žoldnéřů, mezi kterými jsou údajně i čeští občané. Řekl to jeden z předáků proruských povstalců na východě Ukrajiny Miroslav Ruděnko agentuře Interfax-Ukrajina. Tvrzení nebylo možné ověřit z jiných zdrojů, české úřady o žádných českých zajatcích nevědí.

"Slyším něco takového poprvé, a tedy takovou mediální informaci nemohu potvrdit ani komentovat," řekla ČTK mluvčí české diplomacie Johana Grohová. "Nemáme žádné takové informace. K vyjádřením pana Ruděnka se nebudeme vyjadřovat," řekla ČTK mluvčí českého velvyslanectví v Kyjevě Zdeňka Caisová. Ani české ministerstvo obrany o údajně zajatých Češích nic neví. Podle mluvčího resortu Jana Pejška se momentálně žádný Čech neúčastní na Ukrajině pozorovatelské mise.Ani česká kontrarozvědka nemá informace o případných českých žoldnéřích na Ukrajině. "Naší prioritou je starat se o bezpečnost ČR. Předvídat rizika, která by mohla vznikat u nás a mohla ohrozit náš stát. O tom, že by nějací Češi opouštěli republiku s viditelným jasným záměrem účastnit se bojů na Ukrajině, nemáme informace," řekl ČTK mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubrt. "Nicméně, do hlavy nikomu nevidite. Pokud by se někdo k tomu rozhodl, nemluvil o tom a nebyl z ničeho podezřelý, nelze jeho výjezd do zahraničí, aniž by k tomu existovaly zákonné důvody, nijak zastavit," dodal."Mezi zajatci byli muži afrického vzezření, mnoho bylo občanů Česka a Polska, byli také zajati velitelé žoldnéřů, kterými se ukázali být polští občané," tvrdil Ruděnko, který se označuje za místopředsedu vlády nikým neuznané Doněcké lidové republiky. Dodal však, že mu osud zajatých cizinců není znám, prý asi stále mohou být uvězněni, protože o výměně zajatců už dávno neslyšel.Doněcký gubernátor Serhij Taruta v pátek podle Interfaxu uvedl, že rebelové drží v zajetí více než 200 lidí, včetně občanů řady zemí, a že o propuštění těchto rukojmích se jedná.Ukrajinské úřady už mnohokrát popřely tvrzení rebelů, že vládní síly používají služeb zahraničních žoldnéřů k potlačení povstání."Přítomnost českých žoldáků na Ukrajině by mě nijak nepřekvapila, ale žádné informace o ní nemám. Určitě je mnoho lidí, kteří dřív působili ve speciálních silách, poté odešli do zálohy nebo k bezpečnostním agenturám. Ti se pak mohli na Ukrajinu vydat jako dobrovolníci, to je samozřejmě na rozhodnutí každého individuálně. V Sýrii je 12.000 bojovníků ze zahraničí, takže jistě mohou být i na Ukrajině," řekl ČTK bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Ándor Šándor.Z Ukrajiny v minulých týdnech přišlo několik zpráv o zadržení účastníků zahraničních pozorovatelských misí. Proruští ozbrojenci ve východoukrajinském Slavjansku zadrželi 25. dubna sedm pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mezi nimiž byl i podplukovník české armády Josef Přerovský. Ze zdravotních důvodů byl nejprve propuštěn zadržovaný Švéd, ostatní unesení byli propuštěni 3. května. Po návratu do vlasti Přerovský řekl, že jemu ani kolegům z Německa, Polska a Dánska únosci fyzicky neubližovali, ani je netrápili hlady.Různé povstalecké skupiny mezitím zadržely další zahraniční pozorovatele. Aktuálně OBSE podle ukrajinských médií pohřešuje dva své týmy. Jedna skupina, ve které je čtveřice pozorovatelů ze Švýcarska, Estonska, Turecka a Dánska, zmizela v Doněcké oblasti 26. května, druhý tým působící v Luhanské oblasti je nezvěstný od 29. května.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Doněck (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy