Živý štít jako brigáda: Kolik peněz už stál rusko-ukrajinský střet?

Ukrajinské úřady podle Forbesu tvrdí, že se jim přísun financí separatistům už podařilo výrazně omezit. U ruských občanů totiž zabavily statisícové i milionové částky, které převáželi na východ Ukrajiny. Značné sumy však k rebelům proudí přímo z Ukrajiny, prý prostřednictvím pravoslavného svjatogirského kláštera u Doněcka, přezdívaného v médiích i jako "základna diverzantů". 

"Zkonfiskované částky představují jen malou část reálného financování ozbrojenců. Podle odhadů jen dva měsíce podpory válečného konfliktu na východě země stály více než 248 milionů dolarů, a to jsou započítány jen minimálně nutné prostředky na výplaty ozbrojencům, na zaplacení účasti místních obyvatel na demonstracích, na výzbroj a na výcvikové základny," napsal Forbes.

Mezi 15.000 až 20.000 rebely prý působí i pět tisícovek "turistů" z Ruska, tedy kozáků, Čečenců, ale také příslušníků někdejších ukrajinských elitních policejních jednotek Alfa a Berkut z anektovaného Krymu.

Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra dostávají údajně žoldáci okolo 300 dolarů na den, výplata velitelů podle bývalého šéfa ukrajinské rozvědky Mykoly Melnyka může dosahovat desetitisíců dolarů měsíčně.

Další sumy jsou pak zapotřebí na zaplacení podpory demonstrantů z řad místních obyvatel, kteří prý za úplatu protestními akcemi blokují akce armády či slouží vzbouřencům jako "živý štít".

"Válka na Ukrajině zrodí dalších pět či šest miliardářů," tvrdí naopak populární ruský list Argumenty i fakty s odvoláním na politologa Vadima Denisenka. Podle něj konflikt podněcují ukrajinští oligarchové, kteří na válce vydělávají.

Kupříkladu nákupy paliv pro ukrajinské jednotky od počátku konfliktu stouply o "nejméně 250 procent" a největším dodavatelem je prý firma dněpropetrovského gubernátora Igora Kolomojského, který proslul sliby vyplatit 10.000 dolarů (asi 200.000 korun) za každého dopadeného ruského sabotéra.

Hádají se i politologové

Podle ukrajinského politologa Dmitrije Levuse, se krize na Ukrajině nezakládá na etnickém nebo jazykovém konfliktu. Určující je rozdílný postoj obyvatel k domácí politice a k vnější politické orientaci státu. Ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny má stejné kulturně-vzdělávající podmínky, jako ukrajinské obyvatelstvo. Podobné jsou ve všech regionech také sociální problémy. Levus odmítl anexi Krymu, legitimita referenda, které bylo v dvoumilionovém regionu organizováno a provedeno jen během 9 dnů, je nepřesvědčivá.

Ukrajinský politolog tvrdí, že je prokazatelná aktivní ruská účast v dění na výhodě a na jihu Ukrajiny. Dále poznamenal, že státní uspořádání a decentralizace musí vyhovovat všem regiónům. Podle Luvuse se také přeceňuje účast a význam nacionalistických sil a radikálů (politická strana Svoboda a Pravý sektor), mezi extremisty a nacisty na Ukrajině je prý velká část ruskojazyčných. "Protiteroristická operace" na východě Ukrajiny byla poslední možností, jak obhájit celistvost a bezpečnost státu.

Kvůli konfliktu Ukrajina-Rusko již nefunguje formát „5+2" (Moldavsko, Podněstří, OBSE, Rusko, Ukrajina + EU a USA jako pozorovatelé), který zabezpečoval určitou stabilitu „zamrzlého konfliktu" v Podněstří. Autonomní oblast Gagauzie hlasovala v únorovém referendu pro právo na sebeurčení, pro účast v Celní unii a proti euro-integračnímu kurzu Moldavska. Ukrajinský politolog nevidí v blízké budoucnosti reálnou možnost vytvoření jednotného evropského prostoru z Biskajského zálivu do Pacifiku. S informací přišel server irr.cz.

Ruskou interpretaci podal ruský historik a politolog Vasilij Kaširin. Ten považuje označení „ruskojazyčná menšina" za nekorektní, protože podle něj představuje více než polovinu obyvatelstva Ukrajiny. Kaširin tvrdí, že na Ukrajině probíhá nacionálně-osvobozenecké povstání ruského obyvatelstva, jež nechce žít v rámcích ukrajinského státního projektu, který je ve své podstatě protiruský.

Kolaps ukrajinského státu nastal summitem ve Vilniusu, poznamenal Kaširin. Majdan ovládly polovojenské formace, které rozpoutaly krvavé střety s vládními složkami. Novou ukrajinskou vládu označil za nacionalisty a fašisty, kteří se dostali k moci vojenským převratem za účasti USA, NATO a podpory EU.

Ruské obyvatelstvo, které celou dobu bylo potlačováno a bylo zajatcem nacionální, jazykové a kulturní politiky ukrajinské vlády, povstalo. Ruská většina Krymu úspěšně obhájila své právo na sebeurčení a podle Ruska, již není součástí Ukrajiny. Později povstalo ruské obyvatelstvo na východě a jihu Ukrajiny a zformovalo sebeobranu. Podle Kaširina, Rusko splnilo svojí zákonnou povinnost a podpořilo osvobozenecký boj. Podpora byla většinou morální, psychologická a informační. Zároveň, Rusko trvalo na rovnoprávném dialogu vlády s leadery osvobozeneckého hnutí. Nyní se prý tvoří nová geopolitická, teritoriálně-politická realita a Donecký a Luhanský región jsou v procesu státního budování.