Srbsko čelí po povodních invazi komárů, lidi děsí nilská horečka

Na nebezpečí této nemoci, která se ve městě už vyskytla v minulosti za normálních podmínek, upozornili odborníci zdravotnických, veterinárních a hygienických institucí. Dosavadní akce k likvidaci hmyzu ze vzduchu i na zemi se ukázaly jako nedostatečné, a proto je městský úřad nařídil opakovat.

Hrozbu pro obyvatelstvo představují i hlodavci, kteří mohou přenášet leptospirózu a jejichž nájezd se nyní ve městě očekává. Vzhledem k tomu, že se systematická deratizace v Šabaci provedla naposledy před pěti lety, bylo by potřeba zorganizovat novou takovou rozsáhlou akci, poznamenala B92.

Podle srbského listu Blic byla západonilská horečka poprvé v Srbsku zaznamenána v roce 2012, kdy na ni zemřeli přinejmenším tři lidé.

Původce choroby se dostává do lidského organismu ze slinných žláz infikovaného komára. V závislosti na lokalitě existuje řada druhů komárů schopných efektivní transmise WNV. Je to hlavně rod Culex, jehož zástupce Culex pipiens (komár pisklavý) žije i České republice.

Přírodním rezervoárem infekce jsou ale ptáci (obzvláště synantropní a domestifikované druhy), hlodavci a koně. Epidemie viru se v poslední době objevují i v místech velmi vzdálených od endemických lokalit, což je dáno snadností migrace ptáků mimo jiné v důsledku globálního oteplování. Onemocnění se může vzácně objevit i v České republice. Poslední případy (5 infikovaných) byly zaznamenány v roce 1997 v oblastech jižní Moravy, pravděpodobně jako následek rozsáhlé povodně.

U většiny (75 %) infikovaných probíhá infekce zcela asymptomaticky. Ostatní pacienti mají nespecifické příznaky připomínající chřipkové onemocnění (teplota, cefalgie a únava). Inkubační doba je 3–14 dní. Občas je u nemocných pozorována lymfadenopatie a makulopapulární nebo roseolární exantém s distribucí predilekčně v oblasti hrudníku, končetin a hlavy. Pouze u méně než 1 % pacientů dochází k ohrožení života v důsledku meningoencefalitidy s infaustní prognózou, zejména pak u osob starších 50 let.

Většinou má západonilská horečka zcela asymptomatický (bezpříznakový) průběh. Mohou se objevit netypické příznaky - horečka, celková slabost, nechutenství, nauzea, bolesti hlavy, bolesti svalů (hlavně svalů za očima) a kloubů, exantém (vyrážky a kožní projevy), spavost.

Těžší forma postihuje spíše starší lidi a má horší průběh. Objevuje se aseptická meningitida, encefalitida, hepatitida. Nemocný trpí fotofobií, dvojitým viděním, dochází k poruchám vědomí a následně k podrážděnosti, dezorientaci až ke změně osobnosti. K tomuto se přidružuje svalová slabost s obrnami a parézami. Postupné ochabování svalů způsobuje poruchy močení a defekace (vyprázdnění se). Těžší forma většinou vede k úmrtí - jedná se o 3 - 15 %, informuje exoticke-nemoci.zdrave.cz.