Evropa bez plynu? Jednání selhala, Gazprom omezuje dodávky na Ukrajinu

Gazprom ubezpečil, že dohodnuté objemy plynu potečou dál k evropským odběratelům přes Ukrajinu, která má podle něj za povinnost je nepřerušovat. Zároveň ale podle agentury AFP varoval Brusel, že komplikace nastat mohou. Dřívější spory mezi Ruskem a Ukrajinou před pěti a osmi lety přitom vedly k omezení dodávek na západ Evropy. Podle Oettingera se Ukrajina zavázala respektovat tranzitní dodávky ruského plynu přes svoje území.

Kyjev dluží za předchozí dodávky této energetické suroviny několik miliard dolarů a podle Gazpromu neuhradil platby ani za červnové dodávky. Ruský plynárenský gigant se proto prý obrátil na arbitrážní soud ve Stockholmu, aby na Ukrajině vymohl celkovou dlužnou částku ve výši 4,5 miliardy dolarů (91 miliard Kč).

"Dnes od 10:00 moskevského času převedl Gazprom Naftogaz, v souladu se stávající smlouvou, do (režimu) zálohových plateb za dodávky plynu. Ode dneška bude ukrajinská společnost pouze dostávat ruský plyn, za který již zaplatila," uvedl Gazprom ve svém prohlášení. Reuters kromě toho citoval nejmenovaný zdroj v Gazpromu, který uvedl, že "objem plynu na Ukrajinu byl od 8:00 SELČ omezen, jak bylo dohodnuto".

Ukrajina do 8:00 SELČ neuhradila část dluhu ve výši 1,95 miliardy dolarů (skoro 40 miliard Kč), neboť podmiňuje jeho splacení snížením ceny za ruské exportní dodávky. Moskva nabízí částku 385 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu, Kyjev žádá větší slevu.

Dnes Oettinger uvedl, že "se plánují další pozvánky na trojstranná jednání v červnu". Podle eurokomisaře má Evropská unie zásoby kolem 12 miliard kubických metrů plynu, které ji mohou pomoci překonat případné výpadky dodávek z Ruska. Ukrajinou prochází 15 procent celkové spotřeby plynu v unii.

Šéf Gazpromu Alexej Miller prohlásil, že ukrajinská strana byla "nekonstruktivní". Zároveň obvinil Kyjev z vydírání ve snaze dosáhnout "krajně nízké ceny". Podle šéfa ukrajinské vlády Jaceňuka Moskva doufá, že způsobí Kyjevu v zimě potíže. "Ale nejde o plyn. Je to celkový ruský plán na zničení Ukrajiny," řekl.

Zastavení toků plynu z východu pro Česko nepředstavuje vážnou hrozbu, uvedl a2larm.cz. Již dnes k nám proudí více plynu z Německa než východní cestou. Důležité je rovněž to, že dlouhodobější přerušení dodávek by bylo neudržitelné především pro samotné Rusko, jehož státní rozpočet je na vývozu komodit, zejména pak ropy a zemního plynu, závislý z padesáti až osmdesáti procent. Trvalejší výpadek příjmů by velmi pravděpodobně vedl k destabilizaci Putinova režimu. Prioritním tématem energetické bezpečnosti Česka v plynárenském sektoru by proto neměla být fyzická dostupnost dodávek, ale jejich cena. Z pohledu „cenové bezpečnosti" je pak největší hrozbou omezený přístup k alternativním zdrojům dodávek, obsazení přepravní infrastruktury jedním dodavatelem, a tím i slabá vyjednávací pozice. Přitom je zřejmé, že poptávka po zemním plynu v Evropské unii, především v důsledku ústupu od jádra a přechodu k nízkouhlíkové energetice, dále poroste.

Psali jsme: Česko bez plynu? Zasedla bezpečností rada, Sobotka mírní obavy  

O snížení energetické závislosti na Rusku se hovoří dlouhodobě. Zatím však lze tuhle myšlenku brát jen jako součást politického „oťukávání kotníků" vztaženého k problematice dění na Ukrajině, politickém nárazníku mezi Evropskou unií a Ruskem. Bez ohledu na vývoj ukrajinského dění se energetický vliv Ruska nezmění. 

Téma Ukrajina a dění uvnitř tohoto státu, který je – připomeňme – nečlenskou zemí Evropské unie, je sice velmi důležité a nikdo si jej nedovolí ignorovat, jenže monitoring situace u politicky nestabilní země na pomezí EU nelze spojovat, nebo dokonce zaměňovat s energetickou koncepcí Evropské unie, energetickými zájmy jednotlivých členských zemí ani politickou situací v evropské „osmadvacítce". Ačkoliv je energetická koncepce agregátně schována pod strategií 20-20-20, požadavky jednotlivých zemí se logicky liší v závislosti na geografické poloze, stupni ekonomického vývoje, disponibilních zdrojích energie, sektorové skladbě hrubého domácího produktu, atd. Liší se proto i vztah jednotlivých vlád k možným energetickým substitutům; vlády zemí EU nemusí být sborově nakloněny politicky motivovaným utnutím relativně levného ruského zdroje a jeho nahrazením např. masivními dodávkami plynu z USA, o čemž se stále více spekuluje, informuje eceta.cz.

Uvědomme si, že na dodávkách plynu z Ruska participují mnohé velmi vlivné zájmové skupiny po celé Evropě. Byť se často zjednodušeně hovoří o „jednom otočení kohoutku", dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu nelze jednostranně vypovědět, zejména v roli odběratele bez patřičného energetického zajištění. Zájmové skupiny v této oblasti tvoří velmi efektivně fungující síť, jež je napojena jak na politické struktury, tak na klíčové podnikatelské elity. Jejich členové jsou zvyklí mít vliv na podobná rozhodnutí a profitovat na nich. Nelze čekat, že svou „kůži" a pozici na trhu pustí lacino...

Suma sumárum, snížení závislosti Evropy na dodávkách plynu z Ruska není na pořadu dne. Ani týdne. Ani roku, ani dvou. Evropa nemá dostatek vlastních zdrojů, zatím neexistují externí substituty ani distribuční sítě, přes které by mohly být stabilně importovány bez ohledu na přírodní a jiné vlivy, neexistuje ekonomicky racionální model změny energetické politiky, ani reálná, konsistentní politická síla, jež by snížení role dodávek plynu z Ruska mohla prosadit, uvedl Aleš Rod, zakladatel a ředitel CETA, který vyučuje na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.