Švýcarskem otřásá bizarní skandál, ve vazbě skončil boss "Zjizvená tvář"

Girouda provázejí skandály celé roky. Jeho pověst byla natolik pošramocená, že se dokonce pokusil změnit název svého podniku na Chateau Constellation, což mu ale místní úřady zamítly.

Ve vinařství začal podnikat v roce 1995. Podle vlastního tvrzení každoročně prodává až devět milionů litrů vína za zhruba 50 milionů švýcarských franků (asi 1,12 miliardy korun).

Zároveň se ale začaly objevovat zprávy o jeho bezohledné podnikatelské taktice. "Giroud je Zjizvená tvář," řekl novinářům pod podmínkou zachování anonymity vinař z kantonu Valais v odvolávce na postavu arogantního šéfa mafie, kterého ve filmu z roku 1983 hrál Al Pacino.

"Myslel si, že je Bůh. Že je všem nadřazený," dodal další z místních vinařů, zatímco třetí vzpomínal, jak se Giroud rád chvástal, že by sám mohl stáhnout ke dnu švýcarské bankovnictví i vinařství, pokud by se mu zachtělo.

Švýcarské úřady ho začaly vyšetřovat v roce 2011 kvůli podezření z daňových podvodů a o dva roky později ho vyzvaly, aby uhradil 9,54 milionu švýcarských franků nezaplacených daní.

Letos v únoru národní televizní stanice RTS oznámila, že v letech 2006 až 2009 nelegálně smíchal asi 350.000 litrů vína a vydával je za jednodruhová. A také se neúspěšně pokusil zabránit odvysílání dvou dokumentů, které o jeho praktikách RTS natočila.

Zatčení minulý týden následovalo v souvislosti s údajným pokusem hacknout účty novinářů RTS a deníku Le Temps, aby našel zdroje informací, které novináři zveřejnili.

Ve Švýcarsku se pěstuje nejméně 20 bílých odrůd a více než 10 modrých. Většina z nich patří ke krajovým specialitám dané oblasti. Ty tvoří tři velké regiony Suisse Romande, Ticino a Ostschweiz. Ve francouzsky hovořícím regionu (Suisse Romande) kraluje mezi bílými odrůdami Chasselas (90 %) a mezi modrými Pinot noir a Gamay (dohromady 99 %). V oblasti Ostschweiz vévodí bílým odrůdám Riesling x Sylvaner (90 %), jak se zde nazývá Müller-Thurgau a mezi modrými Pinot noir (100 %). V Ticinu hraje obzvlášť důležitou roli Merlot (88 %).

Setkáme se ještě s podrobnějším dělěním Švýcarska do kantonů, mezi nimiž jsou nejdůležitější Valais (Wallis, 5225 ha), Vaud (Waadt, 3876 ha), Ženeva (1333 ha), Ticino (1000 ha), Curych (624 ha), Neuchatel (606 ha), Schaffhausen (481 ha), Graubünden (413 ha), Aargau (397 ha) a Thurgau (266 ha).

Neexistuje zde žádný vinařský zákon. Ustanovení o potravinách z roku 1909 upravuje základní principy ve smyslu ochrany zdraví spotřebitele. Vinařská politika je v prvé řadě záležitostí 26 kantonů. Usnesení o vinohradnictví, přijaté v roce 1992, je pokusem o definování jednotných rámcových podmínek. Situace se tím však nijak zásadně nezměnila: na jedné straně velkoryse stanovené omezení výnosů (např. 96 litrů na jeden ar pro nejvyšší jakostní kategorii červených vín) stanoví do sporného světla přiznání k politické podpoře jakostních vín, zformulované v tomto dokumentu, na druhé straně byla tvorba kontrolovaných označení původu, která byla tímto usnesením přerušena, nakonec opět přece jen přenechána kantonům. V 90. letech pak několik kantonů schválilo statuty AOC.

Vynakládané úsilí v oblasti kvality však přitom často trpělo politickými ústupky, a tak koncem 90. let někteří z předních vinařů v kantonech se statutem AOC na protest své produkty etiketovaly jako stolní vína. Na základě neměnných topografických podmínek a klimatických rizik se musí švýcarské vinařství vyrovnávat s vysokými provozními náklady.

Téměř na všech územích jsou stálou hrozbou jarní mrazíky. Proti této pohromě se začali švýcarští vinaři bránit vytápěním vinic. Dříve se používala naftová kamínka, nyní zavedli v oblasti Thurgau, na vinicích v Yvoire u Ženevského jezera a v oblasti Wiltingen na Saaře plynové vytápění. Proto budou moci švýcarská vína za hranicemi najít své místo pouze v nejvyšší cenové kategorii, uvedl server ovine.cz.