Nové příměří na Ukrajině? Porošenko chce jednat, Rusko a rebelové zatím mlčí

"Hlava státu ujistila, že Ukrajina je v souladu s berlínskými dohodami ministrů zahraničí čtyř států připravena k pokračování práce třístranné kontaktní skupiny, především k provedení jejího příštího zasedání 5. července. Ukrajina navrhla místo a čas konání a očekává potvrzení druhé strany," uvádí se ve sdělení, které tisková služba zveřejnila na internetu.

Rusko a Ukrajina se při středečním setkání ministrů zahraničí Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie v Berlíně dohodly na krocích k uklidnění situace na východě Ukrajiny. Jde především o vyhlášení nového příměří, o kontrolu ukrajinsko-ruských hranic a sledování situace v terénu s účastí pozorovatelů OBSE a o výměnu zajatců.

Za kontaktní skupinu dosud jednali bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov a zástupkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Heidi Tagliaviniová. Otázkou je účast zástupců proruských separatistů na jednáních. Neví se ani, kde by se schůzka měla konat, ve zprávě Porošenkovy tiskové služby se konkrétní místo neuvádí.

Agentura AFP s odvoláním na zdroje OBSE napsala, že by se mělo jednat v Doněcku, jedné z metropolí dvou povstaleckých regionů - Doněcké a Luhanské "lidové republiky". "Vicepremiér" luhanských vzbouřenců Andrej Purgin jako možné místo setkání zmínil hlavní město Běloruska Minsk.

Porošenko v rozhovoru Ashtonovou také informoval o vývoji v Donbasu, tedy v Doněcké a Luhanské oblasti, a o dalším úsilí o mírové vyřešení situace. Poznamenal přitom, že po zastavení příměří "má Ukrajina daleko menší ztráty, než tomu bylo během jeho platnosti, protože na straně povstalců palbu nikdo nezastavil".

Porošenko v pátek 21. června vyhlásil týdenní jednostranné příměří, které 28. července o tři dny prodloužil. Chtěl tak dát povstalcům čas ke složení zbraní, po němž měly následovat další body jím plánovaného mírového plánu, včetně amnestie a volného odchodu ozbrojenců do Ruska. Separatisté se formálně k příměří sice přihlásili, ale ozbrojené střety pokračovaly, přičemž se obě strany vzájemně obviňovaly z útoků. Vzbouřenci odmítli odevzdat zbraně a naopak požadovali stažení vládních sil ze "svého" území. V pondělí pak prezident příměří kvůli jeho porušování ukončil.