Letadlo ve výšce 10 kilometrů? Zkáza za 12 sekund +VIDEO

Praha/Kyjev - Pokud v pondělí sestřelila ukrajinský vojenský dopravní letoun An-26 raketa typu země-vzduch z výšky 6,5 kilometru, bylo zřejmé, že zvládne zasáhnout i letadlo letící o 3,5 kilometru výše. ČTK to dnes řekl Miroslav Krátký z katedry systémů protivzdušné obrany na brněnské Univerzitě obrany. Rakety kategorie "krátká a velmi krátká" vzdálenost totiž do hladiny šesti kilometrů už nevystoupají, rakety střední kategorie pak už zvládají obě vzdálenosti.

Podle Kyjeva dopravoval letoun An-26 zásoby jednotce bojující u pohraničního přechodu Izvaryne a letěl ve výšce 6500 metrů, když byl zasažen. "Pokud by se skutečně potvrdilo, že šlo o raketu a nebyl zasažen například z jiného letounu, pak šlo o systém, který zvládne zasáhnout i stroje letící výše," řekl Krátký. Nemuselo ale podle něj jít o systém Buk.

Ukrajinské úřady a proruští separatisté se vzájemně obviňují, že stroj sestřelili. Obě strany podle BBC ujišťují, že v oblasti neměly zbraně, které by letadlo dokázaly sestřelit.

Ovládání odpalovacího systému Buk je podle Krátkého složité. Zařízení obsluhují minimálně čtyři lidé a musí být patřičně vycvičeni. "Operátory je možné vyškolit v řádech měsíců. Ale aby s tím někdo pracoval opravdu solidně, je potřeba mít téměř profesionální výcvik. Amatér to prostě do činnosti neuvede," sdělil Krátký.

Pokud obsluha odpalovacího zařízení zaznamená na monitoru neznámé letadlo, nemůže se spojit přímo s jeho posádkou. Samotný systém se snaží letadlo identifikovat, civilní letadla ale nemají zabudovaný systém odpovědi. "Spoléhá se na to, že civilní letouny jsou řízeny striktními procedurami řízení letového provozu. Mají svoje koridory a hladiny. Pokud by tedy systém našel nějaký takový cíl ve vzduchu, tak by po něm střílet neměl už proto, že letí v té určité letové hladině," uvedl Krátký.

V momentě, kdy je raketa vystřelen, civilní letadlo nemá v podstatě žádnou šanci zásahu zabránit. Jeho systémy ji ani nezaznamenají, piloti mohou vidět například kouřovou stopu jen v případě, že přilétne zepředu. Letadlo ve výšce deseti kilometrů zasáhne raketa odpálená ze systému Buk zhruba za 12 až 13 sekund.

Zdroj: YouTube

Krátký míní, že dohledat zpětně, odkud přesně byla raketa vypálena, nebude jednoduché. "Pokud by někde poblíž, řádově mluvíme o stovkách kilometrů, byly systémy, které jsou určeny primárně k protiraketové obraně, pak by to v nějaké fázi mohly zachytit a zpětně by se s tím dalo pracovat. Teoreticky to možné je," řekl. Není podle něj ale jisté, zda bude možné využít vesmírný systém protiraketové obrany, který monitoruje starty balistických raket. "Nevím, jestli pro něj tato raketa dostatečně 'svítila'," dodal.

Co se stalo na východě Ukrajiny, je obrovská katastrofa a musíme udělat všechno pro to, aby vyšla najevo pravda, řekl dnes prezident USA Barack Obama. Odmítl spekulovat o tom, zda malajsijský stroj byl sestřelen úmyslně, a podotkl, že je nutné zjistit fakta a dát je dohromady. Je také třeba zjistit, co jsou fakta a co jsou spekulace.

Ještě před Obamovým vystoupením americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásila, že letoun nejspíš sestřelili proruští separatisté raketou země-vzduch, což vyplývá i z předběžné zprávy amerických tajných služeb.

"Nemůžeme vyloučit, že ruský personál pomáhal s provozováním těchto systémů," dodala. USA se podle ní domnívají, že vypálena byla raketa typu SA-11, a to z oblasti kontrolované separatisty, kteří se navíc předtím chlubili, že tyto rakety získali. Powerová řekla, že Rusko separatistům poskytlo rakety SA-11s a další těžké zbraně.

Související

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Ruská armáda Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

28. června 2026 21:01

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

Zdroj: David Holub

Další zprávy