Proč sestřelili civilní letadlo? Publicista promluvil o radikálním řešení

Vojenská a civilní letadla vysílají odlišný signál

Všechna komerční letadla vysílají signál z tzv. transpondéru, který je identifikuje jako civilní. Ve většině případů jde o protokol zvaný Mód C. Vojenské stroje ho nepoužívají, uvádí Easterbrook.

Moderní radarem naváděné dalekonosné protiletadlové střely - takové jako ta, která byla použita k sestřelu letu MH17, taková, jakou vypálil americký křižník Vincennes v roce 1988, když omylem sestřelil let Iran Air 655 a zabil 290 civilistů - neberou žádný ohled na to, v jakém módu transpondér vysílá. Zaměří se na radarový obraz vybraný střelcem. Poté, co jsou odpáleny, nelítostně sledují cíl, uvádí komentář.

"Jde o starý způsob jakým konstruovat protiletadlové rakety," domnívá se Easterbrook. "Software a pokročilé čipy nyní dávají zbraním množství operačních schopností. Není tedy důvod, proč by protiletadlové střely namohly být naprogramovány tak, aby nikdy nezaměřily či se pokusily sestřelit cíle vysílající civilní identifikační kód." Dodává, že příslušná mezinárodní úmluva by k tomuto mohla zavázat všechny země, které takové zbraně vyrábějí nebo provozují.

Na červený kříž se také nestřílí

"Pochopitelně, kontrola tohoto by představovala výzvu. Ale kontrola dodržování dohod o redukci jaderných arzenálů fungovala dobře, stejně jako kontrola multilaterálních dohod ohledně chemických zbraní a pozemních min," píše publicista. Poukazuje přitom na skutečnost, že výkonné pokročilé rakety země-vzduch nevyrábí velké množství zemí. "Přimět je všechny k programování protiletadlových střel tak, aby odmítaly zasáhnout civilní letadla, je proveditelný úkol," domnívá se Easterbrook.

Podle komentátora by se nepochybně objevily obavy z podvádění. Světové armády se ale poměrně dobře naučily nestřílet na vozidla a lodě označené červeným křížem či červeným půlměsícem. Důvody, proč se tyto symboly na bojová vozidla a plavidla umísťují, jsou velmi omezené. Bylo by nemožné garantovat, že armády, nebo quasi-armády jako jsou proruští separatisté na Ukrajině, by se nepokusily podvádět a vysílat civilní kód z vojenského letadla. "To by však fungovalo pouze jednou," myslí si publicista.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Zbraňový operátor americké lodi Vincennes viděl jen radarový signál směřující přímo proti jeho plavidlu a učinil hrozivou chybu. Kdokoliv vypálil střelu, která pravděpodobně zničila let MH17, viděl jen radarový signál směřující proti němu. Dnešní protiletadlové střely nejsou programovány tak, aby rozpoznaly, proti čemu byly vypuštěny, sledují pouze signál určený střelcem," shrnuje komentátor.

"To se musí změnit. Pokročilá elektronika činí realizovatelným programovat protiletadlové střely tak, aby odmítaly útočit na letadla, jejichž transpondér vysílá v civilním módu. V momentě, kdy světové nebe brázdí více civilních letounů než kdy předtím, je nutné jejich ochranu neustále zvyšovat," apeluje Easterbrook.

Potřebujeme chytré zbraně

Výrobci stále častěji vyrábějí "chytré zbraně", poukazuje komentář. Doufá, že jednoho dne by mohla přijít taková munice, která se odmítne zaměřit na nemocnice či uprchlická centra. "GPS souřadnice takových míst by mohly být nahrány do softwaru bomb. Chytré tanky odmítající pálit na školy si dokážeme technologicky představit," míní publicista.

"Dnes musí být prvním krokem mezinárodní dohoda pro výrobce protiletadlových střel, že nebudou sledovat či zaměřovat cíle vysílající v civilním módu. Většina leteckého světa se přesouvá k novému datově vysílacímu standardu zvanému ADS-B. Zbraně se tento standard musí rovněž naučit," vyzývá Easterbrook.

"V éře raket útočících na cíle za hranicí viditelnosti bylo množství civilních letadel sestřeleno omylem. Spojené státy a Ruská federace by se měly spojit a vznést společnou iniciativu, která zabrání tomu, aby se něco takového stalo znovu," uzavírá komentář.