Válka v Evropě? Americký jestřáb dupe po Putinovi a žádá tvrdou akci

Putin se snaží o revizi výsledků studené války

Putin nařídil v roce 2008 invazi do Gruzie, v roce 2014 obsadil a anektoval Krym a nyní destabilizuje východě Ukrajiny. Svým jednáním narušuje post-studenoválečné uspořádání Evropy odsouhlasené všemi evropskými zeměmi, včetně Ruska, po kolapsu komunismu a konci Sovětského svazu. To předpokládá přijetí existujících hranic, suverenitu a teritoriální integritu všech států a právo všech zemí vybrat si svou orientaci bez hrozby silou či jejím užitím, píše Hadley.

"Co vlastně Putin chce?" pokládá otázku bývalý bezpečnostní poradce. "Jeho vize Evropy se liší. Snaží se obnovit ruskou velikost skrze konfederaci států a přidružených ekonomických a bezpečnostních organizací pod dominantním vlivem Ruska (tzv. Euroasijská unie). Je chytrý, strategicky uvažující a trpělivý. Již má Bělorusko, Kazachstán a Rusko jako členy, přičemž Arménie, Kyrgyzstán a Tádžikistán čekají pod jeho křídly," uvádí Hadley.

Podle analytika potřebuje Putin také Ukrajinu, aby jeho projektu dodala geopolitickou váhu. "To vyžaduje zamezit Ukrajině aby vstoupila do Evropské unie a NATO. Anexí Krymy a vyprovokováním separatistických tendencí na východě Ukrajiny Putin dosáhl dvou věcí. Vytvořil nátlak na Ukrajinu a vytvořil územní spor s Ruskem. Ten může narušit ochotu evropských zemí přijmout Ukrajinu za člena NATO či EU," tvrdí komentář.

Sankce nestačí

Cílem koordinovaných amerických a evropských sankcí by mělo být přesvědčit Putina, aby stáhnul ruské zbraně a žoldáky z Ukrajiny a ukončil přeshraniční podporu separatistům, domnívá se Hadley. "Ukrajinská vláda pak může začít samostatný dialog se svými východními občany, o který usiluje. To Rusko tvrdí také, ale jeho přítomnost a podpora separatistům jej činí nemožným. Takové jednání může vydláždit cestu pro ukrajinskou vládu, aby vyvrátila obavy občanů Krymu z jejich postavení. Takový dialog však musí proběhnout bez ruského vměšování," zdůrazňuje bývalý bezpečnostní poradce.

Kometář v originálním znění si můžte přečíst zde.

Sankce podle komentáře nestačí. "Putin se pokouší využít rozdělení a rozpory mezi ruskými sousedy k prosazení svých cílů," domnívá se Hadley. Spojeným státům proto navrhuje následující postup:

Sebrat Rusku příležitosti odstraněním či snížením evropské zranitelnosti vůči ruskému útlaku. Znovu ujistit členy NATO zranitelné ruským tlakem, že Severoatlantická aliance stojí za svým pátým článkem a garantuje jejich bezpečnost. Odstrašit Rusko od dalších akcí proti Ukrajině či dalším státům, které porušují základní principy post-studenoválečného uspořádání. Vyhnout se znovurozdělení Evropy, které by následovalo vyloučením Ruska z historických a ekonomických vazeb, jež má k západní části kontinentu.

"Proč tento poslední bod? Putinovy akce byly trestuhodné. Ale dveře musí zůstat pro Rusko otevřené, aby se mohlo vrátit k post-studenoválečnému konsensu. Ať již v případě změny Putinova směřování (ačkoliv to je nepravděpodobné), či kvůli těm Rusům, kteří jsou odhodláni usilovat o mírovou a demokratickou budoucnost," vysvětluje Hadley.

Je nutná ucelená strategie USA a EU

Komentář přináší i návod, jak čtyř výše uvedených cílů dosáhnout. Zapotřebí bude dle Hadleye koordinovaná strategie Spojených států a Evropy.

Aktivizovat historickou vizi jednotné, svobodné a mírové Evropy jako alternativy k Putinově vizi Ruska vládnoucího svým sousedům a utužujícího domácí autoritářský režim. Dokončit transatlantickou obchodní a investiční dohodu, která do vztahu Evropy a Spojených států vnese ekonomický růst a prosperitu a nechá otevřené dveře dalším partnerům, například Turecku a především mírumilovnému a demokratickému Rusku. Přijít s transatlantickou energetickou strategií spoléhající na námořní dodávky kapalného přírodního plynu z USA, břidlicovou ropu a břidlicový plyn těžené v Evropě, kreativní využití existujících ropovodů a plynovodů a konstrukci nových, Ruskem nekontrolovaných, což sníží závislost EU na ruském plynu a ropě. EU musí pokračovat v politice otevřených dveří a nabízet dalším státům na východě asociační dohody a případné členství, aniž by přitom musely přetrhat své historické a ekonomické vazby na Rusko. Znovu zavázat Spojené státy k zajištění bezpečnosti v Evropě prostřednictvím rozmístění dalších jednotek a pořádáním vojenských cvičení. Oživit NATO prostřednictvím plánování, manévrů a schopnosti organizovat klíčové mise pro zajištění evropské bezpečnosti s otevřenými dveřmi pro státy, které usilují o členství v alianci a splňují jeho podmínky. Pomoci národům, na něž doléhá ruský tlak, posílit jejich kapacity k obraně vlastního území před ozbrojeným útokem či subverzí a destabilizací, což by zahrnovalo poskytnutí vojenského, polovojenského a policejního výcviku a vybavení. Pomoci Ukrajincům překonat dvě desetiletí neúspěšného vedení a vytvořit demokratickou, čestnou vládu a tržní hospodářství.

"Jak daleko Putin zajde? Pokud nám má napovědět historie, bude tlačit tak dlouho, dokud bude úspěšný a nesetká se s jasným odporem. Zastavit ho vyžaduje nejen sankce, ale veškeré dostupné elementy ucelené strategie," uzavírá Hadley.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západního, tak z ruského pohledu. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.