Demokracie? Na Ukrajině jde o něco jiného. Kdo si dělá zálusk?

Pod městem Slavjansk leží obrovské zásoby břidlicového plynu. Otázkou je, kdo má právo na těžbu a kdo z toho bude profitovat.

Pokud by tyto zásoby využívala a zpěněžila Ukrajina, přestala by být ekonomicky závislá na Rusku a mohl by začít pomalý proces oddlužení. Otázkou je, kolik peněz ze svého plynu Ukrajinci uvidí.

Podle dostupných informací totiž bývalý prezident Janukovič 24. ledna 2013 podepsal v Davosu dohodu s těžařskou společností Shell.

Dohoda je podepsána na 50 let s možností prodloužení. Ložiska plynu leží pod městy Slavjansk, Izjum či Barvenkovo. Ve smlouvě, jejíž plné znění nebylo zveřejněno, údajně stojí, že soukromé pozemky, na kterých bude plyn lokalizován, bude možné vyvlastnit.

Bývalý ukrajinský prezident Janukovič, generální ředitel CEO Peter Voser a ukrajinský ministr průmyslu Eduard Stavitsky se usmívají po dohodě, která svěřila ukrajinský plyn do nadnárodních rukou.

Od ledna 2013 se ale mnohé změnilo. Janukovič byl svržen, proběhla revoluce a v čele Ukrajiny stojí skupina lidí, kteří vzešli z dění, které vypuklo na Majdanu. Následovala ruská anexe Krymu a na východě Ukrajiny se vyrojili proruští separatisté. Ukrajinská krize zatím vyvrcholila sestřelením malajsijského letadla.

Společnost Shell se cítí ohrožena, že dohoda o plynu bude revidována. Ukrajinci se bojí, že na svém plynu nevydělají ani dolar. Evropská unie se ukazuje slabá a nerozhodná, USA zatím hrozí sankcemi, ale vylučují ozbrojenou akci. A Rusko? Rusku vyhovuje, aby Ukrajina byla dál na něm ekonomicky závislá. Nenechte se zmást, nejde o svobodu a demokracii, jde o peníze a mocenský vliv.

Společnost Shell vznikla v roce 1907 v Nizozemí. Shodou okolností právě z nizozemského Amsterodamu startoval let MH17. Na palubě malajsijského letadla bylo 298 lidí, z toho dvě třetiny občanů Nizozemí.