Noví obchodní partneři Ruska? Putin si plácl s Egyptem. Další jsou Turecko a Latinská Amerika

Soči - Rusko zvýší dovoz zemědělských produktů z Egypta a naopak začne do této severoafrické země dodávat více pšenice. Po setkání se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Káhira přitom podle něj zároveň jedná o vytvoření zóny volného obchodu s celní unií, která spojuje Rusko, Bělorusko a Kazachstán.

Putin egyptského prezidenta přijal ve své rezidenci v černomořském letovisku Soči. Rusko minulý týden v odvetě za západní sankce zakázalo dovoz vybraných potravin z Evropské unie, Spojených států, Austrálie, Kanady a Norska."Egypt již (zemědělské) dodávky na náš trh zvýšil o 30 procent (a) v blízké budoucnosti je připraven je zvýšit o dalších 30 procent," řekl podle agentury Reuters Putin. Ruský ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov novinářům řekl, že vyšší dodávky brambor, cibule, česneku, pomerančů a dalších produktů z Egypta vyrovnají pokles zapříčiněný u těchto produktů ruským zákazem až z poloviny.Egypt je největším světovým dovozcem pšenice a největším kupcem pšenice z Ruska. Během jednoho roku do konce června koupila Káhira 3,6 milionu tun ruské pšenice. V tomto dvanáctiměsíčním období Rusko Egyptu dodá nejméně pět až 5,5 milionu tun pšenice, řekl dnes Putin.Ve vývozu obilnin hrají v Rusku prim zahraniční a místní nevládní firmy. K tomu, kdo dodatečnou pšenici dodá, se ruský prezident nevyjádřil.Putin a Sísí dnes jednali také o vzniku zóny volného obchodu mezi Egyptem a celní unií, v jejímž čele je Moskva. Kromě toho se bavili o možném vzniku egyptského logistického uzlu pro nákladní přepravu na ruském pobřeží Černého moře a o vytvoření ruského průmyslového uzlu v rámci egyptského projektu na rozvoj Suezského průplavu.Pro bývalého šéfa egyptské armády Sísího jde o první oficiální návštěvu Ruska od květnového zvolení hlavou státu. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že Egypt za Sísího projevuje obnovený zájem o ruské zbraně. Podle ruského tisku obě země jednají především o dodání ruských systémů protivzdušné obrany. Spojené státy po loňském sesazení demokraticky zvoleného egyptského islamistického prezidenta Muhammada Mursího vojenskou pomoc Egyptu částečně pozastavily.Putin dnes podle AP také řekl, že Rusko po podpisu březnového memoranda začalo dodávat zbraně do Egypta. Podrobnosti neuvedl, sdělil však, že obě země se dohodly na posílení vojenské spolupráce.Ruský list Vedomosti na začátku letošního roku napsal, že Rusko a Egypt mají blízko k uzavření dohod na nákup výzbroje za více než tři miliardy dolarů. Podle ředitele Střediska analýzy světového obchodu se zbraněmi (CAWAT) Igora Korotčenka se Egypt zajímá především o ruské systémy protivzdušné obrany a podpis těchto kontraktů je podle agentury AFP jen otázkou času.Tureckým vývozcům prý po ruském embargu stouply zakázkyRuské společnosti po uvalení embarga na dovoz vybraných potravin ze západních zemí zvýšily své zakázky u firem v Turecku. Sdělila to podle agentury Reuters turecká organizace, která sdružuje tamní vývozce. Turecko bylo loni pátým hlavním dodavatelem potravin do Ruska. Podle tureckého ministra hospodářství dává ruské embargo Turecku příležitost zvýšit vývoz nejen potravin, ale i spotřebního zboží.Moskva minulý týden zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z EU, USA, Austrálie, Norska a Kanady. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky."Poptávka z Ruska na turecké produkty se zvýšila poté, co byla zavedena omezení na obchod s USA a s Evropskou unií," řekl Reuters předseda Tureckého shromáždění vývozců (TIM) Mehmet Büyükeksi.Büyükeksi očekává podstatné zvýšení vývozu drůbeže a potravin z mořských živočichů. Turecko by mohlo uspokojit i zvýšenou poptávku po ovoci a zelenině, sdělil také. TIM prý úzce spolupracuje s tureckými ministerstvy hospodářství a zemědělství na zjednodušení postupu pro vývoz do Ruska. Büyükeksi také uvedl, že ruská delegace by příští týden mohla navštívit zemi.Turecký ministr hospodářství Nihat Zeybekci v pondělním rozhovoru s Reuters uvedl, že ruský zákaz na dovoz vybraných potravin ze Západu je pro Turecko příležitost zvýšit vývoz spotřebního zboží. "Jednáme o naplnění jejich potřeb a o co největším využití této příležitosti," sdělil mimo jiné. Ankara o prohloubení obchodní spolupráce s Ruskem podle ministra začala jednat dlouho předtím, než Moskva minulý týden informovala o embargu. Předmětem jednání byla prý i případná účast Turecka v celní unii, která kromě Moskvy zahrnuje Kazachstán či Kyrgyzstán.Turecko a latinskoamerické státy jako Brazílie tak z ruského rozhodnutí zakázat velkou část dovozu západních potravin pravděpodobně vyjdou jako největší vítězové.Brazilské úřady již udělily desítkám provozů na zpracování hovězího, kuřecího a vepřového masa povolení pro export do Ruska. Brazilský tajemník pro zemědělskou politiku minulý týden uvedl, že Brazílie vidí v ruském zákazu dovozu řady západních potravin obrovskou příležitost pro svůj export masa a obilnin.Podle ruského ministra zemědělství Nikolaje Fjodorova, kterého dnes citoval Reuters, dostalo povolení k vývozu na ruský trh za uplynulý týden zhruba 100 nových brazilských potravinářských firem.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.
Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Egypt ,  Abd Fattáh Sísí

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Seismograf, ilustrační fotografie.

Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti

Chebsko v pondělí zasáhly opakující se otřesy, které pocítili i místní obyvatelé. Informoval o tom Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Nejsilnější otřes měl sílu přes 2,5 stupně. Experti připomněli, že v inkriminované oblasti nejde o výjimečný jev. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 3 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 4 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 7 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 8 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 9 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 10 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 10 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 12 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy