Ázerbájdžán získal u Karabachu další okres. Arméni utíkají, vzali i části vodní elektrárny

Ázerbájdžán převzal od Arménie kelbadžarský okres, druhý ze tří trojice regionů, k jejichž předání Baku se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil celou oblasti rekonstruovat a vrátit do ní život.

Ázerbájdžánská armáda vstoupila do kelbadžarského okresu v noci na dnešek středoevropského času, kdy na místě bylo již po půlnoci. Stalo se tak poté, co ženisté vyčistili horské silnice na trase vojsk od min.

K předání okresu mělo podle dohody původně dojít už 15. listopadu, Baku však termín prodloužilo o deset dní s odvoláním na humanitární důvody. Uvedené tři okresy obklopují samotný Karabach.

Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.

Arménie již odevzdala Ázerbájdžánu okres Agdam a do 1. prosince by měla postoupit ještě lačinský okres. Tyto ázerbájdžánské okresy tvořily za konfliktu v 90. letech okolo Náhorního Karabachu obranný val. Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala exodus arménského obyvatelstva, obávajícího se odvety. Mnozí z nich při odchodu své domy zapálili.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se v televizním projevu zavázal bránit "národní dědictví" v podobě mnoha náboženských památek v kelbadžarském okresu a kritizoval Armény, že při svém odchodu "zapalují lesy a domy, které nepostavili".

"Obnovíme Kelbadžar, ať o tom nikdo nepochybuje. Život se tam vrátí," prohlásil prezident Alijev s tím, že vydal příkaz k rekonstrukci nejen okresního města, ale i dalších míst zničených Armény při jejich odchodu. Alijev si podle agentury AP postěžoval, že nenašel "jedinou stojící budovu" při prohlídce měst, která během šestitýdenních bojů dobyla ázerbájdžánská vojska na jihu Karabachu, anebo je podstoupila Arménie na základě dohody. "Všechno zničili," dodal.

Zpravodaj AFP na místě viděl arménské obyvatele, jak před odjezdem porážejí stromy, přeřezávají elektrické vedení a dokonce nakládají na nákladní vůz části vodní elektrárny. V 90. letech odtud museli prchat opačným směrem Ázerbájdžánci. Nynější náladu v Baku agentura charakterizovala jako euforii.

Šestitýdenní boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Baku se při nich podařilo vojensky získat další čtyři okresy.

Dohodu o ukončení bojů, uzavřenou v noci z 9. na 10. listopadu, zprostředkovalo Rusko, jehož jednotky v počtu téměř 2000 mužů mají dohlížet na klid zbraní. O svou roli se hlásí také Turecko jako ázerbájdžánský spojenec v konfliktu, zatímco západní země, včetně Spojených států a Francie, podle AFP "ztrácejí půdu pod nohama".

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach ázerbájdžán arménie Ilham Alijev

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy