BBC: Britské speciální síly možná zabíjely neozbrojené lidi

V Británii se vyšetřuje podezření, že členové britských speciálních sil v Afghánistánu bezdůvodně zabíjeli neozbrojené civilisty. Upozornila na to zpravodajská stanice BBC. Podezření trvá od roku 2011, kdy spolu o této možnosti hovořili v Dorsetu dva důstojníci speciálních sil. Měli obavy, že nejlépe trénovaní vojáci země úmyslně zabíjejí neozbrojené lidi.

Jeden z důstojníků se vrátil z nasazení v Afghánistánu, zatímco druhý na velitelství četl zprávy o prudkém nárůstu případů označovaných v dokumentech jako zabití nepřítele v akci při zásahu speciálních sil. Ty zahrnují i speciální jednotky letectva a námořnictva. Jeden z důstojníků poslal zápis o rozhovoru na velitelství. Doporučovalo se v něm věc prověřit a učinit tomuto "kriminálnímu počínání přítrž".

Záznam se dostal do dokumentace k případu, kterým se zabývá nejvyšší soud a který se týká Afghánce Sajfulláha Gharíba Jara. Tvrdí, že čtyři jeho příbuzní byli zavražděni v provincii Hílmand 16. února 2011, zatímco podle protistrany byli tito lidé zabiti v sebeobraně. Panuje ale podezření, že šlo možná právě o vražednou misi britských speciálních sil.

Sajfulláh věci popsal takto: V jednu hodinu v noci, kdy v domě všichni spali, rodinu probudil hluk vrtulníku a volání z megafonů. Šlo prý o tehdy běžnou operaci prováděnou za přítomnosti afghánských vojáků při zátahu na vysoké členy povstaleckého Tálibánu. Sajfulláh byl v té době dospívající mladík, takže při zásahu skončil svázaný mezi dětmi a ženami. Slyšel střelbu a když vojáci odešli, našel na poli těla dvou bratrů, v domě pak mrtvého bratrance a otce. Ten prý byl zasažen mnohokrát do čela a nohy měl rozstřílené. Sajfulláh je přesvědčen, že výběr jeho rodiny k operaci byl omyl a že jeho příbuzní byli zavražděni. Myslel si to i guvernér hílmandské provincie.

Sajfulláhovu verzi potvrzují výpovědi přítomných afghánských vojáků. Jejich velitel řekl, že na Brity nikdo nestřílel, a přesto byli čtyři příbuzní zabiti. Událost vyvolala znepokojení v britské armádě od Hílmandu po Londýn, uvádí BBC.

Zjistilo se, že afghánští vojáci odmítali Brity při nočních misích doprovázet, protože měli pochyby o oprávněnosti zabíjení. Bývalý člen britské vojenské rozvědky Frank Ledwidge upozornil, že podobné incidenty podrývají důvěru afghánských spojenců a zároveň nahrávají povstalcům.

Dokumentace pro soud obsahuje detaily o nočním zátahu. Vojáci tvrdí, že jednoho ze zatčených vzali k prohlídce domu; muž prý v jedné místnosti náhle sáhl za závěs pro granát, představoval ohrožení a byl zastřelen. Britové se kryli, ale granát byl vadný a nevybuchl. Tímto mužem byl Sajfulláhův otec. Britové pak chtěli k prohlídce přibrat jiného muže, ale i on sáhl po zbrani a byl zastřelen - šlo o Sajfulláhova bratrance. Další dva muži byli podle britských vojáků zastřeleni na útěku a rovněž byli ozbrojeni.

Podle britského ministerstva obrany nejde o nové důkazy a věc nezávisle vyšetřovala vojenská policie. "Tyto dokumenty jsou součástí nezávislého vyšetřování, které dospělo k závěru, že neexistuje dostatek důkazů pro předání věci prokuratuře," uvedl mluvčí úřadu.

Jeden major z velení speciálních sil prověřil několik podobných případů z období mezi prosincem 2010 a dubnem 2011 a dospěl k závěru, že množství zabitých svědčí o tom, že "něco se dělá špatně". Jeho zpráva popisuje deset incidentů, při nichž se střílelo na muže, kteří po zadržení nečekaně sáhli po zbrani při prohlídce domu. V pěti případech bylo zabito více lidí než bylo zbraní, což znamená, že se buď nějaké nenašly, nebo že někteří z mrtvých ozbrojení nebyli. V jednom případě zemřelo devět lidí a zbraně byly tři. Když vojenská policie vyslýchala vojáky, kteří se zúčastnili únorové mise v Hílmandu v roce 2011, všichni vypověděli, že si detaily nepamatují.

BBC na možné nezákonné chování vojáků nasazených v zahraničí upozornila ve svém dokumentu už loni. Ministerstvo obrany případy v Afghánistánu zkoumalo v rámci operace Northmoor. Prověřovalo se podezření, zda oficiální zprávy o zásahu Britů nebyly zfalšovány. Vojenská policie údajně v jednom případě vznesla obvinění proti členům speciálních sil z vraždy na základě zfalšované dokumentace. Obvinění ale bylo zrušeno a operace Northmoor ukončena, aniž vedla k jakémukoli stíhání. Ledwidge k tomu řekl, že je typické, že se britské speciální síly ve skutečnosti nikomu nezodpovídají.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Armáda U.K.

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 4 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump nechal mezi své spojence včetně Izraele rozeslat návrh mírové dohody s Íránem. Tento krok přichází v době, kdy se obě strany konfliktu snaží zabránit tomu, aby nová porušení příměří eskalovala mimo kontrolu a zhatila možnost dosažení konečné shody. V úsilí o urychlení probíhajících vyjednávání má v pátek pákistánský ministr zahraničí Mohammad Ishaq Dar odletět do Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

včera

Ruský dron po nárazu vybuchl. Moskva překročila hranice, zní uvnitř EU

Kvůli ruskému bezpilotnímu letounu, který v brzkých ranních hodinách zasáhl desáté patro obytného domu ve městě Galați na východě Rumunska, byly ve třech rumunských okresech vyhlášeny letecké poplachy a do vzduchu musely vzlétnout stíhačky F-16.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy