Bělehrad mění názvy ulic odkazujících na bývalou Jugoslávii, zmizí Chorvatská či Splitská

S plánem hromadného přejmenování ulic, které by napříště měly výrazněji odrážet srbský charakter Bělehradu, přišel náměstek primátora Goran Vesić. Podle něj je přejmenování "otázkou reciprocity".

"Bělehradské ulice by především měly být ukázkou úcty vůči lidem a národům," řekl. "Proto budeme pokračovat ve změnách názvů všech ulic, které nesou jména těch, kteří se Srbskem už nemají nic společného, a stejně tak oblastí, kde cokoliv srbského není vítané."

"Není pro nás v Bělehradě normální mít Chorvatskou, Zagorskou, Záhřebskou či Zadarskou ulici," dodal Vesić. Brzy podle něj zmizí také Splitská, Porečská či Šibenická ulice, které všechny připomínají chorvatská města. Zagorská ulice, která odkazuje na region Záhoří (Zagorje) v severním Chorvatsku, podle deníku získá název po Blagoje Jovovičovi, který spáchal neúspěšný atentát na chorvatského ultrapravicového vůdce z let 1941-45 Ante Paveliče.

O připomínku v srbském hlavním městě přijde i slovinské hlavní město Lublaň, přičemž nahnuté mají své místo mezi bělehradskými ulicemi také bosenské Sarajevo a Mostar.

Svou ulici v Bělehradě by naopak nově mohla získat Vídeň či Brusel, neboť v obou těchto hlavních městech existuje ulice či náměstí pojmenované po Bělehradu. Praha má v Bělehradu svou ulici v jedné z okrajových čtvrtí srbské metropole, stejně tak v českém hlavním městě existuje Bělehradská.

Coby hlavní město někdejší Jugoslávie pojmenoval Bělehrad ulice po místopisných názvech či jménech osobností spjatých se všemi svazovými republikami. Trend přejmenovávání ulic po celé bývalé Jugoslávii nicméně začal již v 90. letech, kdy se tento mnohonárodnostní stát krvavě rozpadl, připomíná sever Balkan Insight. Politicky nekontroverzní ulice odkazující na geografické názvy patřily k posledním, které přejmenování dosud odolávaly.