Běloruská policie při nedělních protestech zadržela 300 lidí

Běloruská policie zadržela při nedělních demonstracích žádajících odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka 300 lidí. Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na běloruské ministerstvo vnitra. Běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna hovoří o 311 zadržených. Protesty v zemi trvají už skoro tři měsíce.

Na nedělní demonstraci vyrazilo podle AFP do ulic Minsku na 20.000 až 30.000 lidí. Část protestujících se v průvodu vydala do lesa Kurapaty na kraji metropole, kde byly objeveny masové hroby obětí stalinských čistek. Obyvatelé Minsku si oběti sovětských represí připomínají tradičně v rámci Dušiček, letos však úřady vzpomínkovou akci nepovolily.

#Belarus #Minsk Look at this protester. Riot police officer is pointing a gun at him. The man shows that he is unarmed but continues walking towards the officer, undeterred. So much courage and defiance pic.twitter.com/ZpjzzQZtIR

— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) November 1, 2020

Policie v neděli proti demonstrantům tvrdě zasáhla - použila zábleskové granáty a střelbu do vzduchu. Použitím střelných zbraní proti demonstrantům běloruské ministerstvo vnitra hrozilo už dříve, podle úřadů však v neděli nešlo o rány ze smrtících zbraní, uvedla agentura AP.

Dnes běloruské ministerstvo vnitra oznámilo, že při protestech v Minsku a okolí zadrželo 300 lidí. Agentura Interax informuje s odvoláním na organizaci Vjasna o 311 zadržených, většinou v Minsku, policie však podle lidskoprávního centra zatýkala rovněž v Brestu, Grodnu a dalších městech.

Británie, Dánsko, Francie, Německo, Švýcarsko a Spojené státy dnes během hodnocení situace v Bělorusku v rámci Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) vyzvaly Minsk, aby propustil zadržované demonstranty a nezávisle vyšetřil všechna obvinění z mučení zatčených. "Jsme hluboce znepokojeni pokračujícím používáním násilí, zastrašování a represí proti Bělorusům," prohlásil americký vyslanec při OSN Andrew Bremberg, jenž zároveň běloruský režim vyzval k dialogu s občanskou společností. Ruský vyslanec při OSN Gennadij Gatilov odsoudil podle něj rostoucí vnější tlak na Bělorusko.

Běloruské bezpečnostní složky během protestů zatkly tisíce lidí. Stovky zadržených podle organizací hájících lidská práva uvedly, že je policisté během nebo po zatčení mimo jiné bili.

Bělorusko podle agentury Reuters reagovalo prohlášením, že žádné případy zneužití policejní moci nevyšetřuje. "V současné době nejsou identifikovány žádné případy nezákonného jednání policie," uvedl zástupce běloruského vyšetřovacího výboru Michal Vavulo. Demonstranty obvinil, že s sebou na protesty berou malé děti.

Pokračující demonstrace proti Lukašenkově režimu vyvolaly prezidentské volby ze začátku srpna. Opozice a protestující pokládají prezidentovo oficiálně oznámené vítězství za zfalšované, v Minsku od té doby každou neděli demonstrují desítky tisíc lidí. Autoritářský prezident, který je u moci už 26 let, minulý týden pohrozil použitím násilí proti demonstrantům, povoláním armády do ulic a vyzbrojením dobrovolníků z řad takzvaných lidových družin. Minulý týden nechal částečně uzavřít pozemní hranice s Litvou, Polskem, Lotyšskem a Ukrajinou.

Běloruská vláda v neděli oznámila, že uzavře hranice pro cizince a lidi bez občanství. Jako důvod uvádí šíření koronaviru.

Související

Více souvisejících

Bělorusko demonstrace v Bělorusku Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 47 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy