Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes řekla Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), že Rusko se stává globálním vyvrhelem a obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina z porušování lidských práv v masovém měřítku. Trussová zároveň vyzvala země světa, aby Rusko, které minulý týden vpadlo na Ukrajinu, dále izolovaly.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken na stejném setkání navrhl vyloučení Ruska z UNHRC a řekl, že ruské porušování humanitárního práva se na Ukrajině stupňuje minutu od minuty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak obvinil z porušování lidských práv Ukrajinu.
Britská šéfka diplomacie ženevskému fóru řekla, že Británie a její spojenci "pracují na tom, aby Putinův režim stále tvrději svírali". "Vyzývám národy, aby odsoudily děsivé kroky Ruska a izolovaly ho na mezinárodní scéně," prohlásila Trussová.
"Pokud se (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi podaří dosáhnout jeho cíle svrhnout demokraticky zvolenou vládu Ukrajiny, humanitární krize a (porušování) lidských práv se bude jen zhoršovat," řekl ve svém vystoupení Blinken. Ruské útoky podle něj míří na nemocnice, školy a obytné domy.
"Musíme vyslat rozhodnou a jednotnou zprávu, že Putin musí s tímto bezpodmínečně přestat," dodal šéf americké diplomacie.
"Můžeme se oprávněně ptát, zda členský stát OSN, který se snaží dobýt další členský stát OSN, přičemž se dopouští hrozivého porušování lidských práv a způsobuje obrovské humanitární utrpění, by měl mít možnost zůstat členem této rady," pokračoval s odkazem na členství Ruska v UNHCR Blinken.
Británie a USA jsou podobně jako Rusko hlasujícím členem 47členné Rady OSN pro lidská práva. Rozhodnutí tohoto orgánu sice nejsou závazná, ale mohou vysílat vzkazy s politickou váhou a opravňovat k zahájení vyšetřování případů porušování lidských práv. Podle některých členů Rady by se měly prošetřit možné válečné zločiny na Ukrajině. Blinken dnes tento návrh podpořil a řekl, že by se jednalo o "důležitý krok k zaručení dokumentace a zodpovědnosti".
"Společně máme morální povinnost postavit se agresi - zvláště, když přichází přímo od členů této rady," řekla britská ministryně a obrátila se na ruského delegáta.
Formou videokonference předtím na Radě pro lidská práva vystoupil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury DPA přečetl dlouhé prohlášení, v němž útok na Ukrajinu ospravedlňoval údajným porušováním lidských práv; Ukrajinu obvinil z mnohaletého terorizování příslušníků ruské menšiny, čemuž prý Západ nejen přihlížel, ale to i podporoval. Vláda v Kyjevě chce podle Lavrova svou zemi proměnit v "Antirusko", aby se "zalíbila Západu".
Západní země jsou podle Lavrova posedlé sankcemi, které jsou ilegální a jsou namířeny na obyčejné lidi. "Západ jednoznačně ztratil kontrolu sám nad sebou, protože si chce vylít vztek na Rusku," cituje DPA šéfa ruské diplomacie.
Před Lavrovovým projevem desítky diplomatů na protest proti ruské agresi opustily sál. "Rada pro lidská práva nesmí být zneužívána jako platforma pro dezinformace," řekla podle DPA německá delegátka Katharina Staschová.
USA se podle agentury Reuters dnešním Blinkenovým projevem oficiálně vrátily do UNHCR, odkud je vyvedl v roce 2018 jejich tehdejší prezident Donald Trump. Ten kritizoval údajně nepoměrně velkou kritiku Izraele v tomto fóru. Vůči té se vymezila i současná americká administrativa, uvedla nicméně, že je podle ní lepší orgán reformovat zevnitř.
UNHRC sídlí v Ženevě a pravidelně hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však UNHRC začala čelit obdobné kritice, například kvůli členství Venezuely či Saúdské Arábie.
Související
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
Rusko , válka na Ukrajině , Antony Blinken , Liz Trussová (britská politička)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
První výhled počasí na příští víkend. Tropy budou úřadovat
včera
Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu
včera
Hradec si odváží z Norska senzační výhru, Jablonec duel plný zvratů v Chorvatsku nezvládl
včera
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
včera
Hasiči budou mít nového šéfa. Vlček skončil po pěti letech v nejvyšší funkci
včera
Může to být nejhorší epidemie eboly v historii, varují experti z Afriky
včera
Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený
včera
Policejní manévry na Klatovsku. Muž měl použít zbraň proti příbuzným
včera
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
včera
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
včera
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
včera
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
včera
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
včera
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
včera
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
včera
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
včera
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
včera
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
24. července 2026 21:58
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
24. července 2026 20:40
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Zdroj: Libor Novák