Boj s koronavirem naráží na trpělivost lidí a blahobyt, varuje renomovaný deník

NÁZOR - Na jaře letošního roku, kdy byla koronavirová pandemie na svém začátku, modelová studie vědců z londýnské Imperial College naznačila, že důsledky se budou odvíjet od přísnosti restriktivních opatření, připomíná editorial serveru Washington Post. Prestižní deník vysvětluje, že na jedné straně stálo striktní potlačení viru, na druhé pak volnější opatření a pouhé omezování šíření nákazy.

Jízda na horské dráze

Studii, která doporučovala striktní potlačování, označuje washingtonský deník za důležitý faktor v následném tažení za zploštění křivky nových případů nákazy. "Ale rovněž předpověděla, že společnost bude mít problém s udržením restrikcí po dlouhé časové období a že virus 'opět rychle udeří', pokud budou restrikce uvolněny," uvádí editorial. Dodává, že přesně to nastalo o půl roku  později.

Množství evropských zemí čelí nárůstu počtu nakažených, k němuž dochází právě po uvolnění restrikcí, připomíná renomovaný server. Poukazuje, že to samé prožívaly v létě Spojené státy, které se s růstem případů nadále potýkají.    

"Pandemie se ukazuje jako jízda na horské dráze, osciluje mezi bolestivým stoupáním a děsivými pády dolů," pokračuje americký deník. Podotýká, že země jako Británie, Španělsko a Francie po úvodních výrazných úspěších rychle zavádějí opětovná opatření, která mají zvrátit rostoucí počty pozitivních osob, jež nejsou pouze důsledkem  rozsáhlejšího testování, ale především většího šíření viru.

Britský premiér Boris Johnson oznámil 22. září nová plošná restriktivní opatření na dobu šesti měsíců, která zahrnují například přísnější pravidla pro hospody a restaurace či opuštění snahy přimět zaměstnance k návratu do kanceláří, nastiňuje Washington Post. Připomíná, že země zaznamenala ten samý den téměř 5 tisíc nových případů nákazy, což je nejvíce od začátku května.

Ve španělské metropoli a okolních městech zase policie začala kontrolovat lidi, kteří překračují hranice oblastí, které byly částečně uvrženy do karantény, uvádí editorial. Konstatuje, že s počtem 293,76 nakažených na 100 tisíc obyvatel Španělsko předčí Francii (213,8) i Spojené státy (176,62).

S druhou vlnou pandemie bojuje především Izrael, který hlásí 797,19 nakažených na 100 tisíc obyvatel, upozorňuje prestižní deník. Poukazuje, že ačkoliv před židovskými oslavami nového roku Roš ha-šana byla v zemi vyhlášena striktní karanténa, koronavirus se stále nedaří dostat pod kontrolu.

Hlavní lekce pandemie

"Evropští politici se při boji s nárůstem vyhýbají drakonickým karanténám jako v prvních týdnech krize a uchylují se místo toho k cílenějším a tvárnějším odpovědím," píše americký server. Za hlavní lekci pandemie označuje poznání, že vlády dokážou vyhlašovat karantény jen do chvíle, dokud budou mít lidé trpělivost a dokud nebude zásadně omezen jejich ekonomický blahobyt.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostatně na svém twitterovém účtu napsal, že ochrana seniorů nesmí vést k jejich izolaci, a s ohledem na důležitost sociálních a rodinných vazeb vyzdvihl nutnost naučit se s koronavirem žít a správně se mu přizpůsobit, uvádí washingtonský deník. V té souvislosti akcentuje, že odlišností druhé vlny je věkové složení nakažených - jde především o mladší jedince, což znamená nižší smrtnost.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Máme také větší zkušenosti s léčbou koronavirových pacientů, přiznává renomovaný server. Jedním dechem dodává, že dokud nebude k dispozici vakcína či účinný lék - což může být až příští rok, ne-li později -, šíření viru a počty obětí se mohou částečně odvíjet od psychologických bariér typu nošení roušek, používání dezinfekce a dodržování mezilidského odstupu.

Skutečně určující veličinou je ovšem chování lidí, deklaruje Washington Post. Tvrdí, že pokud budeme postupovat společně a činit správné věci, šíření viru se zpomalí, zatímco v opačném případě bude nákaza tvrdě postupovat.

Související

Blaise Metreweli

Už to není jen Ukrajina. Frontová linie je všude a hrozba z Ruska stále sílí, varovala nová šéfka MI6

Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

Více souvisejících

Velká Británie Španělsko Izrael Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 4 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 6 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 8 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

Turek má být při hlasování o důvěře ministrem. Hrad určil termín klíčové schůzky

Poslanec a kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek (Motoristé) se s prezidentem Petrem Pavlem setká v pondělí. Oznámil to Pražský hrad. Turek nadále doufá, že se stane již jmenované vlády premiéra Andreje Babiš (ANO), ačkoliv prezident dává opakovaně najevo své výhrady k jeho osobě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy