Británie hlásí 569 obětí COVID-19 za den, je to rekord. Johnson má stále příznaky

V Británii zemřelo na nemoc COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 569 lidí, čímž byl těsně překonán středeční smutný rekord, kdy úřady ohlásily smrt 563 pacientů v nemocnicích. Celkový počet obětí nákazy tím vystoupal téměř o čtvrtinu na 2921.

Koronavirus se v Británii potvrdil již u 33.718 lidí, napsala s odvoláním na statistiky místního ministerstva zdravotnictví agentura Reuters. Podle vládního zdroje, na který se agentura odvolává, by mohla Británie podle nejpesimističtějšího scénáře mít až 50.000 obětí a úspěchem bude, když jejich počet nepřekročí 20.000.

Británie se řadí mezi nejhůře zasažené země na světě, eviduje nyní největší počet obětí nemoci COVID-19 po Itálii, Španělsku, USA, Francii Číně a Íránu.

Vláda čelí silné kritice kvůli tempu, jakým se u lidí v Británii prověřuje podezření z nákazy koronavirem. Testování co největšího počtu lidí je přitom podle mnoha zdravotnických expertů nejúčinnější metodou pro zastavení šíření nákazy a je také cestou k nastartování ekonomiky, která silně trpí kvůli ochranným opatřením. Ministr Matt Hancock, který se koronavirem rovněž nakazil, dnes v reakci na výtky představil plán, podle nějž by Británie měla brzy získat kapacitu k provedení až 100.000 testů na koronavirus denně.

Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Británii provedeno od začátku pandemie celkem 163.194 testů, zatímco například Německo dokáže otestovat až půl milionu pacientů týdně.

Pokud jde o vývoj počtu úmrtí, nejpesimističtější vládní scénář počítá s 50.000 mrtvými, sdělil Reuters zdroj obeznámený s vládními krizovými debatami. Takový scénář by nastal v případě, že by lidé nedodržovali izolaci, ale země k němu nyní údajně nesměřuje. Podle zdroje projekce ukazují, že nejhorším dnem, pokud jde o nárůst počtu obětí, by měl být 12. duben, na který letos připadá Velikonoční neděle. Nejoptimističtější scénář pak podle zdroje počítá s 20.000 oběťmi.

Ministr Hancock dnes rovněž řekl, že vláda by chtěla vydávat potvrzení o imunitě lidem, u kterých se prokáže rezistence vůči koronaviru. Problém ale je v tom, že výzkum ještě tak daleko nepokročil.

Lidé, kteří už nemocí COVID-19 prošli, mají proti viru, jenž ji způsobuje, protilátky. Není ale jasné, jak dlouho jim taková imunita vydrží. "Pro vědu je příliš brzy, aby do toho mohla vnést jasno. Přeji si, abychom to mohli dělat, ale důvodem, proč nemůžeme, je to, že věda ještě nepokročila tak daleko," poznamenal Hancock k možnému vydávání certifikátů.

Johnson má stále příznaky COVID-19, z izolace chtěl vyjít v pátek

Britský premiér Boris Johnson nadále vykazuje mírné symptomy onemocnění COVID-19, ačkoliv se podle předchozích vyjádření chystal již v pátek vyjít z izolace. Podle agentury Reuters to dnes oznámil jeho mluvčí, který rovněž naznačil, že premiér možná bude muset zůstat v izolaci déle, než původně plánovaných sedm dní. Konečné rozhodnutí učiní úřad premiéra na základě doporučení lékařů a odborníků.

U Johnsona se potvrdila nákaza koronavirem minulý pátek jako u prvního lídra ze skupiny zemí G7. Premiér podstoupil testy poté, co se u něj den předtím objevil suchý kašel a zvýšená teplota. Uchýlil se do izolace ve svém vládním bytě, podle svých vyjádření však stále stojí v čele snah britské vlády o zastavení postupu pandemie.

Johnsonův mluvčí dnes uvedl, že premiér bude nadále usilovat o to, aby opustil izolaci za sedm dní od pozitivního testu, jak doporučují britské zdravotnické úřady. Na otázku novinářů, zda není trvání na vystoupení z karantény i přes pokračující příznaky onemocnění nezodpovědné a proti doporučením lékařů mluvčí odvětil, že se bude premiér striktně řídit radami expertů.

Jelikož britské zdravotnické úřady doporučují dodržovat izolaci po celou dobu trvání symptomů nemoci COVID-19, existuje možnost, že Johnson v pátek karanténu neopustí.

Premiérův záměr držet se v izolaci jen po sedm dní kritizovala již dříve labouristická poslankyně Rosena Allinová-Khanová. Ta Johnsona vyzvala, aby v karanténě zůstal další týden a strávil tam celkem 14 dní, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Z koronaviru se již zotavil britský princ Charles, u nějž se objevily mírné příznaky v druhé polovině března a po pozitivním testu rovněž strávil týden v karanténě. Později však ve videovzkazu řekl, že ačkoli se uzdravil, stále si drží společenský odstup a izoluje se.

Královna Alžběta II. se podle Buckinghamského paláce setkala s Charlesem naposledy před datem, kdy mohl být infekční. S Johnsonem nepřišla do osobního styku již několik týdnů. Tradiční každotýdenní schůzky mezi premiérem a královnou se nyní konají telefonicky.

Ve stejný den jako u Johnsona se nákaza prokázala také u britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Chris Whitty, hlavní poradce vlády pro zdravotnické otázky, si pak naordinoval izolaci poté, co se u něj projevily symptomy nemoci COVID-19. Některé komentáře po pozitivních testech Johnsona a Hancocka zmiňovaly obavu, zda bude kabinet schopný účinně reagovat na koronavirovou krizi, pokud onemocní ještě další členové vlády.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Král Charles III. (Karel III.) Matt Hancock (britský politik) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

před 6 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

před 7 hodinami

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

před 8 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 9 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy