Británie hlásí 569 obětí COVID-19 za den, je to rekord. Johnson má stále příznaky

V Británii zemřelo na nemoc COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 569 lidí, čímž byl těsně překonán středeční smutný rekord, kdy úřady ohlásily smrt 563 pacientů v nemocnicích. Celkový počet obětí nákazy tím vystoupal téměř o čtvrtinu na 2921.

Koronavirus se v Británii potvrdil již u 33.718 lidí, napsala s odvoláním na statistiky místního ministerstva zdravotnictví agentura Reuters. Podle vládního zdroje, na který se agentura odvolává, by mohla Británie podle nejpesimističtějšího scénáře mít až 50.000 obětí a úspěchem bude, když jejich počet nepřekročí 20.000.

Británie se řadí mezi nejhůře zasažené země na světě, eviduje nyní největší počet obětí nemoci COVID-19 po Itálii, Španělsku, USA, Francii Číně a Íránu.

Vláda čelí silné kritice kvůli tempu, jakým se u lidí v Británii prověřuje podezření z nákazy koronavirem. Testování co největšího počtu lidí je přitom podle mnoha zdravotnických expertů nejúčinnější metodou pro zastavení šíření nákazy a je také cestou k nastartování ekonomiky, která silně trpí kvůli ochranným opatřením. Ministr Matt Hancock, který se koronavirem rovněž nakazil, dnes v reakci na výtky představil plán, podle nějž by Británie měla brzy získat kapacitu k provedení až 100.000 testů na koronavirus denně.

Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Británii provedeno od začátku pandemie celkem 163.194 testů, zatímco například Německo dokáže otestovat až půl milionu pacientů týdně.

Pokud jde o vývoj počtu úmrtí, nejpesimističtější vládní scénář počítá s 50.000 mrtvými, sdělil Reuters zdroj obeznámený s vládními krizovými debatami. Takový scénář by nastal v případě, že by lidé nedodržovali izolaci, ale země k němu nyní údajně nesměřuje. Podle zdroje projekce ukazují, že nejhorším dnem, pokud jde o nárůst počtu obětí, by měl být 12. duben, na který letos připadá Velikonoční neděle. Nejoptimističtější scénář pak podle zdroje počítá s 20.000 oběťmi.

Ministr Hancock dnes rovněž řekl, že vláda by chtěla vydávat potvrzení o imunitě lidem, u kterých se prokáže rezistence vůči koronaviru. Problém ale je v tom, že výzkum ještě tak daleko nepokročil.

Lidé, kteří už nemocí COVID-19 prošli, mají proti viru, jenž ji způsobuje, protilátky. Není ale jasné, jak dlouho jim taková imunita vydrží. "Pro vědu je příliš brzy, aby do toho mohla vnést jasno. Přeji si, abychom to mohli dělat, ale důvodem, proč nemůžeme, je to, že věda ještě nepokročila tak daleko," poznamenal Hancock k možnému vydávání certifikátů.

Johnson má stále příznaky COVID-19, z izolace chtěl vyjít v pátek

Britský premiér Boris Johnson nadále vykazuje mírné symptomy onemocnění COVID-19, ačkoliv se podle předchozích vyjádření chystal již v pátek vyjít z izolace. Podle agentury Reuters to dnes oznámil jeho mluvčí, který rovněž naznačil, že premiér možná bude muset zůstat v izolaci déle, než původně plánovaných sedm dní. Konečné rozhodnutí učiní úřad premiéra na základě doporučení lékařů a odborníků.

U Johnsona se potvrdila nákaza koronavirem minulý pátek jako u prvního lídra ze skupiny zemí G7. Premiér podstoupil testy poté, co se u něj den předtím objevil suchý kašel a zvýšená teplota. Uchýlil se do izolace ve svém vládním bytě, podle svých vyjádření však stále stojí v čele snah britské vlády o zastavení postupu pandemie.

Johnsonův mluvčí dnes uvedl, že premiér bude nadále usilovat o to, aby opustil izolaci za sedm dní od pozitivního testu, jak doporučují britské zdravotnické úřady. Na otázku novinářů, zda není trvání na vystoupení z karantény i přes pokračující příznaky onemocnění nezodpovědné a proti doporučením lékařů mluvčí odvětil, že se bude premiér striktně řídit radami expertů.

Jelikož britské zdravotnické úřady doporučují dodržovat izolaci po celou dobu trvání symptomů nemoci COVID-19, existuje možnost, že Johnson v pátek karanténu neopustí.

Premiérův záměr držet se v izolaci jen po sedm dní kritizovala již dříve labouristická poslankyně Rosena Allinová-Khanová. Ta Johnsona vyzvala, aby v karanténě zůstal další týden a strávil tam celkem 14 dní, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Z koronaviru se již zotavil britský princ Charles, u nějž se objevily mírné příznaky v druhé polovině března a po pozitivním testu rovněž strávil týden v karanténě. Později však ve videovzkazu řekl, že ačkoli se uzdravil, stále si drží společenský odstup a izoluje se.

Královna Alžběta II. se podle Buckinghamského paláce setkala s Charlesem naposledy před datem, kdy mohl být infekční. S Johnsonem nepřišla do osobního styku již několik týdnů. Tradiční každotýdenní schůzky mezi premiérem a královnou se nyní konají telefonicky.

Ve stejný den jako u Johnsona se nákaza prokázala také u britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Chris Whitty, hlavní poradce vlády pro zdravotnické otázky, si pak naordinoval izolaci poté, co se u něj projevily symptomy nemoci COVID-19. Některé komentáře po pozitivních testech Johnsona a Hancocka zmiňovaly obavu, zda bude kabinet schopný účinně reagovat na koronavirovou krizi, pokud onemocní ještě další členové vlády.

Související

Boris Johnson

BBC kvůli trapasu zrušila rozhovor s Johnsonem

Britská stanice BBC zrušila plánovaný rozhovor s bývalým premiérem Borisem Johnsonem poté, co moderátorka omylem poslala jeho týmu poznámky s připravenými otázkami. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Král Charles III. (Karel III.) Matt Hancock (britský politik) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy