Británie hlásí 569 obětí COVID-19 za den, je to rekord. Johnson má stále příznaky

V Británii zemřelo na nemoc COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 569 lidí, čímž byl těsně překonán středeční smutný rekord, kdy úřady ohlásily smrt 563 pacientů v nemocnicích. Celkový počet obětí nákazy tím vystoupal téměř o čtvrtinu na 2921.

Koronavirus se v Británii potvrdil již u 33.718 lidí, napsala s odvoláním na statistiky místního ministerstva zdravotnictví agentura Reuters. Podle vládního zdroje, na který se agentura odvolává, by mohla Británie podle nejpesimističtějšího scénáře mít až 50.000 obětí a úspěchem bude, když jejich počet nepřekročí 20.000.

Británie se řadí mezi nejhůře zasažené země na světě, eviduje nyní největší počet obětí nemoci COVID-19 po Itálii, Španělsku, USA, Francii Číně a Íránu.

Vláda čelí silné kritice kvůli tempu, jakým se u lidí v Británii prověřuje podezření z nákazy koronavirem. Testování co největšího počtu lidí je přitom podle mnoha zdravotnických expertů nejúčinnější metodou pro zastavení šíření nákazy a je také cestou k nastartování ekonomiky, která silně trpí kvůli ochranným opatřením. Ministr Matt Hancock, který se koronavirem rovněž nakazil, dnes v reakci na výtky představil plán, podle nějž by Británie měla brzy získat kapacitu k provedení až 100.000 testů na koronavirus denně.

Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Británii provedeno od začátku pandemie celkem 163.194 testů, zatímco například Německo dokáže otestovat až půl milionu pacientů týdně.

Pokud jde o vývoj počtu úmrtí, nejpesimističtější vládní scénář počítá s 50.000 mrtvými, sdělil Reuters zdroj obeznámený s vládními krizovými debatami. Takový scénář by nastal v případě, že by lidé nedodržovali izolaci, ale země k němu nyní údajně nesměřuje. Podle zdroje projekce ukazují, že nejhorším dnem, pokud jde o nárůst počtu obětí, by měl být 12. duben, na který letos připadá Velikonoční neděle. Nejoptimističtější scénář pak podle zdroje počítá s 20.000 oběťmi.

Ministr Hancock dnes rovněž řekl, že vláda by chtěla vydávat potvrzení o imunitě lidem, u kterých se prokáže rezistence vůči koronaviru. Problém ale je v tom, že výzkum ještě tak daleko nepokročil.

Lidé, kteří už nemocí COVID-19 prošli, mají proti viru, jenž ji způsobuje, protilátky. Není ale jasné, jak dlouho jim taková imunita vydrží. "Pro vědu je příliš brzy, aby do toho mohla vnést jasno. Přeji si, abychom to mohli dělat, ale důvodem, proč nemůžeme, je to, že věda ještě nepokročila tak daleko," poznamenal Hancock k možnému vydávání certifikátů.

Johnson má stále příznaky COVID-19, z izolace chtěl vyjít v pátek

Britský premiér Boris Johnson nadále vykazuje mírné symptomy onemocnění COVID-19, ačkoliv se podle předchozích vyjádření chystal již v pátek vyjít z izolace. Podle agentury Reuters to dnes oznámil jeho mluvčí, který rovněž naznačil, že premiér možná bude muset zůstat v izolaci déle, než původně plánovaných sedm dní. Konečné rozhodnutí učiní úřad premiéra na základě doporučení lékařů a odborníků.

U Johnsona se potvrdila nákaza koronavirem minulý pátek jako u prvního lídra ze skupiny zemí G7. Premiér podstoupil testy poté, co se u něj den předtím objevil suchý kašel a zvýšená teplota. Uchýlil se do izolace ve svém vládním bytě, podle svých vyjádření však stále stojí v čele snah britské vlády o zastavení postupu pandemie.

Johnsonův mluvčí dnes uvedl, že premiér bude nadále usilovat o to, aby opustil izolaci za sedm dní od pozitivního testu, jak doporučují britské zdravotnické úřady. Na otázku novinářů, zda není trvání na vystoupení z karantény i přes pokračující příznaky onemocnění nezodpovědné a proti doporučením lékařů mluvčí odvětil, že se bude premiér striktně řídit radami expertů.

Jelikož britské zdravotnické úřady doporučují dodržovat izolaci po celou dobu trvání symptomů nemoci COVID-19, existuje možnost, že Johnson v pátek karanténu neopustí.

Premiérův záměr držet se v izolaci jen po sedm dní kritizovala již dříve labouristická poslankyně Rosena Allinová-Khanová. Ta Johnsona vyzvala, aby v karanténě zůstal další týden a strávil tam celkem 14 dní, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Z koronaviru se již zotavil britský princ Charles, u nějž se objevily mírné příznaky v druhé polovině března a po pozitivním testu rovněž strávil týden v karanténě. Později však ve videovzkazu řekl, že ačkoli se uzdravil, stále si drží společenský odstup a izoluje se.

Královna Alžběta II. se podle Buckinghamského paláce setkala s Charlesem naposledy před datem, kdy mohl být infekční. S Johnsonem nepřišla do osobního styku již několik týdnů. Tradiční každotýdenní schůzky mezi premiérem a královnou se nyní konají telefonicky.

Ve stejný den jako u Johnsona se nákaza prokázala také u britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Chris Whitty, hlavní poradce vlády pro zdravotnické otázky, si pak naordinoval izolaci poté, co se u něj projevily symptomy nemoci COVID-19. Některé komentáře po pozitivních testech Johnsona a Hancocka zmiňovaly obavu, zda bude kabinet schopný účinně reagovat na koronavirovou krizi, pokud onemocní ještě další členové vlády.

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson ,  Velká Británie ,  Král Charles III. (Karel III.) ,  Matt Hancock (britský politik) ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 1 hodinou

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

včera

18. října 2026 21:43

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

18. října 2026 20:28

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy