Británie hlásí 569 obětí COVID-19 za den, je to rekord. Johnson má stále příznaky

V Británii zemřelo na nemoc COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 569 lidí, čímž byl těsně překonán středeční smutný rekord, kdy úřady ohlásily smrt 563 pacientů v nemocnicích. Celkový počet obětí nákazy tím vystoupal téměř o čtvrtinu na 2921.

Koronavirus se v Británii potvrdil již u 33.718 lidí, napsala s odvoláním na statistiky místního ministerstva zdravotnictví agentura Reuters. Podle vládního zdroje, na který se agentura odvolává, by mohla Británie podle nejpesimističtějšího scénáře mít až 50.000 obětí a úspěchem bude, když jejich počet nepřekročí 20.000.

Británie se řadí mezi nejhůře zasažené země na světě, eviduje nyní největší počet obětí nemoci COVID-19 po Itálii, Španělsku, USA, Francii Číně a Íránu.

Vláda čelí silné kritice kvůli tempu, jakým se u lidí v Británii prověřuje podezření z nákazy koronavirem. Testování co největšího počtu lidí je přitom podle mnoha zdravotnických expertů nejúčinnější metodou pro zastavení šíření nákazy a je také cestou k nastartování ekonomiky, která silně trpí kvůli ochranným opatřením. Ministr Matt Hancock, který se koronavirem rovněž nakazil, dnes v reakci na výtky představil plán, podle nějž by Británie měla brzy získat kapacitu k provedení až 100.000 testů na koronavirus denně.

Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Británii provedeno od začátku pandemie celkem 163.194 testů, zatímco například Německo dokáže otestovat až půl milionu pacientů týdně.

Pokud jde o vývoj počtu úmrtí, nejpesimističtější vládní scénář počítá s 50.000 mrtvými, sdělil Reuters zdroj obeznámený s vládními krizovými debatami. Takový scénář by nastal v případě, že by lidé nedodržovali izolaci, ale země k němu nyní údajně nesměřuje. Podle zdroje projekce ukazují, že nejhorším dnem, pokud jde o nárůst počtu obětí, by měl být 12. duben, na který letos připadá Velikonoční neděle. Nejoptimističtější scénář pak podle zdroje počítá s 20.000 oběťmi.

Ministr Hancock dnes rovněž řekl, že vláda by chtěla vydávat potvrzení o imunitě lidem, u kterých se prokáže rezistence vůči koronaviru. Problém ale je v tom, že výzkum ještě tak daleko nepokročil.

Lidé, kteří už nemocí COVID-19 prošli, mají proti viru, jenž ji způsobuje, protilátky. Není ale jasné, jak dlouho jim taková imunita vydrží. "Pro vědu je příliš brzy, aby do toho mohla vnést jasno. Přeji si, abychom to mohli dělat, ale důvodem, proč nemůžeme, je to, že věda ještě nepokročila tak daleko," poznamenal Hancock k možnému vydávání certifikátů.

Johnson má stále příznaky COVID-19, z izolace chtěl vyjít v pátek

Britský premiér Boris Johnson nadále vykazuje mírné symptomy onemocnění COVID-19, ačkoliv se podle předchozích vyjádření chystal již v pátek vyjít z izolace. Podle agentury Reuters to dnes oznámil jeho mluvčí, který rovněž naznačil, že premiér možná bude muset zůstat v izolaci déle, než původně plánovaných sedm dní. Konečné rozhodnutí učiní úřad premiéra na základě doporučení lékařů a odborníků.

U Johnsona se potvrdila nákaza koronavirem minulý pátek jako u prvního lídra ze skupiny zemí G7. Premiér podstoupil testy poté, co se u něj den předtím objevil suchý kašel a zvýšená teplota. Uchýlil se do izolace ve svém vládním bytě, podle svých vyjádření však stále stojí v čele snah britské vlády o zastavení postupu pandemie.

Johnsonův mluvčí dnes uvedl, že premiér bude nadále usilovat o to, aby opustil izolaci za sedm dní od pozitivního testu, jak doporučují britské zdravotnické úřady. Na otázku novinářů, zda není trvání na vystoupení z karantény i přes pokračující příznaky onemocnění nezodpovědné a proti doporučením lékařů mluvčí odvětil, že se bude premiér striktně řídit radami expertů.

Jelikož britské zdravotnické úřady doporučují dodržovat izolaci po celou dobu trvání symptomů nemoci COVID-19, existuje možnost, že Johnson v pátek karanténu neopustí.

Premiérův záměr držet se v izolaci jen po sedm dní kritizovala již dříve labouristická poslankyně Rosena Allinová-Khanová. Ta Johnsona vyzvala, aby v karanténě zůstal další týden a strávil tam celkem 14 dní, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Z koronaviru se již zotavil britský princ Charles, u nějž se objevily mírné příznaky v druhé polovině března a po pozitivním testu rovněž strávil týden v karanténě. Později však ve videovzkazu řekl, že ačkoli se uzdravil, stále si drží společenský odstup a izoluje se.

Královna Alžběta II. se podle Buckinghamského paláce setkala s Charlesem naposledy před datem, kdy mohl být infekční. S Johnsonem nepřišla do osobního styku již několik týdnů. Tradiční každotýdenní schůzky mezi premiérem a královnou se nyní konají telefonicky.

Ve stejný den jako u Johnsona se nákaza prokázala také u britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Chris Whitty, hlavní poradce vlády pro zdravotnické otázky, si pak naordinoval izolaci poté, co se u něj projevily symptomy nemoci COVID-19. Některé komentáře po pozitivních testech Johnsona a Hancocka zmiňovaly obavu, zda bude kabinet schopný účinně reagovat na koronavirovou krizi, pokud onemocní ještě další členové vlády.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Král Charles III. (Karel III.) Matt Hancock (britský politik) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

před 5 hodinami

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

před 6 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

před 6 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

před 7 hodinami

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

před 10 hodinami

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

před 11 hodinami

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Policie odhalila pravdu o Čechovi v ruské armádě. Muž žádá o pomoc

Česká diplomacie od května řeší případ českého občana, který vstoupil do ruské armády, ale posléze se začal dožadovat pomoci od rodné země. Nyní se objevily novinky. Policie předala úřadům informaci, že muž by měl v Česku zamířit do vězení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy