Britský premiér Boris Johnson odmítl možnost, že by odstoupil

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci dvou svých ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, dnes odmítl možnost, že by odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat.

"Toto je přesně doba, kdy byste očekávali, že vláda neodejde a bude pokračovat v práci," řekl dnes Johnson podle agentury Reuters britským poslancům. Připomněl, že ekonomika čelí těžkým časům kvůli ruské válce na Ukrajině. Prohlásil také, že jeho vláda provádí "největší snížení daní za desetiletí".

Johnson čelil dnes tvrdé kritice například od šéfa labouristů Keira Starmera. Ian Blackford ze Skotské národní strany (SNP) se Johnsona ptal, "kolik ještě ministrů musí odejít, aby (ministerský předseda) vzal pero a podepsal rezignaci".

K demisi dnes znovu vybídl Johnsona i konzervativní poslanec a exministr pro brexit David Davis. "Před šesti měsíci jsem vyzval premiéra k rezignaci, protože už tehdy bylo jasné, že jeho vládnutí vytváří řadu problémů, které paralyzují vládu. Dnes ho žádám, aby udělal čestný krok a aby dal přednost národním zájmům před zájmy vlastními," řekl v parlamentu Davis.

Britského premiéra opouští další spolupracovníci, sílí volání po jeho rezignaci

Johnson po úterní rezignaci dvou ministrů vlády čelí rostoucímu tlaku a opouštějí ho další vládní úředníci. Za posledních 24 hodin z Johnsonovy širší vlády odešlo více než 32 britských poslanců, uvedla agentura Reuters. Dnes oznámili demisi mimo jiné ministerský náměstek pro rodinu Will Quince, náměstek pro bydlení Stuart Andrew, státní tajemník pro školství Robin Walker a konzervativní poslankyně a tajemnice ministerstva dopravy Laura Trottová. Nový ministr financí Nadhim Zahawi, který dnes představil své priority v úřadu, vyzval k jednotě Konzervativní strany a na dotaz novinářů o možných předčasných volbách řekl, že to je na premiérovi.

"Mohu jen říct svým kolegům, že lidé nevolí rozdělený tým. Musíme stát při sobě," řekl Zahawi rozhlasové stanici BBC 4 po rezignaci Quinceho. Ohledně možných předčasných voleb řekl předtím stanici LBC, že takové rozhodnutí je věcí premiéra. Zahawi dnes představil priority svého úřadu a za nejdůležitější označil snížení inflace a rozpočtovou zodpovědnost.

Johnson, který dnes v parlamentu odmítl možnost vlastní demise, má sice podle britských médií stále podporu vysoce postavených ministrů, včetně ministra obrany Bena Wallace a šéfky diplomacie Liz Trussové, opouští ho ale další nižší kabinetní úředníci. Johnsonovi klesá i podpora voličů. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž dnes informoval server Politico, si 69 procent voličů myslí, že by Johnson měl rezignovat. To je o 11 procentních bodů více než před měsícem.

Bývalý ministr zdravotnictví Sajid Javid, který na protest proti Johnsonovi rezignoval v úterý, dnes vyzval další kolegy, aby rovněž odstoupili ze svých funkcí. V určitém okamžiku je podle něj třeba dojít k závěru, že už toho bylo dost. "A ten okamžik nastal právě teď," řekl Javid ve ztichlém parlamentu, kde mu naslouchal právě i premiér. Johnsonovo vedení podle exministra poškodí pověst strany do budoucna.

Svou rezignaci dnes oznámil i Stuart Andrew, který byl náměstkem ministra pro bydlení. Jak uvedl, odchází "se zármutkem". Dodal, že vždy ctil loajalitu a jednotu pokud jde o konzervativní stranu, nicméně nyní musel svůj postoj přehodnotit. "Někdy nastává chvíle, kdy se musíte zaměřit na svou vlastní osobní integritu, a tato chvíle nastala právě teď," napsal na twitteru. "Vzhledem k dění v posledních dnech jsem neměl jinou možnost, než odstoupit," dodal.

Po svém vystoupení v parlamentu se dnes Johnson odebral čelit otázkám do jednoho z parlamentních výborů, ve kterém sedí nejvýše postavení poslanci. Média mezitím informovala, že premiéra chce k rezignaci vyzvat i několik kabinetních ministrů. Má mezi nimi být mimo jiné Nadhim Zahawi, který se stal ministrem financí teprve v úterý. Delegaci podle BBC povede ministr dopravy Grant Shapps. Johnson tyto spekulace odmítl komentovat.

Televize Sky News dnes zveřejnila už i odhady výsledků případných předčasných voleb. Podle nich by nyní vyhrála Labouristická strana, která by získala kolem 300 poslanců, zatímco konzervativci by dostali asi 245 mandátů. O křeslo ve sněmovně by podle tohoto odhadu přišel i Johnson.

Už tento měsíc by se podle serveru Politico mohly konat volby vedení konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922, které by mohlo prosadit dřívější stranické hlasování o důvěře Johnsonovi. Za současných pravidel se může konat nejdříve po 12 měsících, přičemž poslední se uskutečnilo začátkem června. V něm Johnson obstál, když získal podporu 211 poslanců, proti jich bylo 148.

Od červnového stranického hlasování ale v Konzervativní straně dál roste nespokojenost. Zatím poslední kritiku si Johnson vysloužil poté, co 30. června kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů rezignoval Christopher Pincher, náměstek hlavního whipa, což je poslanec dohlížející, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů . Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Po vypuknutí této kauzy premiér nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že na případ zapomněl, a Johnson za pochybení omluvil.

Důvěru ve vlastní straně Johnson u mnohých ztratil kvůli skandálu zvanému Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v koronavirovém lockdownu. Kvůli této kauze čelí Johson i vyšetřování imunitního výboru, zda lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila koronavirová opatření. Závěry vyšetřování se podle serveru Politico očekávají na podzim.

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy