NÁZOR - Zhruba jednou za 10 let NATO prezentuje svůj strategický koncept, který formuluje výzvy nové éry, připomíná Heather Conleyová v komentáři pro server CNN. Analytička z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia upozorňuje, že od konce studené války má Severoatlantická aliance problém shodnout se na definici hrozeb, což se ještě prohlubuje za situace, kdy má organizace téměř 30 členů.
Zoufale nutné strategické propojení
Poslední koncept schválilo NATO v roce 2010, tedy před anexí Krymu Ruskem a nástupem Si Ťin-pchinga do prezidentského křesla v Číně, poukazuje odbornice. Dodává, že sestavování dokumentu je náročný proces a výsledek zpravidla neuspokojí žádný z členských států, ale existuje i odlišný přístup, který by mohl skupince strategických plánovačů pod generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem poskytnout příležitost k překonání této politicky a vojensky výbušné éry.
Část členů aliance se zdráhá odpovědět na nepříliš lichotivý popis NATO z úst francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hovořil o její "mozkové smrti", zahájením procesu, který by přiznal, že organizace má politické problémy a ty je třeba řešit, uvádí Conleyová. Doporučuje, aby takový proces začal seřazením hrozeb, které by mimo jiné odpovědělo na otázku, zda má NATO bojovat s terorismem a povstalci v Afghánistánu, bránit se ruské agresi, odrazovat Čínu od snahy o technologickou nadvládu, nebo nic z toho.
Politická a vojenská dimenze NATO zoufale potřebuje strategické propojení, něco jako verzi slavné zprávy Budoucí úkoly aliance pro 21. století, konstatuje analytička. Kritizuje, že 70. let po založení aliance se mezi politiky členských států vede diskuze, která se zdánlivě vyvíjí, ale je pořád stejná, což platí především o podvratné roli Francie.
Schůzky politiků NATO byly dlouhá desetiletí především doménou těch, kteří se zabývají mezinárodní bezpečností a obranou, upozorňuje expertka. Podotýká, že obsáhlá alianční prohlášení nebyla zrovna materiálem pro zvučné titulky, ale spíše důležitou směrnicí pro činitele NATO a vládní představitele členských států určující běžný chod aliance.
"Nedávno jsme vstoupili do nové éry, kde politické ohňostroje kvůli NATO a jeho dobru jsou na prvních stránkách novin," pokračuje Conleyová. Dodává, že ty sice vyzdvihují rostoucí rozpor mezi politickou a vojenskou rolí NATO, ale zároveň zastiňují skutečnost, že aliance již zažila horší dramata.
Obětovaný dialog
NATO v minulosti zažilo skutečné a hluboké politické rozdělení, které mnohdy plynulo z historicky silné vůle francouzských politiků vést evropskou obranu bez zapojení Spojených států, konstatuje analytička. Konstatuje, že Macronovo veřejné zpochybňování aliance není nic ve srovnáním s rozhodnutím jeho předchůdce Charlese de Gaullea z roku 1966, které vyčlenilo francouzské ozbrojené síly z vojenských struktur NATO a vedlo k přesídlení centrály organizace do Bruselu.
Francie sice zůstala v politických strukturách aliance a hlásila se ke kolektivní obraně na základu článku 5, přesto byl tento krok ve své době pro NATO drtivou ránou, upozorňuje Conleyová. Doplňuje, že země se nakonec do vojenských struktur vrátila v roce 2009.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."V roce 1966, stejně jako dnes, rostla frustrace Paříže z toho, že geopolitická rozhodnutí, která považovala za klíčová pro francouzské strategické zájmy, jsou činěna jinými," pokračuje odbornice. Soudí, Macrona k prohlášení o "mozkové smrti" zjevně vedl neustálý důraz kladený americkým prezidentem Donaldem Trumpem na obranné výdaje členských států a jeho nedávné nekoordinované rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie, stejně jako turecké rozhodnutí o vojenském zásahu v této zemi.
Francie není zajisté jediná země, která je z NATO politicky frustrovaná a působí rozvratně, deklaruje analytička. Za stejně rozvratné členy označuje Turecko a Spojené státy, ale upozorňuje, že energické a mnohdy prudké debaty umožňují alianci fungovat - ačkoliv z nich představitelé organizace nemají velkou radost - a objevují se v momentech transformace mezinárodního prostředí, k níž dochází i nyní.
Šokující francouzské rozhodnutí z roku 1966 mohlo signalizovat začátek konce NATO, což se ale nestalo a o pouhý rok později aliance vydala závěry expertní komise pod vedením belgického ministra zahraničí Pierra Harmela, přičemž tato Harmelova zpráva - známá pod názvem Budoucí úkoly aliance - přemostila rostoucí propast mezi koncepty budování silnější obrany v Evropě proti sovětské hrozbě a otevření se dialogu s Moskvou a uvolnění.
Zpráva především ujistila, že NATO má dvě dimenze, politickou a vojenskou, a stala se strategickým rámcem aliance až do konce studené války, vysvětluje Conleyová. Připomíná, že NATO často volá po obnově svého politického rozměru, jak učinilo například v londýnské deklaraci z roku 1990, která byla vydána pouhých osm měsíců po pádu berlínské zdi, momentu velkých příslibů a změn, které přiživovaly nejistotu o budoucnosti aliance.
NATO od jiných aliancí vždy odlišoval politický dialog, deklaruje analytička. Konstatuje, že hloubka a kvalita tohoto dialogu byla naneštěstí obětována na oltář zachování jednoty NATO za každou cenu.
Související
Seberte důchodcům, dejte to na armádu. Rutte přišel s plánem, kde vzít peníze na obranu
Macron reaguje na Trumpův návrat do Bílého domu. Obrátil se na evropské partnery
NATO , Emmanuel Macron , Francie
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry přišel k penězům. Britové zjistili, jak ho odškodní mediální dům
včera
RECENZE: Beast Games od největšího youtubera světa jsou obludnou ukázkou tuposti
včera
Pololetní prázdniny se některým dětem protáhnou. Jsou už za týden
včera
Noční požár v Brandýse nad Labem. Platil druhý stupeň poplachu
včera
Extrémní počasí zasáhne Evropu. Meteorologové vydali nejvyšší stupeň varování
včera
Vlny pro Česko dalšího Oscara nezískají. Nominaci na cenu nezískaly
včera
"Invaze nelegálních imigrantů." Trump zavřel hranici, posílá na ni armádu
včera
Peskov zareagoval na Trumpovy výhrůžky, pokud Moskva neukončí válku na Ukrajině
včera
Svět se od Trumpovy minulé vlády změnil. Proč už se dnes nebouří proti jeho výstřelkům?
včera
Krajně pravicovou AfD řeší policie. Migrantům poslala falešné letenky domů
včera
Pane Trumpe, jděte do p*****. Dánský politik kvůli Grónsku poslal do Bílého domu drsný vzkaz
včera
Sněmovní šetření střelby na FF UK je u konce. ANO se závěry komise nesouhlasí
včera
Fico i Pellegrini mluví o hrozbě převratu na Slovensku. Šimečkou vedená opozice se brání
včera
Další policejní zásah ve škole. Strážci zákona vyjížděli do Černošic
včera
Trump chce zvrátit Obamovo rozhodnutí. Naráží ale i u republikánů
včera
USA končí s Pařížskou dohodou. Co to znamená pro počasí i pro svět?
včera
Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?
včera
Tajný Běloruský program odhalen. Dokumenty ukázaly, jak se Lukašenko snaží rozložit EU
včera
Válka na Ukrajině v číslech: Pravda o padlých Severokorejcích. Pchjongjang má plán
včera
Záhada ztraceného Trumpa: Proč se od voleb až do inaugurace schovával?
Zdá se, že Donald Trump se od voleb až do inaugurace objevil na veřejnosti jen zřídka, což ostře kontrastuje s jeho aktivní kampaní, během níž absolvoval až čtyři vystoupení denně. Od té doby uplynulo 76 dní, během kterých byl viděn pouze při několika příležitostech.
Zdroj: Libor Novák