Bylo i hůř? Analytička popsala drtivou ránu pro NATO a možný začátek konce

NÁZOR - Zhruba jednou za 10 let NATO prezentuje svůj strategický koncept, který formuluje výzvy nové éry, připomíná Heather Conleyová v komentáři pro server CNN. Analytička z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia upozorňuje, že od konce studené války má Severoatlantická aliance problém shodnout se na definici hrozeb, což se ještě prohlubuje za situace, kdy má organizace téměř 30 členů.

Zoufale nutné strategické propojení

Poslední koncept schválilo NATO v roce 2010, tedy před anexí Krymu Ruskem a nástupem Si Ťin-pchinga do prezidentského křesla v Číně, poukazuje odbornice. Dodává, že sestavování dokumentu je náročný proces a výsledek zpravidla neuspokojí žádný z členských států, ale existuje i odlišný přístup, který by mohl skupince strategických plánovačů pod generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem poskytnout příležitost k překonání této politicky a vojensky výbušné éry.

Část členů aliance se zdráhá odpovědět na nepříliš lichotivý popis NATO z úst francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hovořil o její "mozkové smrti", zahájením procesu, který by přiznal, že organizace má politické problémy a ty je třeba řešit, uvádí Conleyová. Doporučuje, aby takový proces začal seřazením hrozeb, které by mimo jiné odpovědělo na otázku, zda má NATO bojovat s terorismem a povstalci v Afghánistánu, bránit se ruské agresi, odrazovat Čínu od snahy o technologickou nadvládu, nebo nic z toho.

Politická a vojenská dimenze NATO zoufale potřebuje strategické propojení, něco jako verzi slavné zprávy Budoucí úkoly aliance pro 21. století, konstatuje analytička. Kritizuje, že 70. let po založení aliance se mezi politiky členských států vede diskuze, která se zdánlivě vyvíjí, ale je pořád stejná, což platí především o podvratné roli Francie.

Schůzky politiků NATO byly dlouhá desetiletí především doménou těch, kteří se zabývají mezinárodní bezpečností a obranou, upozorňuje expertka. Podotýká, že obsáhlá alianční prohlášení nebyla zrovna materiálem pro zvučné titulky, ale spíše důležitou směrnicí pro činitele NATO a vládní představitele členských států určující běžný chod aliance.

"Nedávno jsme vstoupili do nové éry, kde politické ohňostroje kvůli NATO a jeho dobru jsou na prvních stránkách novin," pokračuje Conleyová. Dodává, že ty sice vyzdvihují rostoucí rozpor mezi politickou a vojenskou rolí NATO, ale zároveň zastiňují skutečnost, že aliance již zažila horší dramata.

Obětovaný dialog

NATO v minulosti zažilo skutečné a hluboké politické rozdělení, které mnohdy plynulo z historicky silné vůle francouzských politiků vést evropskou obranu bez zapojení Spojených států, konstatuje analytička. Konstatuje, že Macronovo veřejné zpochybňování aliance není nic ve srovnáním s rozhodnutím jeho předchůdce Charlese de Gaullea z roku 1966, které vyčlenilo francouzské ozbrojené síly z vojenských struktur NATO a vedlo k přesídlení centrály organizace do Bruselu.

Francie sice zůstala v politických strukturách aliance a hlásila se ke kolektivní obraně na základu článku 5, přesto byl tento krok ve své době pro NATO drtivou ránou, upozorňuje Conleyová. Doplňuje, že země se nakonec do vojenských struktur vrátila v roce 2009.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"V roce 1966, stejně jako dnes, rostla frustrace Paříže z toho, že geopolitická rozhodnutí, která považovala za klíčová pro francouzské strategické zájmy, jsou činěna jinými," pokračuje odbornice. Soudí, Macrona k prohlášení o "mozkové smrti" zjevně vedl neustálý důraz kladený americkým prezidentem Donaldem Trumpem na obranné výdaje členských států a jeho nedávné nekoordinované rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie, stejně jako turecké rozhodnutí o vojenském zásahu v této zemi.

Francie není zajisté jediná země, která je z NATO politicky frustrovaná a působí rozvratně, deklaruje analytička. Za stejně rozvratné členy označuje Turecko a Spojené státy, ale upozorňuje, že energické a mnohdy prudké debaty umožňují alianci fungovat - ačkoliv z nich představitelé organizace nemají velkou radost - a objevují se v momentech transformace mezinárodního prostředí, k níž dochází i nyní.  

Šokující francouzské rozhodnutí z roku 1966 mohlo signalizovat začátek konce NATO, což se ale nestalo a o pouhý rok později aliance vydala závěry expertní komise pod vedením belgického ministra zahraničí Pierra Harmela, přičemž tato Harmelova zpráva - známá pod názvem Budoucí úkoly aliance - přemostila rostoucí propast mezi koncepty budování silnější obrany v Evropě proti sovětské hrozbě a otevření se dialogu s Moskvou a uvolnění.

Zpráva především ujistila, že NATO má dvě dimenze, politickou a vojenskou, a stala se strategickým rámcem aliance až do konce studené války, vysvětluje Conleyová. Připomíná, že NATO často volá po obnově svého politického rozměru, jak učinilo například v londýnské deklaraci z roku 1990, která byla vydána pouhých osm měsíců po pádu berlínské zdi, momentu velkých příslibů a změn, které přiživovaly nejistotu o budoucnosti aliance.

NATO od jiných aliancí vždy odlišoval politický dialog, deklaruje analytička. Konstatuje, že hloubka a kvalita tohoto dialogu byla naneštěstí obětována na oltář zachování jednoty NATO za každou cenu.

Související

Více souvisejících

NATO Emmanuel Macron Francie

Aktuálně se děje

včera

včera

Beast Games

RECENZE: Beast Games od největšího youtubera světa jsou obludnou ukázkou tuposti

Amazon Prime rozjel svou dle statistik dosud nejsledovanější reality show vůbec. Zdrojem úspěchu je nejsledovanější youtuber posledních let s přezdívkou MrBeast, který v pořadu Beast Games pořádá produkčně robustní soutěže pro stovky lidí. Úspěšný koncept převzatý z jeho tvorby na YouTube naráží na hranice formátu a odhaluje svou vyprázdněnost.

včera

včera

včera

včera

Martin Hofmann ve filmu Vlny.

Vlny pro Česko dalšího Oscara nezískají. Nominaci na cenu nezískaly

Český uchazeč o Oscara pro nejlepší zahraniční film, snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla, se z užšího výběru 15 kandidátů nedokázal dostat mezi pětici nominovaných. Vyplývá to ze seznamu nominací, které ve čtvrtek zveřejnila americká Akademie filmového umění a věd. 

včera

U.S. ARMY

"Invaze nelegálních imigrantů." Trump zavřel hranici, posílá na ni armádu

Pentagon oznámil nasazení nejméně 1 500 aktivních příslušníků americké armády na jižní hranici Spojených států s cílem posílit bezpečnost a podpořit leteckou přepravu migrantů. Toto rozhodnutí je prvním krokem v širším plánu rozšířit vojenskou přítomnost na hranici na tisíce dalších vojáků, v návaznosti na exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil využití armády k omezení nelegální migrace.

včera

včera

Donald Trump

Svět se od Trumpovy minulé vlády změnil. Proč už se dnes nebouří proti jeho výstřelkům?

V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Inaugurační projev Donalda Trumpa

USA končí s Pařížskou dohodou. Co to znamená pro počasí i pro svět?

Bývalý prezident Donald Trump v pondělí nařídil Spojeným státům znovu vystoupit z Pařížské klimatické dohody z roku 2015, čímž okamžitě izoloval zemi od globálního úsilí zabránit katastrofickému oteplování planety. Tento krok, který přichází na počátku jeho druhého funkčního období, odstartoval novou éru agresivní politiky zaměřené na demontáž opatření přijatých během administrativy Joea Bidena.

včera

Keir Starmer (labouristi)

Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?

Evropské státy intenzivně debatují o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, které by měly dohlížet na dodržování případně sjednaného příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Názory jednotlivých zemí se však výrazně rozcházejí. Zatímco Rusko tuto myšlenku kategoricky odmítá, Ukrajina naopak volá po rozsáhlejší a silnější přítomnosti takových jednotek.

včera

Alexandr Lukašenko

Tajný Běloruský program odhalen. Dokumenty ukázaly, jak se Lukašenko snaží rozložit EU

Běloruský režim pod vedením Alexandra Lukašenka podle nových odhalení záměrně podporuje ilegální migraci do Evropské unie jako formu hybridní války. Dokumenty, odposlechy a svědectví bývalých i současných členů běloruských bezpečnostních složek podle serveru Politico ukazují, jak Minsk organizovaně usnadňuje příjezdy migrantů do země a jejich následný přesun na hranice EU.

včera

včera

Záhada ztraceného Trumpa: Proč se od voleb až do inaugurace schovával?

Zdá se, že Donald Trump se od voleb až do inaugurace objevil na veřejnosti jen zřídka, což ostře kontrastuje s jeho aktivní kampaní, během níž absolvoval až čtyři vystoupení denně. Od té doby uplynulo 76 dní, během kterých byl viděn pouze při několika příležitostech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy