Tajný Běloruský program odhalen. Dokumenty ukázaly, jak se Lukašenko snaží rozložit EU

Běloruský režim pod vedením Alexandra Lukašenka podle nových odhalení záměrně podporuje ilegální migraci do Evropské unie jako formu hybridní války. Dokumenty, odposlechy a svědectví bývalých i současných členů běloruských bezpečnostních složek podle serveru Politico ukazují, jak Minsk organizovaně usnadňuje příjezdy migrantů do země a jejich následný přesun na hranice EU.

Program, který začal na jaře roku 2021, byl reakcí na sankce Evropské unie po tvrdém potlačení protestů proti Lukašenkovu znovuzvolení ve volbách, jež mezinárodní společenství označilo za zmanipulované. Lukašenko se snaží destabilizovat EU tím, že využívá migrační krizi k vytváření politického napětí mezi členskými státy.

Odposlechy ukazují, že běloruské úřady migranty aktivně povzbuzovaly k tomu, aby pokračovali do Evropy. „Ministr dal jasné pokyny – nemáme se o tyto migranty starat. Pokud zmizí, je to v pořádku, dokud se neusadí zde,“ řekl v jednom z odposlechů vysoce postavený úředník ministerstva vnitra Mikhail Bedunkevič.

Podle dostupných informací byly migranti do Běloruska lákáni prostřednictvím turistických balíčků. Reklamy umístěné v zemích jako Irák nabízely zájezdy do Běloruska s příslibem snadného přechodu do EU. Ceny těchto balíčků se pohybovaly mezi 6 000 a 15 000 dolary, přičemž zahrnovaly víza, letenky a ubytování v hotelech spravovaných vládou.

Místo turistických aktivit, jako byly lovy či návštěvy lázeňských center, migranti často pokračovali na hranice s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Tyto aktivity organizovaly státem kontrolované cestovní kanceláře, které úzce spolupracovaly s běloruskými bezpečnostními složkami.

Od jara do podzimu roku 2021 se taktika běloruských úřadů změnila. Zpočátku režim pouze „přivíral oči“ nad ilegální migrací. Migranti chycení na hranicích byli vraceni do hotelů, kde byli pod dohledem a bez možnosti opustit své pokoje. „Mám jejich pasy i telefony. Jsou pod zámkem, dostávají jen jídlo,“ uvedl v jednom z odposlechů představitel jedné z cestovních agentur.

Postupně však běloruské úřady začaly migranty nejen tolerovat, ale přímo organizovaně směrovat na hranice EU. Podle svědectví současných pohraničníků byly vybrané jednotky pověřeny doprovodem migrantů k hraničním přechodům. Ti byli vybaveni žebříky, nůžkami na ploty a teplým oblečením, aby byli připraveni na překonání bariér.

Migranti byli často rozděleni do menších skupin a dostávali pokyny, jak se vyhnout odhalení. Pokud byla jejich první pokus o překročení hranice neúspěšný, vraceli se do lesa a čekali na další pokyny. Tato strategie zahrnovala i vytvoření falešných únikových cest, které měly odvést pozornost pohraničních stráží.

Během léta a podzimu 2021 se situace na hranicích stala napjatou. Polsko, Litva a Lotyšsko začaly posilovat svou obranu a obviňovaly Bělorusko z organizování migrační krize. Na hranicích zemřelo nejméně 120 migrantů, a objevila se obvinění z nelegálních „pushbacků“ ze strany evropských pohraničních stráží.

Podle neziskové organizace Human Constanta byli migranti, kteří se pokusili vrátit zpět do Běloruska, zadržováni a často čelili násilí ze strany běloruských úřadů. Jeden z pohraničníků popsal, že migranty, kteří se pokusili vrátit, „táhli zpátky na hranici a bili“.

Odhalené dokumenty také ukazují, že běloruské cestovní agentury spolupracovaly přímo s úřady. Interceptované hovory potvrzují, že například státní agentura Tsentrkurort a soukromá společnost Oskartour úzce koordinovaly vydávání víz a přepravu migrantů.

Když v červnu 2021 začala západní média upozorňovat na přítomnost velkého počtu migrantů v Bělorusku, Lukašenkův režim změnil taktiku. Cestovní agentury začaly vystupovat jako soukromé subjekty, aby skryly svou přímou vazbu na vládu.

Navzdory mezinárodní kritice program pokračuje i dnes, i když v menším měřítku. Podle jednoho z pohraničníků nyní režim sází na „kvalitu nad kvantitou“. Migranti jsou pečlivě vybíráni a jejich pohyb do EU je organizován ještě efektivněji.

Každý politický výrok z EU, který kritizuje Lukašenkův režim, vede podle svědectví k okamžitému zvýšení migrační aktivity na příslušné hranici. „Migranti musí být pod kontrolou, aby se nerozprchli po celé zemi,“ uvedl další pohraničník.

Lukašenko opakovaně popírá, že by migraci zneužíval jako politický nástroj. „Pokud mě obviňujete, že jim pomáhám, předložte důkazy,“ prohlásil v roce 2021. Zjištění POLITICO však naznačují, že běloruský režim tento nástroj hybridní války záměrně a promyšleně používá.

Dokud bude EU uplatňovat tvrdý postoj vůči běloruskému režimu, program podle všeho nezanikne. Naopak, zdá se, že Lukašenko jej považuje za efektivní způsob, jak si vynutit pozornost a reakce evropských lídrů.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy