Část ruské elity považuje invazi za katastrofální chybu, zpochybňuje rozhodnutí Putina

Řady kritiků na vrcholu moci zůstávají omezené, nacházejí se na vysokých postech ve vládě a státních podnicích, vyplývá z vyjádření deseti lidí, kteří si nepřáli zveřejnit své jméno kvůli obavám z odplaty. Putin se stále více spoléhá na zužující se okruh svých nekompromisních poradců a odmítá pokusy ostatních představitelů varovat ho před ochromujícími ekonomickými a politickými náklady, píše agentura. Některé zdroje agentury uvedly, že stále více sdílejí obavy zástupců amerických zpravodajských služeb, že by se Putin mohl uchýlit k omezenému použití jaderných zbraní, pokud by čelil neúspěchu v tažení, které považuje za svou historickou misi.

Podpora Putinovy války zůstává podle Bloombergu mezi většinou ruské elity hluboká, přičemž mnozí zasvěcenci na veřejnosti i v soukromí přijímají kremelský narativ, že konflikt se Západem je nevyhnutelný a že ekonomika se přizpůsobí rozsáhlým sankcím uvaleným USA a jejich spojenci. Rovněž podpora veřejnosti zůstává silná, jelikož počáteční šok a rozvrat způsobený sankcemi ustoupil v Rusku bizarní stabilitě.

Zároveň však stále více vysoce postavených lidí začíná věřit, že Putinovo odhodlání pokračovat v invazi odsoudí Rusko k dlouholeté izolaci a zvýšenému napětí, které ochromí jeho ekonomiku, ohrozí bezpečnost a oslabí globální vliv země. Několik magnátů učinilo zastřená prohlášení, v nichž zpochybnili strategii Kremlu, ale mnoho mocných hráčů se příliš obává stále tvrdšího potlačování disentu, než aby obavy vyjádřili veřejně, píše Bloomberg.

Podle nezávislého experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova roste frustrace z dosavadního neúspěchu invaze také v tajné službě FSB. Podle lidí obeznámených se situací v ní někteří očekávali, že boje nebudou trvat déle než několik týdnů.

Některé lidi prý překvapila rychlost a rozsah reakce USA a jejich spojenců, kdy sankce zmrazily polovinu rezerv ruské centrální banky ve výši 640 miliard dolarů (14,4 bilionu korun), zahraniční společnosti se vzdaly desítky let trvajících investic a takřka přes noc ukončily v zemi činnost, a také neustále se rozšiřující vojenská podpora poskytovaná Kyjevu. Podle lidí obeznámených se situací se vysocí úředníci snažili prezidentovi vysvětlit, že ekonomický dopad sankcí bude zničující a vymaže dvě desetiletí růstu a vyšší životní úrovně, které Putin zajistil během své vlády.

Prezident tato varování smetl ze stolu s tím, že Rusko sice zaplatí obrovskou cenu, ale Západ mu nedal jinou možnost než válku, tvrdí zdroje Bloombergu. Šéf Kremlu si je prý nadále jistý, že za ním veřejnost stojí a že Rusové jsou připraveni snášet roky obětování se pro jeho vizi národní velikosti. Putin je údajně odhodlán pokračovat v boji, i když Kreml musel omezit své ambice a z rychlého a rozsáhlého převzetí velké části Ukrajiny se uchýlil k vyčerpávající bitvě o Donbas na východě. Panuje názor, že pokud by se Rusko spokojilo s něčím menším, učinilo by ho to beznadějně zranitelným a slabým vůči hrozbě, kterou vidí ze strany USA a jejich spojenců.

Podle dvou zdrojů se okruh Putinových poradců a kontaktů od zahájení invaze z už tak omezené skupiny zastánců tvrdé linie ještě více zúžil. Rozhodnutí o útoku přijal Putin a hrstka "jestřábů" včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, píše Bloomberg.

Omezené informace podle lidí obeznámených se situací přispěly k tomu, že se Kreml v prvních dnech ofenzívy přepočítal a vsadil na širší podporu ukrajinských vojáků a úředníků a na rychlejší vojenský postup. Ruský vůdce také podcenil svůj ukrajinský protějšek, když ho zpočátku vnímal jako slabého, píše agentura, která zároveň poznamenala, že mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zatím nereagoval na žádost o komentář na tento článek.