Co chystá Putin? To nejzajímavější teprve přijde, domnívá se analytik

NÁZOR - Po nečekaném oznámení ústavních změn v Rusku a rezignaci vlády, se rychle šíří rétorická otázka, zda putinismus skončí spolu s prezidentem Vladimirem Putinem, poukazuje Andrej Kolesnikov. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center situaci rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Otec národa

Putin dal 15. ledna v projevu o stavu země jasně najevo, že nikam neodchází, následné rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva a jeho vlády navzdory, a rychle jmenoval do čela nového kabinetu málo známého technokrata Michaila Mišustina, uvádí analytik. Věří, že Putinova poznámka o tom, že ústavní postavení a role dosud nepříliš významné a neživotaschopné státní rady se může změnit, znamená jediné: Putin si pro sebe chystá novou pozici v rámci této struktury.  

Pokud bude role státní rady posílena, Putin by mohl zaujmou pozici vůdce země a hlavy tohoto orgánu, který by měl podobné postavení jako paralelně existující prezidentský úřad a vláda, naznačuje Kolesnikov. Nastiňuje možný obraz. "Putin jako hlava státní rady a otec národa, Medveděv coby prezident, a po předčasných volbách uspořádaných po schválení ústavních reforem veřejností v referendu technokrat - Mišustin - jako premiér."

Medveděv již prokázal svou loajalitu vůči Putinovi a respektování hierarchie, když si v letech 2008-2012 vyměnil s Putinem role a umožnil mu překonat ústavní limit dvou po sobě jdoucích funkčních období, upozorňuje odborník. Soudí, že v nové roli zástupce šéfa bezpečnostní rady nebude Medveděv ve skutečnosti zástupcem tajemníka Nikolaje Patruševa, ale jejího předsedy, Putina.

To znamená, že Medveděv se stal fakticky viceprezidentem, což je dobrý mezistupeň pro to, aby se opětovně stal hlavou státu, míní expert. Spekuluje, že Meveděv a Putin mohou dokonce uzavřít gentlemanskou dohodu, že první jmenovaný bude viněn za všechny nezdary, zatímco druhému budou přičítány všechny úspěchy.

"Koneckonců, nespokojenost se společenskoekonomickými podmínkami v zemi stoupá a v nadcházejících čtyřech letech, před dalšími prezidentskými volbami v roce 2024, může rapidně růst," píše Kolesnikov. Přiznává však, že nyní jde pochopitelně o hypotézu, protože Putin nesdělil žádné detaily, ačkoliv je evidentní, že rozhodně nehodlá být pouze dosluhujícím prezidentem.

Skutečná revoluce

Návrhem, aby premiéra v budoucnu schvaloval parlament, Putin usměrňuje hněv veřejnosti na budoucího prezidenta, premiéra a předsedu parlamentu, jelikož oni nově ponesou odpovědnost za jmenování vládních ministrů a tím pádem i za jejich neúspěchy, domnívá se analytik. Dodává, že návrh reformy také ukazuje jak utopická je možnost, že Putin do čela vlády navrhne někoho s liberálními názory, například bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Oznámení, že novým premiérem bude bývalý šéf daňového úřadu Mišustin, bylo nečekané a nepřekvapivé zároveň, tvrdí odborník.Vysvětluje, že Mišustin je ideální Putinem zaštítěný kandidát, protože daňový úřad má vřelé vztahy s bezpečnostními složkami a s jeho pomocí jsou řešeny mnohé problémy, například spory mezi byznysmeny, navíc je digitalizovaný a považovaný za jednu z mála hladce fungujících státních struktur.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mišustinova volba byla ovšem kontraproduktivní, protože Putin vybral člověka, kterého nikdo nečekal, upozorňuje analytik. Doplňuje, že lidé sice čekali technokrata, ale spíše někoho jako bývalého vicepremiéra zodpovědného za digitalizaci Maxima Akimova. Mišustin zkrátka nebyl "na radaru" a nyní má s Putinovou pomocí vytvořit zemi, která bude připomínat zmíněný daňový úřad - plnou hlášení a inspekcí, bezpečnostních pracovníků a tam, kde je to potřebné, plně digitalizovanou.

Přesto Putinem předložené ústavní reformy označuje Kolesnikov za skutečně důležité, už jen kvůli tomu, že mají ruskou ústavu, a také ruské represivní zákony, nadřadit mezinárodnímu právu.

"Jde o narušení běžné hierarchie, kde má mezinárodní právo vždy přednost před národním právem, což znamená, že Rusko může ignorovat jakýkoliv aspekt mezinárodního práva," upozorňuje odborník. Dodává, že v důsledku tak nebude možné v Rusku vymáhat dodržování verdiktů Evropského soudu pro lidská práva a ruští opoziční aktivisté se budou moci do Štrasburku dovolávat třeba donekonečna, ale ruská justice bude tvrdit, že tyto verdikty nejsou v souladu s domácím právem.

Tak radikální změny v ruském justičním systému jsou skutečnou právní revolucí, varuje Kolesnikov. Obává se, že jde o pouhý začátek a čeká nás mnoho intrik, a to již při sestavování nové vlády a následně při uplatňování Medveděvovy autority či referendu o ústavní reformě. "To nejzajímavější teprve přijde," soudí expert.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Dmitrij Medveděv Michail Mišustin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 50 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy