Co chystá Putin? To nejzajímavější teprve přijde, domnívá se analytik

NÁZOR - Po nečekaném oznámení ústavních změn v Rusku a rezignaci vlády, se rychle šíří rétorická otázka, zda putinismus skončí spolu s prezidentem Vladimirem Putinem, poukazuje Andrej Kolesnikov. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center situaci rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Otec národa

Putin dal 15. ledna v projevu o stavu země jasně najevo, že nikam neodchází, následné rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva a jeho vlády navzdory, a rychle jmenoval do čela nového kabinetu málo známého technokrata Michaila Mišustina, uvádí analytik. Věří, že Putinova poznámka o tom, že ústavní postavení a role dosud nepříliš významné a neživotaschopné státní rady se může změnit, znamená jediné: Putin si pro sebe chystá novou pozici v rámci této struktury.  

Pokud bude role státní rady posílena, Putin by mohl zaujmou pozici vůdce země a hlavy tohoto orgánu, který by měl podobné postavení jako paralelně existující prezidentský úřad a vláda, naznačuje Kolesnikov. Nastiňuje možný obraz. "Putin jako hlava státní rady a otec národa, Medveděv coby prezident, a po předčasných volbách uspořádaných po schválení ústavních reforem veřejností v referendu technokrat - Mišustin - jako premiér."

Medveděv již prokázal svou loajalitu vůči Putinovi a respektování hierarchie, když si v letech 2008-2012 vyměnil s Putinem role a umožnil mu překonat ústavní limit dvou po sobě jdoucích funkčních období, upozorňuje odborník. Soudí, že v nové roli zástupce šéfa bezpečnostní rady nebude Medveděv ve skutečnosti zástupcem tajemníka Nikolaje Patruševa, ale jejího předsedy, Putina.

To znamená, že Medveděv se stal fakticky viceprezidentem, což je dobrý mezistupeň pro to, aby se opětovně stal hlavou státu, míní expert. Spekuluje, že Meveděv a Putin mohou dokonce uzavřít gentlemanskou dohodu, že první jmenovaný bude viněn za všechny nezdary, zatímco druhému budou přičítány všechny úspěchy.

"Koneckonců, nespokojenost se společenskoekonomickými podmínkami v zemi stoupá a v nadcházejících čtyřech letech, před dalšími prezidentskými volbami v roce 2024, může rapidně růst," píše Kolesnikov. Přiznává však, že nyní jde pochopitelně o hypotézu, protože Putin nesdělil žádné detaily, ačkoliv je evidentní, že rozhodně nehodlá být pouze dosluhujícím prezidentem.

Skutečná revoluce

Návrhem, aby premiéra v budoucnu schvaloval parlament, Putin usměrňuje hněv veřejnosti na budoucího prezidenta, premiéra a předsedu parlamentu, jelikož oni nově ponesou odpovědnost za jmenování vládních ministrů a tím pádem i za jejich neúspěchy, domnívá se analytik. Dodává, že návrh reformy také ukazuje jak utopická je možnost, že Putin do čela vlády navrhne někoho s liberálními názory, například bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Oznámení, že novým premiérem bude bývalý šéf daňového úřadu Mišustin, bylo nečekané a nepřekvapivé zároveň, tvrdí odborník.Vysvětluje, že Mišustin je ideální Putinem zaštítěný kandidát, protože daňový úřad má vřelé vztahy s bezpečnostními složkami a s jeho pomocí jsou řešeny mnohé problémy, například spory mezi byznysmeny, navíc je digitalizovaný a považovaný za jednu z mála hladce fungujících státních struktur.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mišustinova volba byla ovšem kontraproduktivní, protože Putin vybral člověka, kterého nikdo nečekal, upozorňuje analytik. Doplňuje, že lidé sice čekali technokrata, ale spíše někoho jako bývalého vicepremiéra zodpovědného za digitalizaci Maxima Akimova. Mišustin zkrátka nebyl "na radaru" a nyní má s Putinovou pomocí vytvořit zemi, která bude připomínat zmíněný daňový úřad - plnou hlášení a inspekcí, bezpečnostních pracovníků a tam, kde je to potřebné, plně digitalizovanou.

Přesto Putinem předložené ústavní reformy označuje Kolesnikov za skutečně důležité, už jen kvůli tomu, že mají ruskou ústavu, a také ruské represivní zákony, nadřadit mezinárodnímu právu.

"Jde o narušení běžné hierarchie, kde má mezinárodní právo vždy přednost před národním právem, což znamená, že Rusko může ignorovat jakýkoliv aspekt mezinárodního práva," upozorňuje odborník. Dodává, že v důsledku tak nebude možné v Rusku vymáhat dodržování verdiktů Evropského soudu pro lidská práva a ruští opoziční aktivisté se budou moci do Štrasburku dovolávat třeba donekonečna, ale ruská justice bude tvrdit, že tyto verdikty nejsou v souladu s domácím právem.

Tak radikální změny v ruském justičním systému jsou skutečnou právní revolucí, varuje Kolesnikov. Obává se, že jde o pouhý začátek a čeká nás mnoho intrik, a to již při sestavování nové vlády a následně při uplatňování Medveděvovy autority či referendu o ústavní reformě. "To nejzajímavější teprve přijde," soudí expert.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Dmitrij Medveděv Michail Mišustin

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 15 minutami

před 48 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy