Co chystá Putin? To nejzajímavější teprve přijde, domnívá se analytik

NÁZOR - Po nečekaném oznámení ústavních změn v Rusku a rezignaci vlády, se rychle šíří rétorická otázka, zda putinismus skončí spolu s prezidentem Vladimirem Putinem, poukazuje Andrej Kolesnikov. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center situaci rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Otec národa

Putin dal 15. ledna v projevu o stavu země jasně najevo, že nikam neodchází, následné rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva a jeho vlády navzdory, a rychle jmenoval do čela nového kabinetu málo známého technokrata Michaila Mišustina, uvádí analytik. Věří, že Putinova poznámka o tom, že ústavní postavení a role dosud nepříliš významné a neživotaschopné státní rady se může změnit, znamená jediné: Putin si pro sebe chystá novou pozici v rámci této struktury.  

Pokud bude role státní rady posílena, Putin by mohl zaujmou pozici vůdce země a hlavy tohoto orgánu, který by měl podobné postavení jako paralelně existující prezidentský úřad a vláda, naznačuje Kolesnikov. Nastiňuje možný obraz. "Putin jako hlava státní rady a otec národa, Medveděv coby prezident, a po předčasných volbách uspořádaných po schválení ústavních reforem veřejností v referendu technokrat - Mišustin - jako premiér."

Medveděv již prokázal svou loajalitu vůči Putinovi a respektování hierarchie, když si v letech 2008-2012 vyměnil s Putinem role a umožnil mu překonat ústavní limit dvou po sobě jdoucích funkčních období, upozorňuje odborník. Soudí, že v nové roli zástupce šéfa bezpečnostní rady nebude Medveděv ve skutečnosti zástupcem tajemníka Nikolaje Patruševa, ale jejího předsedy, Putina.

To znamená, že Medveděv se stal fakticky viceprezidentem, což je dobrý mezistupeň pro to, aby se opětovně stal hlavou státu, míní expert. Spekuluje, že Meveděv a Putin mohou dokonce uzavřít gentlemanskou dohodu, že první jmenovaný bude viněn za všechny nezdary, zatímco druhému budou přičítány všechny úspěchy.

"Koneckonců, nespokojenost se společenskoekonomickými podmínkami v zemi stoupá a v nadcházejících čtyřech letech, před dalšími prezidentskými volbami v roce 2024, může rapidně růst," píše Kolesnikov. Přiznává však, že nyní jde pochopitelně o hypotézu, protože Putin nesdělil žádné detaily, ačkoliv je evidentní, že rozhodně nehodlá být pouze dosluhujícím prezidentem.

Skutečná revoluce

Návrhem, aby premiéra v budoucnu schvaloval parlament, Putin usměrňuje hněv veřejnosti na budoucího prezidenta, premiéra a předsedu parlamentu, jelikož oni nově ponesou odpovědnost za jmenování vládních ministrů a tím pádem i za jejich neúspěchy, domnívá se analytik. Dodává, že návrh reformy také ukazuje jak utopická je možnost, že Putin do čela vlády navrhne někoho s liberálními názory, například bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Oznámení, že novým premiérem bude bývalý šéf daňového úřadu Mišustin, bylo nečekané a nepřekvapivé zároveň, tvrdí odborník.Vysvětluje, že Mišustin je ideální Putinem zaštítěný kandidát, protože daňový úřad má vřelé vztahy s bezpečnostními složkami a s jeho pomocí jsou řešeny mnohé problémy, například spory mezi byznysmeny, navíc je digitalizovaný a považovaný za jednu z mála hladce fungujících státních struktur.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mišustinova volba byla ovšem kontraproduktivní, protože Putin vybral člověka, kterého nikdo nečekal, upozorňuje analytik. Doplňuje, že lidé sice čekali technokrata, ale spíše někoho jako bývalého vicepremiéra zodpovědného za digitalizaci Maxima Akimova. Mišustin zkrátka nebyl "na radaru" a nyní má s Putinovou pomocí vytvořit zemi, která bude připomínat zmíněný daňový úřad - plnou hlášení a inspekcí, bezpečnostních pracovníků a tam, kde je to potřebné, plně digitalizovanou.

Přesto Putinem předložené ústavní reformy označuje Kolesnikov za skutečně důležité, už jen kvůli tomu, že mají ruskou ústavu, a také ruské represivní zákony, nadřadit mezinárodnímu právu.

"Jde o narušení běžné hierarchie, kde má mezinárodní právo vždy přednost před národním právem, což znamená, že Rusko může ignorovat jakýkoliv aspekt mezinárodního práva," upozorňuje odborník. Dodává, že v důsledku tak nebude možné v Rusku vymáhat dodržování verdiktů Evropského soudu pro lidská práva a ruští opoziční aktivisté se budou moci do Štrasburku dovolávat třeba donekonečna, ale ruská justice bude tvrdit, že tyto verdikty nejsou v souladu s domácím právem.

Tak radikální změny v ruském justičním systému jsou skutečnou právní revolucí, varuje Kolesnikov. Obává se, že jde o pouhý začátek a čeká nás mnoho intrik, a to již při sestavování nové vlády a následně při uplatňování Medveděvovy autority či referendu o ústavní reformě. "To nejzajímavější teprve přijde," soudí expert.

Související

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.
Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Dmitrij Medveděv Michail Mišustin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

před 3 hodinami

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 12 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 16 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy