Co chystá Putin? To nejzajímavější teprve přijde, domnívá se analytik

Otec národa

Putin dal 15. ledna v projevu o stavu země jasně najevo, že nikam neodchází, následné rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva a jeho vlády navzdory, a rychle jmenoval do čela nového kabinetu málo známého technokrata Michaila Mišustina, uvádí analytik. Věří, že Putinova poznámka o tom, že ústavní postavení a role dosud nepříliš významné a neživotaschopné státní rady se může změnit, znamená jediné: Putin si pro sebe chystá novou pozici v rámci této struktury.  

Pokud bude role státní rady posílena, Putin by mohl zaujmou pozici vůdce země a hlavy tohoto orgánu, který by měl podobné postavení jako paralelně existující prezidentský úřad a vláda, naznačuje Kolesnikov. Nastiňuje možný obraz. "Putin jako hlava státní rady a otec národa, Medveděv coby prezident, a po předčasných volbách uspořádaných po schválení ústavních reforem veřejností v referendu technokrat - Mišustin - jako premiér."

Medveděv již prokázal svou loajalitu vůči Putinovi a respektování hierarchie, když si v letech 2008-2012 vyměnil s Putinem role a umožnil mu překonat ústavní limit dvou po sobě jdoucích funkčních období, upozorňuje odborník. Soudí, že v nové roli zástupce šéfa bezpečnostní rady nebude Medveděv ve skutečnosti zástupcem tajemníka Nikolaje Patruševa, ale jejího předsedy, Putina.

To znamená, že Medveděv se stal fakticky viceprezidentem, což je dobrý mezistupeň pro to, aby se opětovně stal hlavou státu, míní expert. Spekuluje, že Meveděv a Putin mohou dokonce uzavřít gentlemanskou dohodu, že první jmenovaný bude viněn za všechny nezdary, zatímco druhému budou přičítány všechny úspěchy.

"Koneckonců, nespokojenost se společenskoekonomickými podmínkami v zemi stoupá a v nadcházejících čtyřech letech, před dalšími prezidentskými volbami v roce 2024, může rapidně růst," píše Kolesnikov. Přiznává však, že nyní jde pochopitelně o hypotézu, protože Putin nesdělil žádné detaily, ačkoliv je evidentní, že rozhodně nehodlá být pouze dosluhujícím prezidentem.

Skutečná revoluce

Návrhem, aby premiéra v budoucnu schvaloval parlament, Putin usměrňuje hněv veřejnosti na budoucího prezidenta, premiéra a předsedu parlamentu, jelikož oni nově ponesou odpovědnost za jmenování vládních ministrů a tím pádem i za jejich neúspěchy, domnívá se analytik. Dodává, že návrh reformy také ukazuje jak utopická je možnost, že Putin do čela vlády navrhne někoho s liberálními názory, například bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Oznámení, že novým premiérem bude bývalý šéf daňového úřadu Mišustin, bylo nečekané a nepřekvapivé zároveň, tvrdí odborník.Vysvětluje, že Mišustin je ideální Putinem zaštítěný kandidát, protože daňový úřad má vřelé vztahy s bezpečnostními složkami a s jeho pomocí jsou řešeny mnohé problémy, například spory mezi byznysmeny, navíc je digitalizovaný a považovaný za jednu z mála hladce fungujících státních struktur.     

Mišustinova volba byla ovšem kontraproduktivní, protože Putin vybral člověka, kterého nikdo nečekal, upozorňuje analytik. Doplňuje, že lidé sice čekali technokrata, ale spíše někoho jako bývalého vicepremiéra zodpovědného za digitalizaci Maxima Akimova. Mišustin zkrátka nebyl "na radaru" a nyní má s Putinovou pomocí vytvořit zemi, která bude připomínat zmíněný daňový úřad - plnou hlášení a inspekcí, bezpečnostních pracovníků a tam, kde je to potřebné, plně digitalizovanou.

Přesto Putinem předložené ústavní reformy označuje Kolesnikov za skutečně důležité, už jen kvůli tomu, že mají ruskou ústavu, a také ruské represivní zákony, nadřadit mezinárodnímu právu.

"Jde o narušení běžné hierarchie, kde má mezinárodní právo vždy přednost před národním právem, což znamená, že Rusko může ignorovat jakýkoliv aspekt mezinárodního práva," upozorňuje odborník. Dodává, že v důsledku tak nebude možné v Rusku vymáhat dodržování verdiktů Evropského soudu pro lidská práva a ruští opoziční aktivisté se budou moci do Štrasburku dovolávat třeba donekonečna, ale ruská justice bude tvrdit, že tyto verdikty nejsou v souladu s domácím právem.

Tak radikální změny v ruském justičním systému jsou skutečnou právní revolucí, varuje Kolesnikov. Obává se, že jde o pouhý začátek a čeká nás mnoho intrik, a to již při sestavování nové vlády a následně při uplatňování Medveděvovy autority či referendu o ústavní reformě. "To nejzajímavější teprve přijde," soudí expert.