Co chystá Putin? To nejzajímavější teprve přijde, domnívá se analytik

NÁZOR - Po nečekaném oznámení ústavních změn v Rusku a rezignaci vlády, se rychle šíří rétorická otázka, zda putinismus skončí spolu s prezidentem Vladimirem Putinem, poukazuje Andrej Kolesnikov. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center situaci rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Otec národa

Putin dal 15. ledna v projevu o stavu země jasně najevo, že nikam neodchází, následné rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva a jeho vlády navzdory, a rychle jmenoval do čela nového kabinetu málo známého technokrata Michaila Mišustina, uvádí analytik. Věří, že Putinova poznámka o tom, že ústavní postavení a role dosud nepříliš významné a neživotaschopné státní rady se může změnit, znamená jediné: Putin si pro sebe chystá novou pozici v rámci této struktury.  

Pokud bude role státní rady posílena, Putin by mohl zaujmou pozici vůdce země a hlavy tohoto orgánu, který by měl podobné postavení jako paralelně existující prezidentský úřad a vláda, naznačuje Kolesnikov. Nastiňuje možný obraz. "Putin jako hlava státní rady a otec národa, Medveděv coby prezident, a po předčasných volbách uspořádaných po schválení ústavních reforem veřejností v referendu technokrat - Mišustin - jako premiér."

Medveděv již prokázal svou loajalitu vůči Putinovi a respektování hierarchie, když si v letech 2008-2012 vyměnil s Putinem role a umožnil mu překonat ústavní limit dvou po sobě jdoucích funkčních období, upozorňuje odborník. Soudí, že v nové roli zástupce šéfa bezpečnostní rady nebude Medveděv ve skutečnosti zástupcem tajemníka Nikolaje Patruševa, ale jejího předsedy, Putina.

To znamená, že Medveděv se stal fakticky viceprezidentem, což je dobrý mezistupeň pro to, aby se opětovně stal hlavou státu, míní expert. Spekuluje, že Meveděv a Putin mohou dokonce uzavřít gentlemanskou dohodu, že první jmenovaný bude viněn za všechny nezdary, zatímco druhému budou přičítány všechny úspěchy.

"Koneckonců, nespokojenost se společenskoekonomickými podmínkami v zemi stoupá a v nadcházejících čtyřech letech, před dalšími prezidentskými volbami v roce 2024, může rapidně růst," píše Kolesnikov. Přiznává však, že nyní jde pochopitelně o hypotézu, protože Putin nesdělil žádné detaily, ačkoliv je evidentní, že rozhodně nehodlá být pouze dosluhujícím prezidentem.

Skutečná revoluce

Návrhem, aby premiéra v budoucnu schvaloval parlament, Putin usměrňuje hněv veřejnosti na budoucího prezidenta, premiéra a předsedu parlamentu, jelikož oni nově ponesou odpovědnost za jmenování vládních ministrů a tím pádem i za jejich neúspěchy, domnívá se analytik. Dodává, že návrh reformy také ukazuje jak utopická je možnost, že Putin do čela vlády navrhne někoho s liberálními názory, například bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Oznámení, že novým premiérem bude bývalý šéf daňového úřadu Mišustin, bylo nečekané a nepřekvapivé zároveň, tvrdí odborník.Vysvětluje, že Mišustin je ideální Putinem zaštítěný kandidát, protože daňový úřad má vřelé vztahy s bezpečnostními složkami a s jeho pomocí jsou řešeny mnohé problémy, například spory mezi byznysmeny, navíc je digitalizovaný a považovaný za jednu z mála hladce fungujících státních struktur.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mišustinova volba byla ovšem kontraproduktivní, protože Putin vybral člověka, kterého nikdo nečekal, upozorňuje analytik. Doplňuje, že lidé sice čekali technokrata, ale spíše někoho jako bývalého vicepremiéra zodpovědného za digitalizaci Maxima Akimova. Mišustin zkrátka nebyl "na radaru" a nyní má s Putinovou pomocí vytvořit zemi, která bude připomínat zmíněný daňový úřad - plnou hlášení a inspekcí, bezpečnostních pracovníků a tam, kde je to potřebné, plně digitalizovanou.

Přesto Putinem předložené ústavní reformy označuje Kolesnikov za skutečně důležité, už jen kvůli tomu, že mají ruskou ústavu, a také ruské represivní zákony, nadřadit mezinárodnímu právu.

"Jde o narušení běžné hierarchie, kde má mezinárodní právo vždy přednost před národním právem, což znamená, že Rusko může ignorovat jakýkoliv aspekt mezinárodního práva," upozorňuje odborník. Dodává, že v důsledku tak nebude možné v Rusku vymáhat dodržování verdiktů Evropského soudu pro lidská práva a ruští opoziční aktivisté se budou moci do Štrasburku dovolávat třeba donekonečna, ale ruská justice bude tvrdit, že tyto verdikty nejsou v souladu s domácím právem.

Tak radikální změny v ruském justičním systému jsou skutečnou právní revolucí, varuje Kolesnikov. Obává se, že jde o pouhý začátek a čeká nás mnoho intrik, a to již při sestavování nové vlády a následně při uplatňování Medveděvovy autority či referendu o ústavní reformě. "To nejzajímavější teprve přijde," soudí expert.

Související

Petr Pavel, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

Více souvisejících

Rusko ,  Vladimír Putin ,  Dmitrij Medveděv ,  Michail Mišustin

Aktuálně se děje

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno včera

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

včera

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

včera

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

včera

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

včera

Aktualizováno 27. října 2026 22:05

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

27. října 2026 20:36

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

27. října 2026 19:18

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

27. října 2026 18:03

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

27. října 2026 16:47

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy