Co přinese koronavirus Rusku? Politolog naznačil, čeho se bojí v Kremlu

Rusové budou vyvozovat závěry

Epidemie koronaviru se stává velkým testem pro všechny vlády a ruské úřady musejí v přímém přenosu pomyslně soutěžit se zbytkem světa, jelikož informační zdroje jsou stále poměrně otevřené, tvrdí politolog. Poukazuje, že se na ně již valí kritika, že dlouho váhaly s evakuací ruských občanů z čínského Wu-chanu a přijetím adekvátních domácích opatření.

"Jak epidemie eskaluje, srovnání s dalšími zeměmi je nevyhnutelné; lidé se dívají a budou vyvozovat závěry," pokračuje expert. Dodává, že Moskva ale balancuje na tenkém laně v přístupu k Pekingu a především šokující uzavření společné, 4.300 km dlouhé  hranice ruskými úřady a jejich snaha testovat čínské turisty v Moskvě na koronavirus vyvolaly zuřivé protesty čínské ambasády.

Poté, co se Rusko fyzicky izolovalo a čínští návštěvníci odjeli, začala Moskva velebit čínskou reakci na koronavirus a přidala se na stranu Pekingu v jeho zpravodajské válce s Washingtonem, když šířila čínské tvrzení, že vir je americkou biologickou zbraní, která má zastavit vzestup Číny, uvádí Trenin. Doplňuje, že prezidentové Vladimir Putin a Si Ťin-pching navíc po telefonu odsouhlasili bližší spolupráci svých zemí v lékařském výzkumu.

Rusko se ale muselo odříznout i od dalších sousedů a z iniciativy Moskvy došlo k obnovení hraničních kontrol v rámci formální unie s Běloruskem, když Minsk odmítl uzavřít hranice pro čínské návštěvníky a další potenciálně infikované cizince, připomíná politolog. Podotýká, že ruský krok vyprovokoval běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka ke kritice Moskvy za přehnaná opatření.

Poté, co Ukrajina zavřela kompletně své hranice, Rusko pozastavilo železniční spojení mezi oběma zeměmi, čímž přerušilo poslední fungující dopravní cestu, konstatuje Trenin. Dodává, že své hranice s Ruskem naopak uzavřela Gruzie a ruské úřady nakonec zakázaly vstup většině cizinců do země.

Biden v Bílém domě i propad cen ropy  

"Dalším destabilizujícím vedlejším produktem kornavirové epidemie jsou sílící pochyby o výhledu amerického prezidenta Donalda Trumpa na znovuzvolení," píše odborník. Vysvětluje, že před úderem viru většina ruských analytiků předvídala Trumpovo vítězství, což by byl z pohledu Kremlu povzbudivý výsledek, jelikož stávajícího šéfa Bílého domu považuje za přijatelného protihráče.

Nyní je ale výsledek voleb považován za otevřený a existuje možnost, že v Bílém domě usedne bývalý americký viceprezident Joe Biden, upozorňuje Trenin. Soudí, že pokud by se tak stalo, posílilo by to nejistotu v americko-ruských vztazích.

Další velkou obava Ruska pramení z razantního propadu cen ropy a pádu ruského rublu, zdůrazňuje politolog. Podotýká, že na pozadí celkově pochmurného ekonomického výhledu poslal krach dohody o úrovni těžby ropy mezi Moskvou a státy OPEC ceny nejníže od roku 2003, a přestože Rusko nahromadilo značné rezervy a může mírnit dopad na svůj rozpočet, ambiciózní projekty v mnoha oblastech, například zdravotnictví, se dostanou pod tlak.

"Nehledě na to Kreml považuje některé dopady epidemie za potvrzení správnosti svého světonázoru," pokračuje politolog. Poukazuje, že křehkost globalizace je podtrhována tím, že mezinárodní společenství se stále více fragmentuje a liberální řád ustupuje, přičemž na globální scéně se jako klíčoví hráči opět prezentují jednotlivé státy, zatímco instituce typu Světová zdravotnická organizace jsou odsunuty do role pouhých statistiků a EU se ocitá v pozici pasažéra, zatímco kormidla se chopily vlády členských zemí.  

Světové demokracie přitom podle politologa krizi nezvládají lépe než nedemokratické státy a úsilí zemí s větší schopností mobilizace, například Číny, Jižní Koreje či Japonska, se ukazuje jako efektivnější než v případě zemí s volnější společenskou organizovaností, například Spojených států či evropských zemí, které musejí spoléhat na jiné a zároveň čelí obnoveným hraničním překážkám.

Především se ale obnažily slabé stránky EU a prakticky všechny známé případy nákazy v Rusku pocházejí z Evropy, uvádí Trenin. Dodává, že nedostatečnou ucelenou reakci Bruselu a obnovu hraničních kontrol mezi členskými státy považuje Moskva za důkaz, že EU se nedokáže vypořádat s výzvami moderní doby.

Kreml může současné události interpretovat jako potvrzení modrosti soběstačného přístupu v globalizovaném světě, který je hnán sobeckými zájmy jednotlivých zemí, míní odborník. Tvrdí, že Rusko je nyní na ekonomickou krizi připraveno lépe než v letech 2008 a 2014, jelikož má větší měnové rezervy, nižší zahraniční dluh a je méně odkázáno na dovoz potravin a dalšího zboží.

"Tato krize je však v Rusku stále v počátečních fázích," upozorňuje politolog. Konstatuje, že všechny složky státní správy si budou muset počínat velmi dobře, aby podpořily kremelské nároky na moc v blížícím se referendu o ústavních změnách, parlamentních volbách příští rok a prezidentských volbách v roce 2024.