Co ukázal koronavirus o Rusku a Putinovi? Profesor má jasno

NÁZOR – Poté, co vypukla pandemie nového koronaviru, se ruský prezident Vladimir Putin pokusil využít této krize k posílení své pověsti silného vládce a Ruska coby efektivního státu, konstatuje profesor politologie Michael McFaul v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký velvyslanec v Rusku dodává, že Putin se zpočátku chlubil, že jeho země unikla nejhoršímu a naznačoval, že tento úspěch je důkazem jeho nesmlouvavé politiky.

Silný vůdce, silný stát

Ruská státní média vychvalují ruský úspěch a zároveň se pasou na amerických selháních, uvádí McFaul. Poukazuje, že Kreml s fanfárami prohlašuje, že má více než dostatečné kapacity, aby poskytoval humanitární pomoc, a to i Spojeným státům, přičemž jsou medializována přistání ruských letounů na amerických letištích.

Později se ukázalo, že humanitární pomoc nebyla darem, ale zakoupeným zbožím, navíc americké úřady nedávno vrátily Rusku desítky plicních ventilátorů, konkrétně podobných modelů, jaké jsou spojovány s několika smrtícími požáry v moskevských a petrohradských nemocnicích, upozorňuje profesor. Dodává, že příběh o schopnostech silného ruského státu je přesto v centru Putinova obrazu silného vůdce.

„Od doby, kdy se stal v roce 2000 prezidentem, Putin slibuje rozhodné vedení jednoho muže, které neomezují parlament, média, oligarchové nebo občanská společnost, a rekonstrukci ruského státu, který se v 90. letech zhroutil,“ píše bývalý diplomat. Připomíná, že na počátku své vlády Putin implicitně žádal ruské občany, aby přijali společenskou smlouvu – za rekonstrukci státu a ekonomický růst se měli vzdát demokratických institucí a lidských práv a poskytnout Putinovi velké pravomoci.

Image silného vůdce a Ruska coby silného státu hraje klíčovou roli v Putinově mystice doma i v zahraničí, deklaruje politolog. Konstatuje, že Putin se stal ztělesněním státu - v ruském jazyce tento model vystihuje slovo gosudarstvennik –, a proto nedávné ruské neúspěchy v zadržování koronaviru ohrožují samotného Putina i jeho autokracii.

Rusko má hned po Spojených státech největší počet nakažených a mnozí navíc chovají podezření, že čísla podhodnocuje, především míru smrtnosti, poukazuje McFaul. Skutečnost je podle něj taková, že Putinovi se za 20 let služby ruskému lidu nepodařilo vybudovat efektivní stát.

Prezident vynaložil enormní prostředky na modernizaci ruského jaderného arzenálu, posílení tajných služeb, armády a bezpečnostních složek či olympijská sportoviště, ale výrazně méně investoval do silnic, škol a nemocnic, především mimo hlavní město, konstatuje politolog. Domnívá se, že covid-19 nyní tyto přehmaty v budování státu odhaluje.

Posílení represí je nejpravděpodobnější

„Putin osobně také během krize nevystoupil. Celé dny se neukázal, přesunul rozhodovací odpovědnost na gubernátory,“ pokračuje bývalý velvyslanec. Doplňuje, že Putin působí, jako by se odstřihl od svých vladařských povinností a během pandemie o ně neměl zájem.

Pozitivní test na koronavirus měli navíc ministři kultury a rozvoje, zatímco Putinův mluvčí Dmitrij Peskov a premiér Michail Mišustin skončili dokonce v nemocnici, poukazuje McFaul. To podle něj neukazuje obraz síly a Rusové si to uvědomují.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je těžké určit aktuální míru důvěry Rusů v úřady – už jen z důvodu, že většina výzkumných center je loajální vůči režimu –, ale i tak se ukazuje, že Putinova podpora klesla v dubnu na nejnižší úroveň od roku 1999, podotýká politolog. Doplňuje, že prezidenta podporuje 59 % obyvatel a jen 27 % z nich věří, že Putin dokáže vyřešit důležité problémy.

Začínají se projevovat i rozpory mezi federálními a místními úřady, například mezi moskevským starostou a federální vládou, stejně jak mezi kremelskými technokraty a ideologickými statisty z Putinova okruhu přátel, někdejších příslušníků tajných služeb, nastiňuje profesor. Přiznává přitom, že ani všechny demokracie si v boji s koronavirem nevedou dobře a Jižní Korea, Tchaj-wan, Nový Zéland či Německo situaci zvládají lépe než například Itálie, Francie, Británie, Brazílie nebo Spojené státy.

„Ale demokracie mají zabudované mechanismy umožňující občanům vyjádřit jejich názor na fungování státu,“ zdůrazňuje McFaul. Připomíná, že například američtí voliči dostanou šanci ohodnotit výkon prezidenta Donalda Trumpa v listopadových volbách, což v autokraciích neplatí.

Covid-19 tak podle politologa rozbíjí mýtus Ruska coby silného státu a Putina coby silného lídra a bez svobodných a férových voleb, které by umožnily občanům ohodnotit neefektivní odpověď Ruska na pandemii, existují jen dva scénáře – změna režimu, nebo utužení represí.

Zatímco zanedbával nemocnice, silnice a školy, v represivní oblasti Putin posílil schopnost ruského státu ovládat občany skrze nátlak, deklaruje někdejší velvyslanec. „Proto je tato tragická možnost nejpravděpodobnější,“ uzavírá.

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  Vladimír Putin ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 2 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy